Křišťálový palác podle všeho v Londýně znovu nevyroste

Ačkoli se ještě přednedávnem zdálo, že v hlavní britské metropoli opět vznikne jedna z jeho někdejších chloub, Křišťálový palác, který byl svého času největší skleněnou stavbou světa, nakonec se tak nestane. Zhruba před měsícem o tom rozhodlo zdejší zastupitelstvo.

Monumentální budova z prefabrikovaných litinových dílů a obřích skleněných výplní, jež více jak osm desítek let udivovala všechny návštěvníky Londýna, spatřila světlo v roce 1851. Stalo se tak u příležitosti první Světové výstavy, která se uskutečnila z popudu nepříliš oblíbeného prince Alberta, manžela královny Viktorie. Architektonická soutěž na výstavbu objektu určeného pro prezentaci vybraných technických a kulturních exponátů byla vypsaná v roce 1849. Celkem se jí zúčastnilo 245 návrhů z celého světa, mimo jiné z Německa, Belgie, Francie, nebo i daleké Austrálie. Za vítězný byl nakonec porotou prohlášen projekt zkušeného derbyshirského zahradního architekta Josepha Paxtona, který počítal s výstavbou rozměrné budovy připomínající skleník. Ta byla vybrána zejména kvůli své mimořádné vzdušnosti, možnosti rychle ji smontovat i demontovat a relativně nízkým pořizovacím nákladům, jenž nedosahovaly ani 100 000 tehdejších liber. Porotcům muselo být nadto víc než zřejmé, že stavba bude mít na návštěvníky ohromující účinek, o nějž jim také šlo. Světová výstava totiž měla mimo jiné ukázat světu, jakýmže nesmírným bohatstvím britské dominium momentálně disponuje.

Při vymýšlení ojedinělého vzhledu Křišťálového paláce se Paxton inspiroval listy největšího leknínu na světě – viktorie královské, které mají průměr přes 2 metry a jsou díky své žebernaté struktuře schopné unést člověka. Právě netradiční stavbu leknínu pak derbyshirský zahradník využil při projektování lehkého skeletu budovy. Ačkoli stavba po svém dokončení v roce 1851 působila skutečně velmi nadýchaným dojem, na její vztyčení bylo použito 6000 tun železa. Palác totiž dosahoval vskutku grandiózních rozměrů. Na délku měřil symbolických 564 metrů (tedy 1851 anglických stop odkazujících k letopočtu jeho vzniku) a na šířku 124 metrů. V jeho vnitřku tak mohlo prezentovat své výtvory přes 14 000 vystavovatelů, nacházet se několik kašen i stromů, a procházet se desítky tisíc návštěvníků. Těch nakonec do dechberoucí stavby během necelého půlroku, co se Světová výstava konala, zavítalo neslýchaných 6 milionů. Projekt tak jednoznačně uspěl a přinesl do státní kasy 186 000 liber (dnes okolo 500 milionů korun), za něž princ Albert nechal postavit jak muzeum, jež dodnes nese jeho a manželčino jméno, tak i budovu zaměřenou na přírodovědné sbírky.

Na rozdíl od Eiffelovy věže, která taktéž vznikla u příležitosti konání jedné ze Světových výstav, nezůstal Křišťálový palác po jejím skončení na svém místě. V říjnu roku 1851 byl rozebrán a začalo se uvažovat o jeho dalším osudu. O pár měsíců později bylo rozhodnuto, že budova bude znovu vztyčena ve čtvrti Sydenham na jihu Londýna. Vzhledem k tomu, že původní stavba trpěla řadou drobnějších i významnějších chyb, doznala po přemístění značných změn. K jejímu otevření tak došlo za přítomnosti královny Viktorie až roku 1854. Budova však ztratila původní účel a díky nedostatku financí začala rychle chátrat. V roce 1866 ji zasáhl požár, který ji připravil o jednu část, která nebyla po uhašení obnovena. K jejímu definitivnímu zániku došlo o šedesát let později. Na vině byl opět obří požár. Ten proměnil Křišťálový palác v jednu velkou doutnající hromadu sutin.

 
V roce 2013 ovšem přišel čínský miliardář Ni Čao-sing s nápadem jednu z nejslavnějších britských staveb opět přivést k životu. Jeho společnost ZhongRong Groupe dokonce získala od zastupitelstva londýnské čtvrti Bromley, kde se nachází obří nevyužitý pozemek, souhlas s vypracováním projektu na výstavbu nového Křišťálového paláce. Čínský investor se tehdy nechal slyšet, že by byl rád, kdyby návrh vypracoval některý ze světoznámých architektů. Padala dokonce taková jména jako Zaha Hadid, David Chipperfield, nebo Richard Rogers. Velké plány měl Ni Čao-sing také s okolím budovy, kde měl být revitalizován někdejší veřejný park. „Ten by měl získat zpět svou zašlou slávu skrze úpravy terénu, vysázení nových keřů a stromů a zmodernizování zázemí pro návštěvníky,“ uvedl mluvčí společnosti. Pro výstavbu Křišťálového paláce se tehdy vyslovil i londýnský starosta Boris Johnson.

Finální návrh byl zastupitelstvu předán k posouzení na podzim loňského roku. V březnu toho letošního pak zákonodárný sbor v Bromley vydal rozhodnutí, v němž stavbu budovy za 500 milionů liber (tedy asi 15 miliard korun) zamítl. Zastupitelé totiž v projektu našli řadu nedostatků, na jejichž odstranění dali investorovi dva týdny. Společnosti ZhongRong Groupe se s nimi však v této lhůtě nepodařilo vypořádat. Křišťálový palác tak zřejmě na jihu Londýna opět nespatří světlo světa. Rozhodně ne nyní. „Teď se sejdeme se zúčastněnými stranami, tak jak jsme to dělali v průběhu celého projektu a budeme se bavit co dál. Důležité je, že chceme pokračovat v procesu zlepšování zdejšího parku investicí ve výši 2 milion liber,“ dodal starosta Bromley Stephen Carr.

Jan Perniš