Hospital Kuks láká po opravě zejména na Tanec smrti

Po bezmála dvou letech opět otevřela brány jedna z nejcennějších tuzemských barokních památek – hospital Kuks. Ačkoli byla slavnostní páska přestřižena už ve čtvrtek 26. března, první návštěvníci sem mohou zavítat až o tomto víkendu. Vedle znovu odhalených nástěnných maleb z cyklu Tanec smrti si zde zájemci budou moci nově prohlédnout i expozici farmacie, zrenovované nádvoří, nebo bylinkovou zahradu za hospitalem.

Během náročné, dvacet měsíců dlouhé rekonstrukce, při níž se museli restaurátoři vypořádat s několika vážnými a nečekanými problémy, prošel obnovou prakticky celý areál počínaje sklepy, přes fasády, až po interiér a okolní park. „Rekonstrukce se týkala téměř sta procent areálu,“ nechal se slyšet kastelán tři sta let starého komplexu Libor Švec. Oprava nakonec vyšla na více jak 450 milionů korun. Vzhledem k tomu, že šlo o součást projektu Kuks – Granátové jablko zaštítěného Evropskou unií, byla rekonstrukce z 85 procent hrazena z evropských dotací. Zbylých 15 procent nákladů proplatil stát a Národní památkový ústav. Díky odvolání několika firem proti výsledkům výběrového řízení nicméně hrozilo, že obnova nebude dokončena včas a dotace bude nutné vrátit. Po značných peripetiích se ale tomuto scénáři podařilo předejít a Kuks tak mohl být krátce před započetím turistické sezóny otevřen. Kromě prohlídek by do budoucna měl hostit i nejrůznější semináře, kurzy, festivaly, jarmarky a výstavy.

Hlavní lákadlem k návštěvě Kuksu by se vedle Braunových soch Ctností a Neřestí mělo do budoucna stát i 52 nově odkrytých nástěnných maleb z cyklu Tanec smrti. Ten restaurátoři objevili v přízemí hlavního křídla hospitalu, kde byl před zraky lidí schovaný už od 18. století. „Série padesáti obrazů byla dosud ukrytá pod silnou vrstvou vápna,“ prozradil Libor Švec. Odborníci sice tušili, že by se cyklus mohl v chodbě nalézat, rozsah a kvalita maleb je však překvapily. Unikátní obrazy znázorňují vždy jeden a ten samý námět, tedy chvíli, kdy si smrtka přichází pro něčí život. Jednou se její obětí stává pijan, nebo hráč karet, jindy zase král, nebo papež. Výjevy jsou to velmi zdařilé a sugestivní, až z nich jde strach. Bílá smrtka se totiž na nich doslova sápe po lidech a svádí s nimi urputný boj. Na jedné malbě dokonce unáší i malé bezbranné dítě. „Úmyslem bylo ukázat, že jsme si před smrtí všichni rovni,“ vysvětluje kastelán Kuksu.

Kdo umělecky hodnotný cyklus před bezmála třemi staletími vytvořil, není jasné. Signatura se dodnes nenašla, takže autorství zůstává neznámé. Malby nicméně podle odborníků musely vzniknout před rokem 1729, neboť tu při inkvizičním záboru knih došlo onoho léta podle písemných záznamů k přemalbě tří z nich. Buď jak buď, neznámý autor se při jejich vytváření zřejmě inspiroval podobným cyklem obrazů vytvořeným v 16. století německým renesančním mistrem Hansem Holbeinem. K zakrytí ponurých výjevů došlo v 18. století během slezských válek, kdy sem byli umístěni ranění vojáci, které začala kosit epidemie tyfu. Valná část hospitalu proto byla dezinfikována vápnem. Na znovu odkrytí maleb pracovalo v uplynulých několika letech deset restaurátorů, kteří je zpevnili, vyčistili a tam, kde bylo potřeba i vyretušovali.

„Hospital Kuks je unikátní památkou a já věřím, že jej návštěvníci ocení v novém kabátě. Navíc se připravuje několik prohlídkových tras, potěšeny budou i rodiny s dětmi,“ odtajnil část plánů PhDr. Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy na Sychrově, pod jehož správu Kuks spadá. Stavbu areálu započal hrabě František Antonín Špork v roce 1692, kdy zde objevil několik drobných pramenů. Ty následně nechal svést do kamenné nádrže ve skále, nad ní postavit kapli Nanebevzetí Panny Marie a za ní dřevěné stavení s kotli na ohřívání vody. Odtud pak vedlo potrubí do lázeňského domu. Dobrozdání, že je zdejší voda léčivá, údajně podnikavý hrabě získal díky úplatkům. Kukské prameny totiž nejsou, snad až na to, že obsahují o něco více železa, ničím výjimečné. Přesto tu ale nakonec na čas vznikly proslulé lázně.

 
Podobu jim dali slovutní umělci oné doby. Vedle Matyáše Bernarda Brauna, který pro Kuks vytvořil 24 alegorických soch ctností a neřestí a také neméně známý Betlém vytesaný přímo do skály, se na jeho vzhledu zásadní měrou podílel italský architekt Alliprandi, kterého do Čech pozval sám hrabě Špork. Během následujících tří desetiletí vyrostlo v Kuksu bezpočet budov. Kromě lázeňského domu zde vzniklo divadlo, závodiště, Dům filozofů s knihovnou a následně i špitální kostel a hospital Milosrdných bratří, který měl „sloužit pro sto práce neschopných a přestárlých mužů,“ jak se dozvídáme z nadační listiny. Uprostřed komplexu pak dodnes můžeme obdivovat i kašnu se sochou kyklopa Polyféma, která díky důmyslnému hracímu stroji vyluzuje příjemnou melodii.

Během oprav došlo v předcházejících měsících i na rekonstrukci malovaného stropu zdejší historické lékárny. Ta je podle historiků druhou nejstarší v Čechách. Její vybavení tvoří zařízení z poloviny 18. století a je možné ji navštívit v rámci placené prohlídky. Zájemci se v ní kupříkladu dozví, k čemu se v minulosti používala vlčí játra, nebo prášek z mumie. Renovací nyní prošly také fasády hospitalu i nedalekého kostela. „Z čelního pohledu je patrné, že kostel, který je postaven z pískovce, trochu zesvětlal. Protože nánosy, které tu po léta byly, zmizely,“ vysvětlil správce depozitáře hospitalu Jindřich Kolda. Dále se Kuks může pochlubit zbrusu novou expozicí farmacie, zahradou osázenou na 144 záhonech bylinkami a zeleninou, i sadem s tradičními odrůdami ovoce, jako jsou kdouloň nebo mišpule. „Jsem rád, že se hospital nadechl novým životem. Doufám, že třeba znovuobnovená zahrada bude důvod, proč se vracet během sezony na Kuks opakovaně,“ dodal kastelán Švec. Ten navíc připomněl, že v areálu vzniklo také nové zázemí pro cyklisty a v obnovené sýpce vyrostla příjemná restaurace. Kuks by tak podle představ památkářů mohl letos přilákat rekordní počet 110 000 návštěvníků. Uvidíme, jestli se tyto smělé prognózy vyplní.

Jan Perniš