Litomyšl vábí na operní festival, Tvrdohlavé a Sýkoru

Ve čtvrtek večer se rozběhl již 57. ročník renomovaného operního festivalu Smetanova Litomyšl. Překrásné východočeské město ovšem v těchto dnech nezve jen na nabitý hudební program, ale nabízí i řadu dalších zajímavých uměleckých akcí. Patří mezi ně zejména dvě výstavy. První věnovaná výtvarné skupině Tvrdohlaví a druhá průkopníkovi tuzemské abstrakce Zdeňku Sýkorovi.

Nádvoří renesančního zámku Litomyšl, které je od roku 1999 součástí světového kulturního dědictví UNESCO, se v těchto dnech takřka na měsíc mění v improvizovaný koncertní sál. Před třemi dny zde byl totiž odstartován po Pražském jaru druhý nejstarší festival vážné hudby na našem území. Název nese po slavném skladateli Bedřichu Smetanovi, který v něm roku 1824 přišel na svět do rodiny zámožného zámeckého sládka. Ačkoli v Litomyšli strávil Smetana jen prvních sedm let svého života, je město od té doby se skladatelem spojované. Bylo to koneckonců právě tady, kde mladík zahájil svou úspěšnou hudební kariéru. V roce 1830 zde totiž poprvé veřejně vystoupil v rámci hudebního večera. „Ještě v Litomyšli začal Bedřich Smetana komponovat i jednoduché kousky, první dochovaná skladba – nedokončený kvapík D dur – však vznikla až v Jindřichově Hradci,“ upozorňuje hudební publicista Václav Holzknecht. Od roku 1949 se tu proto každé léto koná mezinárodní operní festival nesoucí jeho příjmení.

 
Letošní ročník by měl být podle organizátorů vůbec největší v historii. Celkem během 25 festivalových dní nabídne 37 pořadů. „Skutečně, co se čísla týče, tak jsme jich dosud více nikdy neuskutečnili. Je to zase ale obrovská spousta krásné muziky a vůbec umění a kumštu,“ prohlásil dramaturg Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský pro Český rozhlas. Ve čtvrtek mohli návštěvníci nejprve sledovat požehnání sochy svaté Anežky a večer se zúčastnit slavnostního zahajovacího ceremoniálu, který obstarala Česká filharmonie v čele s Jiřím Bělohlávkem. Během něj zazněla mimo jiné i skladba Bohuslava Martinů připomínající 70. výročí od konce 2. sv. války. Letošní ročník se samozřejmě ponese v duchu také jiného hodně připomínaného výročí, a sice 600 let od upálení mistra Jana Husa. To připomene koncert naplánovaný na 29. června, v rámci nějž vystoupí i mezinárodně uznávaný operní basbarytonista Adam Plachetka.

V rámci festivalu by diváci měli mít letos možné poslechnout si sedm operních titulů. Smetana bude na přehlídce zastoupen Dvěma vdovami, dále se návštěvníci mohou těšit na Toscu, Nabucco, Noc plnou světla Zdeňka Pololáníka, nebo na českou premiéru Pygmalionu od Jeana Phillipa Rameaua. Na objednávku festivalu je připravena také Sinfonia Fišeriana, hudebně-obrazová báseň z motivů filmové a televizní hudby Luboše Fišera. Uzavřít Smetanovu Litomyšl by letos měla skladba Leopolda Mozarta, otce slavného Amadea. „Ten napsal Loveckou symfonii, ve které se střílí z kulovnic a má tam taky štěkat psí smečka, což zajistí hráči v orchestru,“ vysvětluje ředitel festivalu Jan Pikna. Ten předpokládá, že by přehlídka měla i díky rekordnímu programu přilákat také nebývalé množství diváků, snad až 30 000.

 
Jak se již stalo dobrým zvykem, festival v Litomyšli s sebou přináší nejen bohatý doprovodný program, ale jeho konání se snaží využít i další kulturní instituce, které ve městě působí a které v tomto čase pořádají zajímavé umělecké akce. V úterý 16. června kupříkladu Smetanův dům na Komenského náměstí navštíví Divadlo Járy Cimrmana, které zde zahraje svou oblíbenou hru Hospoda Na mýtince. O den později pak v budově v rámci festivalu zazní dětská kantáta o sedmi obrazech Malý princ. Následovat budou balady a loutková představení. Kvalitní program připravila pro léto také Městská galerie, v níž je během Smetanovy Litomyšle k vidění dvojice výstav. Jednak obrazárna ve 2. patře státního zámku představuje to nejlepší ze svých sbírek, takže si zde hosté mohou prohlédnout obrazy Josefa Čapka, Emila Filly, nebo Jana Zrzavého; v domě U Rytířů už od první červnové soboty probíhá expozice prací malířky a ilustrátorky Milady Marešové. „Výstava ji ukazuje jako svébytnou vypravěčku – jako malířku všedního, převážně velkoměstského života mezi válkami, ale také coby mimořádně plodnou autorku ilustrací knih, časopisů a bibliofilií,“ uvedla kurátorka Martina Pachmanová.

Dvojici umělecky nejhodnotnějších výstav ovšem v těchto dnech pořádají v Litomyšli soukromé galerie. Tu první najdete v působivém výstavním prostoru v Galerii Miroslava Kubíka, která sídlí na hlavním městském náměstí. Umělecká síň od včerejšího večera hostí přehlídku tvorby skupiny Tvrdohlaví, jež vznikla v roce 1987 v olšanském ateliéru Jaroslava Róny a která se výrazně zapsala do dějin českého výtvarného umění konce 20. století. K vidění jsou na ní práce prakticky všech někdejších členů slavného uskupení, počínaje sochami Michala Gabriela a Čestmíra Sušky, přes objekty Františka Skály a Zdeňka Lhotského, až po obrazy Petra Nikla a Jaroslava Róny. Druhá expozice, jíž byste neměli v Litomyšli v těchto dnech minout, se nachází v Galerii Zdeňka Sklenáře. Významný český sběratel v ní totiž až do 20. září vystavuje grafické listy jednoho z našich nejvýznamnějších výtvarníků konce tisíciletí, Zdeňka Sklenáře. „U příležitosti konání výstavy připravujeme vydání knihy Zdeněk Sýkora 95 – Grafické listy 1993 – 2011. Publikaci uvedeme v průběhu přehlídky při slavnostním setkání s Lenkou Sýkorovou,“ nechal se slyšet majitel galerie. A co z toho plyne? Jednoznačně to, že se v těchto dnech vyplatí Litomyšl navštívit.

Pavel BestA