Ryzí příroda východního Lotyšska vás vrátí v čase
Touhu po klidné, nezničené a civilizací nedotčené přírodě lze ukojit v jednom z Pobaltských států – Lotyšsku. Země s rozlohou 64 589 km², která má něco málo přes dva miliony obyvatel, totiž nabízí velké množství rozlehlých vodních ploch, hlubokých lesů a travnatých míst, kde budete úplně sami. Přes 50 procent území tvoří nedotčená příroda…
Lotyšsko může být nejvíce pyšné na svá jezera. V zemi jich je přesně 2 256 a většina z nich nabízí opravdu kouzelné koupání nebo projížďky na lodičkách. Mezi největší patří Lubāns na východě a Rāznas v regionu Latgale, který je součástí jednoho z nejkrásnějších přírodních parků Rāznas nacionālais parks. V něm se nachází také Ezerské jezero se svými 36 ostrůvky. Trochu jinou tvář panenské přírody nabízejí močály, které tvoří okolo 10 procent rozlohy státu, a kde se to doslova hemží komáry. Proto lze všem turistům doporučit dostatečnou zásobu repelentů, které jsou zapotřebí zejména v případě rozhodnutí nocovat u některého ze zdejších jezer. Rozložit stan je možné prakticky kdekoli, vyjma míst speciálně označených zákazem táboření. V úvahu přicházejí také přátelská útočiště kempů, kterých je v celém Lotyšsku požehnaně. Narazíte na ně dokonce podstatně častěji než na penziony či hotely. S těmi je to zejména ve východním Lotyšsku dosti těžké. Pokud ale máte dobrodružnější povahu, můžete se zkusit na ubytování zeptat klidně i kolemjdoucího na ulici. Místní vás klidně nechají přespat u sebe doma. Někteří si dokonce udělali z poskytování střechy nad hlavou živnost a za ne příliš velké peníze nabízí dost komfortu. A za další příplatek vám ráno usmaží i vajíčka.
Pokud se rozhodnete nějaké to ubytování hledat, přednost dávejte těm, co jsou přímo u jezera. Nehledejte ty, co jsou blízko nějaké hospody nebo obchodu, protože to by byla ztráta času. Těžko říct, jestli za to může ekonomika, ale hospod i obchodů v Lotyšsku je poskromnu. Tzv. veikals, tedy krámky, které vypadají jako opuštěné baráčky, jsou téměř v každém městečku, a jsou leckdy jedinou záchranou, jak sehnat něco k jídlu. Obzvlášť ve východní části země narazíte na spousty bývalých podniků, kaváren a diskoték, které jsou dnes už zavřené. V některých obcích to dokonce vypadá, že se tam zastavil čas před sto lety. Takovým bohem pozapomenutým městečkem je kupříkladu Césis ležící na řece Gauja. Přestože v něm žije 18 tisíc obyvatel a jde o bývalou hanzovní metropoli s vlastním hradem, nabízí romantické procházky ulicemi, kde si budete připadat jako v 19. století. Dřevěné baráčky a úzké uličky vás pohltí svým kouzlem.
Dalším krásným místem je město Sigulda ležící 53 kilometrů od hlavního města, kde se nacházejí dva staré hrady Turaida a Krimulda. Sigulda je vyhledávanou turistickou destinací nejen kvůli lanovým dráhám a možnosti sportovního vyžití v zimě, mezi atraktivní místa v Siguldě patří i Gutmanisova jeskyně, největší přírodní sluj v Pobaltí. Lotyšsko však není jen příroda, nachází se v něm také řada kulturní památek a měst nabízejících bohatý noční život. Pokud si chcete užít atmosféru lotyšských klubů, vyrazte do hlavního města – Rigy. Zde si přes den můžete v klidu užít poznávání jejích uliček. Riga totiž není oproti jiným evropským velkoměstům hektická. Má 700 tisíc obyvatel a rozlohu 307 km². Procházka historickým centrem stojí za to, není náhoda, že je zapsáno v seznamu světového dědictví UNESCO. To ovšem láká turisty, a když je někde moc turistů, místní obchodníci podle toho nastaví ceny. Pobyt v Rize proto není už tak levný jako v jiných částech země. Místní kluby ale stojí určitě za návštěvu. Vybírat je opravdu z čeho a nejpříjemnější, a to i cenově, jsou ty studentské.
Připomenout je třeba i lotyšskou stravu, která je trochu podobná té ruské, zejména polévkou Soljanka. Mezi typické lotyšské jídlo patří studená řepová polévka. A jídlo Lotyši nezapíjí pivem jako Češi, ale kefírem. Tento mléčný nápoj se pije ráno, v poledne i večer. Z příloh se nejčastěji objevují brambory a k nim se samozřejmě nejvíce hodí místní ryby. Pokud se chcete najíst dobře a levně, choďte tam, kam chodí místní – tedy do kaváren, kde vás překvapí denní nabídka jídla a jenom tousty to opravdu nejsou.
Přesně do téhleté trochu pozapomenuté části Evropy bych se rád vypravil. Přítelkyně o tom však nechce slyšet ani slovo. Ta chce na jih k moři 🙂
Obrázky jsou to z Lotyšska hezké, jen co je pravda. Takový hrad Césis bych rád jednou navštívil.