Louvre ještě letos otevře pobočku v Abú Zabí
Davy návštěvníků do ní měly proudit už před dlouhými pěti lety. Dodnes však není hotová. Řeč je o jedné z nejdiskutovanějších staveb současnosti – pobočce slavného Louvru od věhlasného architekta Jeana Nouvela. Její výstavba ale spěje ke konci. Ještě letos by tak do muzea měli zavítat první hosté.
Takovým stavebním boomem, jaký je momentálně k vidění v Abú Zabí, se může pochlubit jen málokteré jiné město na světě. Stavební práce sice před pár lety přibrzdila ekonomická krize. Zdá se ale, že emirát opět nabírá dech. Nejpatrnější je to na ostrově Saadjit, který by se měl stát novým kulturním srdce metropole. Vedle sebe tu totiž vyrůstají dechberoucí stavby od těch nejvýznamnějších současných architektů. Frank Gehry tu dokončuje pobočku Guggenheimova muzea a Norman Foster tu buduje „okřídlené“ Národní muzeum šejka Zajeda. Jak to bude s Galerií múzických umění od nedávno zesnulé Zahy Hadid není ještě jasné. Slavná architektka iráckého původu tu nicméně za života jednu výraznou dominantu postavila. Je jí most šejka Zajeda. K dokončeným architektonickým skvostům by měl v Abú Zabí brzy přibýt další. Na listopad je totiž naplánované oficiální otevření místní pobočky Louvru. Že je budova, kterou navrhnul držitel prestižní Pritzkerovy ceny Jean Nouvele, skutečně takřka hotová, dokazují i před pár dny zveřejněné snímky francouzského velvyslance Ludovica Pouilleho.
„Jsem ohromen pokrokem, který stavitelé udělali. Jejich tým tu pracuje 24 hodin denně sedm dní v týdnu,“ napsal Pouille na Twitteru. A k poznámce přidal také několik snímků muzea. Z nich je patrné, že k jeho dokončení chybí už jen detaily. Výstavba „dómu světla“, jak se budově už nyní přezdívá, začala v roce 2009. Původně se očekávalo, že první lidé se do něj podívají už v roce 2012. Záhy ale bylo kvůli průtahům jasné, že plán se nepodaří dodržet a datum otevření proto bylo posunuto na rok 2015. Ani to se ale nepovedlo splnit. Práce se v minulosti vlekly především na střeše muzea. Právě klenba budovy je tím, čím bude zřejmě nejvíce okouzlovat. Tvoří ji osm vrstev složených z částeček připomínajících hvězdy. Díky tomu bude na budoucí návštěvníky „pršet světlo,“ jak slibuje slavný francouzský architekt. Výstavba pobočky by podle odhadů měla Louvre stát okolo 100 milionů eur, tedy 2,6 miliardy korun. Pod ornamentální kupolí návštěvníci naleznou soubor minimalistických objektů z části zalitých mořem. Muzeum nabídne 24 000 metrů čtverečních výstavních ploch.
Jak ve svém tweetu zdůraznil i Pouille, galerie bude prvním „univerzálním“ muzeem. „K vidění tu budou exponáty od sumerských sošek až po Elektrické křeslo od Andy Warhola,“ připomíná publicista Raj Chaudhuri. Vedle uměleckých děl, tu budou i archeologické vykopávky. Chybět nebudou ani díla současných výtvarníků. Podle původního plánu by se sem mělo na čas z francouzských muzeí přesunout 300 uměleckých prací. Louvre ve své nové pobočce hodlá vystavovat Portrét dámy od Leonarda da Vinciho, nebo autoportrét Vincenta van Gogha. Krom toho si na ostrově Saadjit bude zřejmě možné prohlédnout díla Andyho Warhola, Clauda Moneta a Henriho Matisse. Rýsuje se také spolupráce se saudskou královskou rodinou. Před pár dny se s ní Centru pro kulturu a turismus v Abú Zabí podařilo vyjednat zápůjčku významných archeologických exponátů, které lidé budou moci obdivovat již při otevření muzea. V roce 2018 by sem měla zavítat také obdivovaná výstava Cesty Arábie, kterou Saudové připravili a jež nyní putuje po světě.
Vedení Louvru vyhlíží dokončení pobočky dost netrpělivě. Muzeu díky obavám z terorismu v uplynulých letech výrazně klesla návštěvnost. Loni se jeho sály prošlo o 15 procent méně lidí než v roce 2015. I díky tomu skončila instituce ve ztrátě, která činila bezmála 10 milionů eur, tedy 260 milionů korun. Louvre se sice i přes problémy udržel v čele žebříčku nejnavštěvovanějších muzeí světa, na záda mu ale začínají dýchat jiní. Proti propadu návštěvnosti země a muzea bojuje masivně i stát. Rozpočet francouzského ministerstva kultury oproti předešlému roku vzrostl o 6,6 procenta na úctyhodné 3 miliardy eur, tedy 78 miliard korun. Světlé zítřky by Louvru měla přinést také nová pobočka v Abú Zabí. Spojené arabské emiráty uhradí nejen část nákladů na výstavbu muzea, ale zavázaly se, že za používání slavného názvu instituce zaplatí 500 milionů dolarů. Na zápůjčky děl z Francie má Abú Zabí navíc vyčleněno dalších 747 milionů dolarů. Dokončení pobočky tak pro Louvre bude znamenat výraznou finanční injekci.
Koncepce muzea má být navíc naprosto inovativní, což by mělo vést i ke zvýšení mezinárodního kreditu. „Pobočka v Abú Zabí nabídne univerzální muzeum, které bude zkoumat to, jak je svět propojený. Bude informovat o kulturní výměně a toleranci. Jeho univerzalita má spočívat v mezikulturnosti,“ prohlásil ředitel pobočky Manuel Rabaté. V sekci náboženství tak podle něj bude například v jedné vitríně k vidění Bible, Korán i Tóra.
Budova vypadá úchvatně. Při stavbě střechy se myslím inženýři a dělníci pěkně zapotili. Zajímalo by mě jen, jestli je tam někde vrstva skla nebo něčeho podobného? V Abú Zabí asi moc neprší. Ale přeci jen, kdyby náhodou nějaký liják přišel, tak pokud by střecha byla polopropustná, tak by z toho mohl být pěkný malér.
Souhlas. Stavba vypadá na první pohled naprosto jedinečně. Škoda, že u nás Jean Nouvele nepostavil něco podobného. Jeho Zlatý Anděl je naprosto průměrná a zaměnitelná stavba. Vypadá, jako kdyby si na ní vůbec nedal záležet a odfláknul ji.
Jen mám trochu strach, aby na sebe budova nepřitahovala víc pozornosti než samostatná díla. Přeci jen ta stavba vzniká z nějakého důvodu – má sloužit výstavním účelům, ale sama je výstavní