McCarthyho Konzultant má příliš slov a málo děje
Americký prozaik Cormac McCarthy je proslulý jak syrovostí svých děl, tak hravostí svých dialogů. Oba tyto atributy naplno využívá ve svém novém díle s názvem Konzultant. Nejde však o román, či novelu, ale o scénář k filmu.
Knihy providenceského rodáka jsou obvykle dosti neuspořádané, mlhavé a nejasné a čtenáři tak zpravidla chvíli trvá, než se v nich zorientuje. Vyznat se v jeho scénáři je proto ještě o něco větší oříšek než obyčejně. McCarthy se totiž drží svého stylu postaveného na absenci vysvětlování, díky čemuž čtenář zpočátku neví a dost možná i nechápe, proč postavy jednají tak, jak jednají a kolikrát se i ztratí v ději, od kterého bychom očekávali spíše jasnější a rychlejší vyprávění. Příběh se točí kolem právníka, jenž se zaplete do obchodu s drogami, a krátce před svatbou se pustí do své poslední akce, která se ale vymkne z ruky. Do hry se tak dostává, jakožto nevinná oběť, i jeho snoubenka.
Děj ale čtenář musí spíše odhadovat, v čemž mu příliš nepomáhají ani dialogy postav. Nejde totiž o typické rozhovory, jaké jsou běžné v podobně laděných příbězích o válkách drogových gangů. Spíše než děj totiž ilustrují charaktery postav. A o tom to celé je; o postavách, které se ocitly v drsném světě. Dialogy je proto potřeba číst spíše jako pomůcku pro jejich poznání, než pro pochopení děje samotného. McCarthy samozřejmě vykresluje charaktery, které stojí za to, nesou v sobě totiž všechno a to jak zlo a zvrhlost, tak i nevinnost. Dialogy hlavních postav jsou vesměs filozofickými úvahami. Filosofuje jak Westray, který v kovbojském převleku s vizáží ostrého chlapíka hloubá nad tím, jak by chtěl žít život v klášteře, kde by zahradničil, občas si zamudrují i extravagantní mladík Reiner a jeho divoká přítelkyně, která je posedlá zvrhlým sexem. Přesným opakem počestné právníkovi snoubenky Laury je Malkina, jež šokuje svou zvráceností. Jakou že má v příběhu roli, se čtenář dozvídá až na samotném konci.
Pokud je něco pro McCarthyho díla typické, pak nejen stručnost dialogů, ale i občasné dlouhé poetické popisy. Ty samozřejmě v Konzultantovi, vzhledem k tomu, že jde o scénář, naprosto chybí. Celé dílo tak stojí jen a jen na dialozích. Drsné metody drogových bossů se dozvídáme právě z poklidných hovorů nad kávou či nějakým drinkem. I divoké praktiky nespoutané Malkiny jsou vlastně jen řečeny. Otázkou je, jak z takto dialogy přeplněného scénáře udělat film. I když je režisér Ridley Scott zkušený filmař a do rolí obsadil herecké hvězdy, jakými jsou Brad Pitt, Cameron Diaz, Penélope Cruz, Michael Fassbender a Javier Bardem, působí film trochu rozpačitě. Z ničeho nic se na plátně objevují postavy se svými dlouhými proslovy a nijak divákovi nepomáhají se orientovat v ději. I když jsou dialogy originální a bourají zaběhnuté klišé o filmech drsných drogových překupníků, nedá se na nich postavit celý film. Přestože jde o zajímavé zpracování, filmu chybí emoční rovina. Diváka nedojme, nepřekvapí, nevyleká. Ani když si film druhý den nechá rozležet v hlavě.
Hodnocení:
Zajímavý nápad vytvořit tak trochu jiný thriller z temného prostředí drogových mafiánů, bohužel není úplně čtenářsky vděčný kvůli přemrštěnému množství dialogů a absenci napínavých akcí.
Vydavatelství:
Argo
Rok:
2013
Překlad:
Petr Fantys
Už jsem od něho četla výrazně kvalitnější texty. Tento patří spíše k těm průměrnějším.
Zcela souhlasím s Gábinou. Osobně bych dokonce řekl, že text patří k těm horším pracím, které Cormac McCarthy prozatím napsal.