Meshuggah

ObZen

Obscénnost + Zen buddhismus = ObZen. Hezká rovnice, že? A to není jediný početní úkon, který jsem provedl při poslechu novinky švédských Meshuggah, kapely označované za čelní představitele math metalu.

Takže jestli vám počty nejdou, tak radši rovnou přestaňte číst! A vy zdatnější si připravte kalkulačky a matematické tabulky, protože bez nich budete brzo ztraceni v propletenci x rovnic o n neznámých. Meshuggah debutovali již v roce 1989 a za dobu svého působení na metalové scéně se stali celkem hodně populární, což vzhledem k jejich hůře stravitelné muzice je celkem hodně pikantní. Co si totiž budeme nalhávat, ve všech uměleckých směrech vládne průměrnost a stravitelnost, tedy pojmy které jsou v naprosté opozici k hudbě Meshuggah. Poslech Meshu je celkem obtížná záležitost, o čemž jsem se poprvé přesvědčil při vstřebávání alba Nothing z roku 2002. Následná deska Catch 33 bohužel mým slechům unikla, ovšem opakovaný poslech novinky mě asi k zpětnému pořízení Hlavy donutí. Že toho počítání zatím bylo málo? Dočkejte času…

Hned první píseň nové desky se na Vás vysype ve strhujícím tempu a pokud hned ztratíte dech, tak si pište (počítejte), že do konce nahrávky už ho nenajdete. Celkově je nahrávka trochu krokem zpět ke kořenům a jistým zpřístupněním muziky Meshuggah, ovšem podle mě je to krok povedený, protože jít technicky dál než na Nothing, by bylo spíše na škodu. Ale nebojte se. Ani tentokrát nepřijdete o své polyrytmy, jen je jich trochu méně. Nyní kapela přichází s hodně vyváženým materiálem, takže se nám dostane jak sypaček, tak typických středních temp a pomalých pasáží. Skladby překvapují změnami temp a rytmickými zvraty, které ruku v ruce s typickým techno thrashingem, výbornými melodiemi a známou Meshu komplikovaností vytvářejí velmi chutný koktejl, který má oproti jiným koktejlům výhodu dlouhodobé trvanlivosti. Zmiňovat se o vysoké hráčské úrovni muzikantů je jako nošení lahvového piva do pivovaru, jenom oproti předešlým deskám dostala více prostoru basová kytara. Jensův řev je naproti tomu tradičně jednostranný a po poslechu desky si budete připadat jako po mentálním klystýru. Produkce desky je vynikající a jestliže by se mě někdo zeptal, jak má znít moderní metalové album, tak bych se neobtěžoval vysvětlováním a vřele bych doporučil tuto desku. Pořád je to ten starý dobrý parní válec, který zdrtí vše co mu přijde do cesty a nehledí přitom nalevo ani napravo.

Díky zjednodušení skladeb a sázce na větší dynamiku přicházejí Meshuggah s nejstravitelnější a podle mě i nejlepší deskou. Můj adept na desku roku. Výsledek dvakrát podtrhněte!

Rok vydání:
2008

Vydavatelství:
Nuclear blast

Sestava:

Jens Kidman – zpěv
Tomas Haake – bicí, zpěv
Marten Hagström – kyrara
Fredrik Thordendal – kytara, zpěv, klávesy
Dick Lövgren – baskytara

Seznam písní:

Combustion
Electric Red
Bleed
Lethargica
obZen
This Spiteful Snake
Pineal Gland Optics
Pravus
Dancers To A Discordant System

90%

-jt-