Michelangelova socha skončila ve vězení

Nejen lidé, ale také sochy mohou putovat za mříže. Důkazem může být slavná Pietà Rondanini od Michelangela Buonarrotiho, která byla letos v únoru, i přes nesouhlas odborné veřejnosti přemístěna do milánského vězení San Vittore.

A čeho že se vlastně přes čtyři sta let stará mramorová skulptura dopustila? Samozřejmě nespáchala žádný zločin; na vině je zejména špatný technický stav milánského hradu Castello Sforzesco, v němž se socha až doposud nacházela. Ten by měl v nadcházejících měsících projít důkladnou rekonstrukcí, jejíž náklady jsou odhadovány na částku pohybující se okolo půl miliardy korun. Představitelé zdejšího muzea tak byli postaveni před otázku, co se vzácnými díly, které se na hradě nacházejí. V případě Rondaniniovské piety, na níž Michelangelo pracoval od roku 1550 až do své smrti, aniž by ji stihnul dokončit, zvolili dosti netradiční řešení. Nechali ji dočasně přemístit do nedalekého vězení.

Jejich rozhodnutí pochopitelně vyvolalo velké emoce. Většina renomovaných kunsthistoriků se postavila proti takovému postupu. „Mistrovská díla by měla zůstat, tam kde jsou. Nikoho by přeci nenapadlo přemístit Michelangelova Davida,“ napsal jeden z nejuznávanějších italských historiků Vittorio Sgarbi pro deník il Giornale. Naopak zástupci milánského vězení a specialisté na problematiku penologie přijali rozhodnutí s nadšením. „Je dobré vidět příklad, kdy se kvalitní umění stěhuje do vězení. Existuje dlouhá tradice uměleckých projektů, jejichž cílem je pomoci dlouhodobě vězněným,“ nechal se slyšet britský odborník zabývající se výkonem trestu Andrew Neilson. Zastánci projektu věří, že by Michelangelova pieta, jejímž ústředním tématem je utrpení a odpuštění, mohla pozitivně působit na psychiku vězňů a po jejich propuštění vést k jejich lepší resocializaci.

Pokud byste si chtěli Pietu Rondanini v těchto dnech prohlédnout, nemusíte naštěstí spáchat žádný zločin. Socha se totiž nachází v centrální kruhové místnosti vězení San Vittore, která je přístupná veřejnosti. Zdali léčba uměním bude úspěšná a povede alespoň u některých deviantů k nápravě, ukáže teprve čas. Bylo by hezké, kdyby tomu tak bylo. Snad se pak ale nedočkáme toho, že se budeme muset za uměním vydávat do vězení namísto do galerií.

Pavel BestA