Ještě zhruba čtrnáct dní si bude možné v Museu Kampa prohlédnout retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších tuzemských zástupců geometrické abstrakce – Vladislava Mirvalda. Návštěvníci se v rámci ní mohou kupříkladu seznámit s malířovou netradiční technikou kaňkáže, nebo s „originálními mapami planet, existujících v jeho vlastní mysli,“ jak dodává výtvarný kritik Jan Šída.

Vzhledem k dispozicím galerie je výstava Mirvaldových prací rozeseta prakticky po celé hlavní budově Sovových mlýnů. Návštěvník se tak do díla významného severočeského rodáka může nořit pozvolněji, než je běžné a lépe tak pochopit, jakými cestami se ubírala autorova tvorba v průběhu let. V tomto smyslu jde o expozici skutečně průřezovou, jež diváka postupně provádí všemi důležitými uměleckými etapami, jimiž si prošel i sám Mirvald. Kurátor Jiří Machalický ji otvírá pracemi, které rodák ze Záluží u Mostu vytvořil ve čtyřicátých a padesátých letech uplynulého století. Jde o nevelká, komorně laděná, plátna ovlivněná tehdy ve světě převažujícími uměleckými směry. Zatímco počátky Mirvaldovy tvorby se nesou ve znamení kubismu, další dekádu již charakterizují rozevlátější krajinomalby, v nichž lze rozpoznat prvky fauvismu a expresionismu.

Mirvald v nich zachytil především okolí města Louny, jehož kulturní prostředí se zásadním způsobem zapsalo do jeho života i díla. Právě tady se totiž mladý začínající výtvarník setkal s dalšími progresivními českými malíři jako byli Zdeněk Sýkora nebo Kamil Linhart. Společně s básníkem a výtvarníkem Jiřím Kolářem pak Mirvald roku 1965 v centru města spoluzaložil dodnes fungující a renomovanou Galerii Benedikta Rejta. Navíc se zde usadil a po studiích na pražské Pedagogické fakultě začal v Lounech jako profesor výtvarné výchovy a deskriptivní geometrie učit. Právě tehdy začíná být v díle Miroslava Mirvalda patrný příklon k abstrakci. Z tohoto období si návštěvníci Musea Kampa mohou v galerii prohlédnout sérii autorových kaňkáží. Jde o kompozice vzniklé tak, že malíř na vodovou vrstvu na papíře postupně nanášel rozpíjející se tuš. Díla takto vzniklá jsou tedy výsledkem jak náhody, tak přírodních zákonů. Upřít jim díky repetitivnosti a barevné jednoduchosti nelze ani mimořádnou vizuální působivost. Snad je v nich ukryto i něco ze snové poetičnost fraktálů.

 
Také vyučování matematiky našlo záhy přímý odraz v umělcově tvorbě; byla to totiž geometrie, jíž Mirvald přednášel, a jež se následně stala jádrem jeho další, v podstatě celoživotní práce. Ve svých stále rozměrnějších plátnech se výtvarník počal zabývat problémem jednoduchých objektů, jejich konstrukční stavbou, povrchem, prolínáním a vztahem k ploše. Od té chvíle již na jeho obrazech začaly hrát prim různobarevné struktury. Mluvit tak můžeme o op-artu. Mirvalda totiž zajímalo i optické působení předmětů na diváka. Patrné je to na jeho iluzivních válcovitých objektech, které podkopávají důvěru v kvalitu a neomylnost našich smyslů, především pak našeho zraku. Pokud obrazům z tohoto období lze něco vytknout, pak je to jejich chladná analytičnost. Ta ale tak nějak ke geometrii a geometrické abstrakci patří. Každopádně je dobře, že podobná výstava v centru Prahy na čas zakotvila. Mirvaldovy práce si to jednoznačně zaslouží. Po hříchu jde přitom o první velkou retrospektivu, která je dílu tohoto severočeského rodáka v naše hlavním městě věnována.

Hodnocení:

Ačkoli média o expozici i přes její umístění do renomovaných prostor Musea Kampa příliš nejevila zájem, jde o velmi zdařilou přehlídku prací našeho významného abstraktního malíře. Osobně mi sice geometricky laděná díla rok od roku říkají méně a méně, to je ale dáno asi mým osobním nastavením, které tíhne spíše k emocionálnosti než k analytičnosti. Svou kvalitu ale Mirvaldova díla bezesporu mají.

Výstava potrvá od 21. 4. 2015 do 6. 7. 2015

Kde:
Museum Kampa
U Sovových mlýnů 2
118 00 Praha 1 – Malá Strana

Otevřeno:
denně od 10:00 – 18:00

82%

Pavel BestA