Na seznam světového dědictví přibyla jeskyně Chauvet

O uplynulém víkendu se seznam světového dědictví UNESCO rozrostl o několik nových památek. Je mezi nimi jeskyně Chauvet obsahující nejstarší dosud nalezené lidské malby a prastará obchodní trasa známá jako Hedvábná stezka.

Celkem tak na seznamu, který kulturním a přírodním památkám na něm zapsaným zajišťuje zvýšenou ochranu, figuruje již 1001 položek. Z velké části přitom jde o poklady spadající do kulturního dědictví. Letošní zasedání Výboru pro světové dědictví, který o zařazení míst na prestižní listinu rozhoduje, se koná až do dnešních večerních hodin katarském Dauhá. Jeho členové přitom na seznam stihli dopsat několik desítek nových jmen. Největší pozornost zřejmě vyvolalo rozšíření světového dědictví o tzv. Hedvábnou stezku. Ta začala fungovat již ve starověku okolo roku 206 př. n. l., kdy se v Číně chopila moci dynastie Chan. Hojně používaná byla až do 14. a 15. století., kdy nad ní získali moc Mongolové a Evropané tak raději začali hledat cestu do Číny a Indie po moři.  Celková délka cesty, jež sehrála klíčovou roli při hospodářském a kulturním vývoji Středomoří, Orientu i Asie, je odhadována na 6437 kilometrů.

Dalším zajímavým přírůstkem na seznamu světového dědictví je jihofrancouzská jeskyně Chauvet. Tu se přitom podařilo objevit relativně nedávno – v roce 1994 na ni narazila nedaleko obce Vallon – Pont d’Arc, asi 70 km severně od Nimes trojice speleologů v čele s Jean-Marie Chauvetem, po němž nese svůj název. Jeskyně je zajímavá především tím, že obsahuje vůbec nejstarší dosud známé lidské malby a kresby, které podle odborníků vznikly zhruba před 30 000 lety. „Obsahuje první a zároveň nejzachovalejší doklad uměleckých schopností aurignackých lidí, který je zároveň nejstarší figurální malbou na světě,“ vysvětlili členové výboru, co je vedlo k rozhodnutí přidat jeskyni na list světového dědictví. Podzemní sluj je mimořádně rozsáhlá, měří okolo 8500 metrů čtverečních a obsahuje přes 1000 zvířecích zobrazení, mezi nimiž nechybí obrázky mamutů, hyen, nosorožců, bizonů, medvědů a zubrů. Kresby jsou přitom mimořádně zachovalé, neboť vchod do Chauvet byl zhruba před 25 000 lety zavalen během sesuvu půdy. Jeskyně navíc není přístupná veřejnosti. Letos by však měla být dokončena a veřejnosti zpřístupněna její kopie.

Chavet však není jedinou jeskyní, která na seznam chráněných památek letos přibyla. Výbor totiž do světového dědictví připsal také podzemní komplex Mareša, který Izraelité používali již ve starověku. Přírodní památky pak obohatila delta řeky Okavango. Hned dvě nová místa protlačilo na seznam Turecko. Jde o historické jádro města Bursa, kde se svého času psaly osmanské dějiny a pozůstatky starověkého města Pergamon, kde bylo možné nalézt jednu z největších knihoven své doby. Z evropských památek se na seznamu nově objevuje Korbejské opatství v německém Höxteru, továrna Van Nelle v Holandsku a italské vinice kolem Piedmontu, na nichž pěstovali vinnou révu Římané už před více jak 2000 lety. Z českých památek se letos do světového dědictví žádné nedostalo. Naposledy se tak stalo v roce 2003, kdy byla na seznam dopsána Třebíčská židovská čtvrť a zdejší bazilika sv. Prokopa. Celkem se Česká republika může pochlubit dvanácti místy, které na listech světového dědictví figurují. Snad k nim brzy přibude nějaké další. Hrad Karlštejn, třeboňské rybníkářství, nebo vysílač Ještěd by si to zasloužili.

Pavel Besta