Ve Valdštejnské jízdárně byla dnes oficiálně zahájena dlouho očekávaná výstava zaměřující se na činnost a umělecký přínos benediktinského řádu, v jejímž rámci si návštěvníci budou moci po dlouhých pětačtyřiceti letech opět prohlédnout slavný Vyšehradský kodex. Tím však výčet zajímavých a unikátních exponátů, které jsou v jízdárně k vidění, zdaleka nekončí.

Honosně laděná expozice zaujme návštěvníky hned na první pohled. Sází totiž na netradiční a velmi efektní architektonické řešení, které má v návštěvníkovi evokovat dojem, že se ocitnul v zešeřelém středověkém klášteře. Za vzor při rozvrhování jednotlivých částí posloužil kurátorům typový plán ze švýcarského St. Gallen, jenž mniši považovali za schéma dokonalého uspořádání konventu. Kresbu z 9. století se sice nepodařilo na výstavu získat, neboť ji opatství odmítá půjčovat, návštěvníci si však mohou prohlédnout alespoň její věrnou kopii. „Expozice provede hosty benediktinským chrámem s mnišským chórem, presbyteriem a kryptou, dále křížovou chodbou, prelaturou i kapitulní síní, ale dá jim nahlédnout také do privátních a technických částí kláštera,“ vysvětluje šéfkurátor výstavy Vít Vlnas.

Výstava nazvaná Otevři zahradu rajskou, Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300 vznikla v rámci pětiletého projektu financovaného z grantu Ministerstva kultury. Jejím cílem je co nejpodrobněji přiblížit vznik, rozvoj a umělecký odkaz tohoto nejstaršího mužského řádu západního křesťanství. Činí tak nejen prostřednictvím poutavých doprovodných textů, ale také za pomoci velkého množství exponátů. Těch se nakonec podařilo na výstavu získat od 65 zapůjčitelů ze 7 různých zemí světa přes 250. A jak připomíná Vít Vlnas „jde o předměty, které nikdo z nás už nebude mít pravděpodobně šanci spatřit.“ Jde totiž o exponáty velmi vzácné, které se půjčují jen výjimečně, pokud vůbec.

Na své si přitom přijdou jak odborníci, tak i laici. Zatímco pohled prvních zmíněných bude poutat především historicky nejvzácnější exponát, jímž je nejstarší dochovaný zápis Řehole Benediktovy z 9. století, zapůjčený z knihovny kláštera St. Gallen, běžní návštěvníci prostojí zřejmě nejdelší čas před některým z bohatě zdobených relikviářů, jež dokládají nesmírnou zručnost a představivost tehdejších zlatníků. Kromě dvojice překrásných křížů, které dominují části, jež má představovat hlavní loď kostela, a prozařují celou místnost, stojí za zvýšenou pozornost exponáty odkazující k první české světici, svaté Ludmile. Na prvním místě je to její zlacená busta a relikviářová paže. V zadní části výstavy, jež má evokovat klášterní kryptu, jsou to pak také lněné fragmenty z jejího hrobu. Tyto exponáty jsou ale jinak běžně k vidění, zatímco některé jiné předměty opustily klášterní pokladnici poprvé. „Podařilo se nám na výstavu přivézt poklady, které se jinak vůbec nepůjčují, například zlatý kalich z kláštera v Tyńci u Krakova,“ připomíná Vít Vlnas.

Největší pozornost však oprávněně bude budit Vyšehradský kodex, který byl na našem území naposledy vystaven v roce 1969. Podle odborníků jde totiž o nejcennější rukopis uchovávaný v České republice. Sto osm stran dlouhý evangelistář vznikl v roce 1085 při příležitosti korunovace Vratislava II. na prvního českého krále. „Jeho pojišťovací hodnota je odhadována na 1 miliardu korun,“ uvedla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková s dodatkem, že jeho historická a kulturní hodnota je nevyčíslitelná. Návštěvníci si však zatím mohou na výstavě prohlédnout jen faksimile slavného rukopisu. Jeho originál by měl být ve Valdštejnské jízdárně vystaven jen jeden jediný den, a to na konci ledna. Umístěn bude do speciálně zhotovené vitríny, která by měla být jakýmsi Rolls-Roycem mezi podobnými zařízeními, jak dodala Maňáková.

Náklady na pořádání expozice se podle slov Víta Vlnase nakonec oproti prvotním předpokladům vyšplhají k hranici 11 milionů korun. Původně se přitom odhadovalo, že budou o milion nižší. Za navýšení nese zodpovědnost Ministerstvo financí, které odmítlo Národní galerii poskytnout za zápůjčky záruky, jak bylo až doposud zvykem. Instituce tak na ně musela peníze sehnat jinde, což se jí nakonec podařilo. „Je to špatný signál pro naše partnery,“ nechal se při tiskové konferenci slyšet Vít Vlnas. Podobný postup je notně znepokojující, neboť by Národní galerii do budoucna mohl připravit o řadu milionů z vlastního rozpočtu. Zajímavostí je, že na výstavě zatím jeden exponát chybí. Maďarským kolegům se ho totiž nepodařilo do Prahy dodat včas a bude tak nainstalován až během dnešního dne.

Hodnocení:

Právě probíhající výstava věnovaná benediktinskému řádu a jeho kulturnímu přínosu při formování středověké Evropy patří mezi nemnoho z těch, při kterých si na své přijde jak odborná, tak i laická veřejnost. Nabitá je bezpočtem unikátních a mimořádně vzácných památek, které si pohromadě už nebude možné jen tak prohlédnout. Výjimečnost expozice ještě podtrhuje působivé a hlavně velmi promyšlené architektonické řešení.

Výstava trvá od 7. 11. 2014 do 15. 3. 2015

Otevřeno:
denně mimo pondělí od 10:00 – 19:00

Vstupné:
Základní: 180,-Kč
Snížené: 90,-Kč

94%

Pavel BestA