Národní galerie plánuje do Prahy přivést Munchův Výkřik

V překrásných gotických prostorách Anežského kláštera na Starém Městě byl včera dopoledne slavnostně představen nový partner Národní galerie a zároveň přiblížen její mimořádně ambiciózní výstavní plán na nadcházející měsíce a roky. Během nich by do našeho hlavního města měly zavítat výstavy Oskara Kokoschky, Henriho Rousseaua a k vidění by zde měla být i jedna z variant Munchova slavného Výkřiku.

Přednedávnem nově jmenovaný ředitel Národní galerie Jiří Fajt má za sebou první výrazný krok ve své funkci. Dnes totiž během tiskové konference v Anežském klášteře podepsal s generálním ředitelem Komerční banky Albertem Le Dirac’hem smlouvu o vzájemném partnerství obou institucí. Ta by měla do napjatého rozpočtu největší tuzemské galerie přinést několik milionů. „Partnerství s Komerční bankou je prvním a nesmírně důležitým krokem Národní galerie na cestě kultivace vztahů s mecenáši umění. Jedině takováto spolupráce s privátním sektorem nám umožní realizovat ambiciózní mezinárodní výstavní program,“ nechal se slyšet Jiří Fajt. Na otázku, kolik finančních prostředků přesně Národní galerie na základě smlouvy získá, však odmítl odpovědět. Podle zákulisních informací by se mělo jednat o částku pohybující se v řádech jednotek milionů korun.

Přestože nejsou získané prostředky nijak účelově vázané, využije je Národní galerie z velké části zřejmě na uspořádání výstavy obrazů Oskara Kokoschky. Ta by měla být otevřena příští rok v únoru ve Veletržním paláci. V rámci expozice, jejíž cesta začala v Kunstforu v německém Řeznu, bude podle slov Jiřího Fajta k vidění i slavný Kokoschkův portrét prezidenta Masaryka. Tím však výčet velkých výstavních projektů, které by chtěl nový ředitel v prostorách Národní galerie uspořádat, teprve začíná. Ještě letos by si lidé měli ve Valdštejnské jízdárně prohlédnout výstavu nazvanou Otevři zahradu rajskou, jež zmapuje kulturní přínos benediktinského řádu. Přehlídka završí pětiletý badatelský projekt, do něhož už stát investoval 32 milionů korun. Ministerstvo financí však zatím odmítá za zápůjčky poskytnout záruky. „Přijde mi to jako nedorozumění,“ uvedl Fajt na tiskové konferenci. Národní galerii by takový postup připravil o několik dalších milionů z vlastního rozpočtu.

Příští rok se vedle výstavy s názvem Oskar Kokoschka a Československo mohou lidé těšit na zajímavě koncipovanou expozici věnovanou ruské avantgardě a jejímu vlivu na světové umění. Léto by pak mohla v Národní galerii ozdobit velkoryse pojatá výstava obrazů francouzského naivistického malíře Henriho Rousseaua, kterou budou krátce předtím hostit Benátky. „Rádi bychom také v Praze uspořádali výstavu Bosonozí proroci převzatou z frankfurtské Schirn Kunsthalle,“ dodal Jiří Fajt. Na ní si bude možné prohlédnout plátna takových velikánů, jako byli Egon Schiele, Joseph Beyus či Friedensreich Hundertwasser. Přesný plán na další roky sice zatím není jasný, ředitel Národní galerie ale počítá s tím, že se mu do Prahy podaří v roce 2016 přivést výstavu věnovanou Karlu IV., na níž se v Německu sám kurátorsky podílel. Na rok 2017 plánuje Národní galerie dva velké výstavní projekty. Jednak chce sama do světa vyslat mezinárodní expozici děl Františka Kupky, zároveň by také ráda ve svých prostorách přivítala výstavu prací Edvarda Muncha. V jejím rámci má být k vidění také jedna z variant Výkřiku.

Od nového roku by Jiří Fajt rád provedl i některé další změny ve fungování instituce s více jak 220 milionovým rozpočtem. Mělo by jít o zavedení dobrovolného vstupného do stálých expozic Národní galerie pro osoby mladší 18, respektive 26 let. Dále by měl být také zřízen akviziční fond, který by měl nakupovat současná umělecká díla. Plány jsou to vskutku ambiciózní. Přesně takové by si ale Národní galerie měla stanovovat a snažit se je naplňovat. Otázkou však zůstává, zda se Fajtovi podaří na jejich realizaci sehnat dostatek finančních prostředků. Doufejme, že ano. I v příštím roce by totiž Národní galerie měla hospodařit s částkou okolo 220 milionů, což je vzhledem k robustnosti celé instituce hrozivě málo. Jednou z cest, jak tento problém překlenout, je právě spolupráce se soukromými subjekty, jakými je Komerční banka. A právě tímto směrem by se nový ředitel chtěl i do budoucna vydat. Snad nejpříjemnější je ale změna rétoriky. Zatímco Vladimír Rösel byl tělem i duší ekonom, který přemýšlel v řeči čísel, Fajt je zaníceným milovníkem a znalcem umění, jenž výstavy pořádá nejen pro veřejnost, ale tak trochu i sám pro sebe. Nechme se ale překvapit výsledky. Jenom ty jsou totiž důležité…

Pavel BestA