Národní galerie letos vsadí na Kokoschku a Rousseaua

Už druhým dnem je znám výstavní plán Národní galerie na letošní rok. V úterý krátce před polednem ho totiž ve Veletržním paláci představil novinářům generální ředitel Jiří Fajt. Jeho hlavními taháky by měly být přehlídky prací Oskara Kokoschky, Henriho Rousseaua a umělců, pro něž se vžilo označení Bosonozí proroci.

Oproti minulosti bude výstavní plán po vzoru velkých zahraničních galerií rozdělen do tří základních časových bloků. Sezónu bude galerie od nynějška zahajovat vždy v únoru, kdy slaví výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, tedy jakési předchůdkyně Národní galerie. Letos na toto období přichystal Jiří Fajt se svými spolupracovníky asi nejočekávanější expozici roku, a sice přehlídku nazvanou Oskar Kokoschka a Praha, kterou bylo možné v předcházejících měsících navštívit v bavorském Řezně. V rámci ní si zájemci budou moci prohlédnout víc jak desítku slavných pohledů na naše hlavní město od tohoto známého rakouského malíře, který v roce 1935 získal československé státní občanství a prožil zde čtyři plodné předválečné roky. Kromě nich se návštěvníci mohou těšit především na portrét prezidenta Masaryka, který na výstavu zapůjčilo pittsburské Carnegie Museum of Art.

Druhý blok v létě na přelomu června a července odstartuje dvojice prestižních mezinárodních výstav. Ta první bude věnována francouzskému naivnímu malíři Henri Rousseauovi, přezdívanému celník, neboť po přestěhování do Paříže našel práci na úřadu vybírajícím daně. Přestože se Rousseau nebyl schopen malováním pořádně uživit, rozhodně neměl o svých obrazech nízké mínění. Ba naopak. Lavalský rodák patřil spíše k těm chvástavějším umělcům. Picassovi svého času kupříkladu řekl: „My oba jsme největší malíři své doby. Vy v egyptském, já v moderním slohu.“ Výstava vznikne ve spolupráci s pařížskými Musée d´Orsay a Musée de l´Orangerie. Doplněná bude zejména o autorův autoportrét, který se nachází ve sbírkách Národní galerie, dále pak o díla českých malířů, kteří byli Rousseaovými obrazy výrazně ovlivněni jako například Jan Zrzavý. Tou druhou letní spektakulární výstavou bude Tajemná cesta k modernismu, jež představí práce takzvaných bosonohých proroků, tedy skupiny malířů jakými byli Egon Schiele, František Kupka, nebo Friedensreich Hundertwasser.

Podzim by měl být v Národní galerii ve znamení tuzemského umění. Kromě prezentace Chalupeckého ceny, která se zabydlela ve Veletržním paláci, a jež zde oslaví 25 let od svého vzniku, počítá Jiří Fajt s uspořádáním expozice zaměřené na práce reflektující českou, respektive československou státní symboliku v umění. „Půjde jistě o polemickou výstavu, ale pořádat takové akce, které budou otevírat celospolečenskou diskusi, i to je určitě poslání Národní galerie,“ nechal se slyšet Jiří Fajt. Poslední významnější výstavou roku 2015 by se měla stát dlouho připravovaná přehlídka mapující pozdně gotickou uměleckou produkci česko-saského pomezí nazvaná Gotika v Krušnohoří, jež bude k vidění také ve východoněmeckém Chemnitzu.

To však zdaleka není vše. Ambiciózní výstavní plán počítá s tím, že hned v únoru Národní galerie vedle expozice zaměřené na pražské práce Oskara Kokoschky, zahájí další čtyři přehlídky. A všechny mimořádně podnětné a zajímavé. Jednak se vedení galerie podařilo od dědiců získat sochařský ateliér Zbyňka Sekala, jenž po vzoru pařížského Centre Pompidou, které před časem zpřístupnilo studio Constantina Bracusiho, vystaví jako celek. Ve stejný den, tedy 19. února, odstartuje výstava kreseb nestora českého konceptuálního umění Stanislava Kolíbala. Kromě toho si budou moci zájemci prohlédnout prezentaci českého zastoupení na loňském benátském bienále architektury. Spodní část Veletržního paláce by měla být ve stejný čas zasvěcena video artu a novým médiím.

 
„S Národní galerií mám velké plány. Rád bych, aby se proměnila ve vůdčí instituci, která přesáhne nejen hranice této země, ale hranice kontinentu. Uvědomuju si, že je to velká ambice, ale jsem si jistý, že Národní galerie v sobě tento potenciál má. Když si nebudeme klást vysoké cíle, tak ničeho nedosáhneme,“ řekl Fajt během tiskové konference. Něco podobného přitom sliboval již krátce po svém nástupu do funkce. Na rozdíl od svých předchůdců však svá slova začíná od počátku naplňovat. Výraznou proměnou by pod jeho vedením měl projít i Veletržní palác. Jednak zde bude otevřena pobočka knihkupectví německého nakladatele Walthera Königa. Fajt by sem navíc rád přesunul i Knihovnu Národní galerie čítající sto tisíc svazků, jež je nyní ukrytá ve Šternberském paláci. Pokud se mu podaří sehnat potřebné peníze, dojde ještě v letošním roce také k přeinstalování celé zdejší sbírky. Právě finance jsou ale to, co Národní galerii dlouhodobě chybí a nezdá se, že by se na tomto poli mělo v dohledné době něco výrazně změnit. Instituce sice získala nového partnera, ale to zdaleka nestačí. Snad se právě peníze nestanou Achillovou patou nynějšího plánu. Nakročeno má totiž Národní galerie pod Fajtovým vedením dobře…

Jan Perniš