Nejkrásnější židovské legendy – jako klíč k životu

Nejkrásnější židovské legendy, tak zní název oblíbené knihy z pera francouzského novináře a publicisty Victora Malka. Jeho útlou sbírku je možné považovat za jakousi bránu do židovské tradice, je morálním i humorným zabarvením reality, je knihou příběhů, které se k lidem dostávají mnohem snáze než strohé zásady a doporučení. Je takovou Agadou vedle Tanachu, mírnou tváří Boha vedle jeho kárání.

Na stránkách Nejkrásnějších židovských legend proplétá stárnoucí francouzský literát kouzlo židovské moudrosti, pokory a touhy po spravedlnosti. S lehkým stínem humoru a rozvernosti se při čtení těchto vyprávění vracíme zpět do časů dávno minulých. Mluví k nám obyčejní lidé, uznávaní rabíni, slavní proroci i samotný Bůh. A ačkoliv je tato kniha určena především těm, kdož se zajímají o židovskou kulturu, historii a judaismus, je naprosto univerzální příručkou k našemu vlastnímu svědomí a potažmo i srdci ve víře. Ukazuje nám, jak velkou ctností je víra v jediného Boha, a také jak si máme vážit jeden druhého, abychom se před sebou samým nemuseli stydět za své jednání. Ponaučení umně skrytá v těchto příbězích mohou být důvěrným vodítkem i pro nás, lid moderní doby. Tradice s tváří Agady totiž přetrvá mnohem déle než jakékoliv zákoníky. Obepíná naše životy mnohem úžeji než statický obraz víry.

Kniha Nejkrásnější židovské legendy se ve svých kapitolách zaměřuje na různá témata, online casino ve kterých spojuje obdobně vyznívající legendy. Do vlny vyprávění nás naprosto klasicky uvede první kapitola s názvem Bůh stvořil svět. Přečteme si o stvoření Adama a Evy a také o Božím soucitu s nimi, které vedlo ke stvoření slz a s tím spjaté mýty. Po legendách proudících v podobném duchu, kterým vévodí ta o Noemově holubici, se dostáváme k Tóře, zákonu nejsvatějšímu. Přeneseme se nad studnici vzdělání a dozvíme se například o původu písmen hebrejské abecedy. Všechno má, zdá se, své nejpůvodnější vysvětlení, a to je to, co dělá tuto knihu legend natolik působivou. Zajímavé je především vyprávění o stvoření písmene bejt. Neméně zajímavá je rovněž legenda o touze po vzdělání, které je logicky vyzdvihováno napříč celou knihou. Vypráví o tom, co je pro lidi opravdu důležité. A nehmotné statky to většinou nejsou. „Chci obchodovat. Co bych měl kupovat a prodávat?“ ptá se Hadrián. „Musíš se zaměřit na vzácnější zboží, které neláká kdekoho,“ odpovídá mu strýček. „Budu tedy obchodovat v oboru učení a znalostí o Bohu,“ rozhodne se proto jeho synovec.

Na stránkách sbírky nemůže chybět ani kapitola o modloslužebnictví s legendou, která se stala velmi známou. Mám na mysli tu, ve které se Abraham pře se svým otcem o významu model, jež on sám vyrábí. Vychytralý závěr této legendy, kdy se vyrobené modly vypořádají samy se sebou je známkou moudrosti i zastřeného humoru této knihy. V její další části se dostáváme z historie věků přímo na práh domu obyčejných lidí, abychom se dozvěděli, jak žili a jaké pokory se jim mezi sebou dostávalo. Ze všech těch nepřeberných legend vyvstávají svým moudrem především dvě. Jedna je o dědictví, druhá o pomoci nemocnému. Následuje kapitola o zázracích, u kterých je třeba si uvědomit, že se nedějí denně a že se na ně zkrátka nemůžeme spoléhat. Tyto příběhy jsou opět prolnuty jemným humorem. Pak se na chvíli zastavíme u účinku modliteb a v závěru pak přes kapitoly s názvy V rodině, Chudí a dal. se dostaneme k samotné smrti – a jejímu předcházejícímu stupni – nemoci.

Vydavatelství:
Portál

Rok:
2011

Překlad:
Jiří Kaplan

Jarmila Flaková