Nejtemnější černou může malovat jen Anish Kapoor

Výhradní práva lze na světě získat k lecčemu, mimo jiné i k užití určitého odstínu barvy. Ten nejčernější před dvěma lety vytvořila britská společnost NanoSystems. Původně měl pigment sloužit jen pro vojenské a astronomické účely. Vedení firmy se ale přednedávnem rozhodlo své závěry přehodnotit a právo na použití barvy pojmenované Vantablack svěřit výhradně do rukou světoznámého umělce Anishe Kapoora.

Britský sochař indického původu Anish Kapoor na sebe v poslední době strhává nemalou pozornost. Loni v létě byl jako druhý novodobý umělec vyzván, aby vytvořil dočasnou expozici pro slavné zahrady ve Versailles. Kapoor se však tohoto úkolu zhostil dosti rozporuplně. Před památku zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO totiž kromě jiných děl umístil také své rozměrné, mnohoznačné dílo nazvané Obscénní koutek. Šlo o 60 metrů dlouho skulpturu vytvořenou z rezavého kovu, okolo níž byly vyskládané robustní balvany a červené tabulky připomínajícími zborcenou zeď. „Existuje více možností, jak umělecké dílo vysvětlit,“ nechal se Kapoor slyšet krátce po jeho odhalení. Jedna z interpretačních variant přitom naznačovala, že by mohlo jít o vagínu francouzské královny Marie Antoinetty. Socha proto vzbudila rozporuplné reakce a stala se terčem několika vandalských útoků. Proti jejímu umístění do zahrad se následně vyslovil starosta Versailles François de Mazières a také někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podobně silná kritika se na Kapoora snáší i nyní. Řadě umělců totiž není vůbec po chuti představa, že nejtemnější černou bude moct používat jen on sám.

Za vznikem barvy Vantablack, jež pohlcuje 99,96 procent světla, stojí jihoanglická společnost NanoSystems, která ji vytvořila ze svislých mikroskopických trubek. Ty odrážejí přicházející světlo směrem dovnitř, kde je zčásti absorbováno a zčásti se mění na teplo. „Zlepšuje schopnost citlivých teleskopů vidět i ty nejslabší hvězdy,“ poukázal na jedno z možných využití Ben Jensen, ředitel technologického úseku NanoSystems. Barva najde ovšem zřejmě uplatnění také v dalších oborech. Kromě toho, že by mohla zvyšovat výkonnost solárních elektráren, počítá se s její aplikací také ve vojenské oblasti, kde by mohla přispět ke zlepšení tepelných maskování některých strojů. Díky licenci navíc najde uplatnění i v oblasti, se kterou vývojáři asi příliš nepočítali – tedy ve výtvarném umění. Používat barvivo bude moci ovšem na základě dohody pouze Anish Kapoor, který o tuto výsadu hodně stál. Není se ani čemu divit. Dvaašedesátiletý bombajský rodák totiž s výraznými barvami rád a hodně pracuje. Řada jeho děl je proto na hlubokých odstínech a optických iluzích založená.

„Je tak černá, že ji skoro nemůžete vidět. Má jakousi neskutečnou kvalitu a mě vždy exotické materiály pro pocity, které vyvolávají, přitahovaly,“ vysvětlil Kapoor, proč na nabídku NanoSystems kývnul. Britský sochař, který se do povědomí veřejnosti zapsal vedle Obscénního koutku především svou sytě červenou věží Orbit pro Londýn, sérií koulí pro Paříž, nebo stříbřitou Mračnou branou, přezdívanou též fazole, která je k vidění v Chicagu, není prvním umělcem výhradně vlastnícím nějakou barvu. Tím se roku 1960 stal francouzský malíř Yves Klein, jenž si nechal patentovat sytý odstín modré známý jako IKB. Ten objevil, když si pro meditativní účely upravoval jeden sklep. Aby opticky zvětšil jeho prostory, použil na výmalbu stropu modrou, jež si následně zaregistroval. Dlouho se však bohužel ze svého výtvoru nemohl radovat, neboť o necelé dva roky později zemřel na infarkt.

Výhradní používání Vantablack pouze Anishem Kapoorem se již stalo trnem v oku některým jeho kolegům. „Ještě jsem neslyšel, že by si umělec zabral určitý materiál pouze pro sebe,“ prohlásil britský malíř Christian Furr. Ten nese Kapoorův monopol obzvláště těžce. Podle vlastních slov se totiž chystal použít nejčernější čerň, o jejíž vývoj se snažila i NASA, na sérii svých pláten nazvaných Zvířata. K tomu však zřejmě nedojde. „Pro čistě černou barvu měli slabost všichni velcí umělci – Turner, Manet, Goya. Tato černá je pro umělecký svět jako dynamit. Neměla by patřit jednomu člověku,“ dodal Furr. Jak taková barva vypadá, se v těchto dnech na vlastní oči mohou přesvědčit návštěvníci londýnského Muzea vědy, kde je vystavena maska pokrytá Vantablack. Díky tomu, že neodráží prakticky žádné světlo, zdá se objekt jako skoro plochý, ačkoli tomu tak vůbec není. Velmi temnou černou použil Kapoor v minulosti již několikrát. Zřejmě nejznámějším dílem založeným na její aplikaci je Sestup do limba, jež vzniklo již v roce 1992. Kdy britský sochař s indickými kořeny poprvé pokryje Vantablack svou práci, je otázkou. Podle všeho ale brzy. „Představte si prostor, který je tak tmavý, že když se v něm budete pohybovat, ztratíte veškerý pojem o tom, kdo a co jste i co to je čas. Něco se stane s emocemi uvnitř vás a vy můžete objevit v sobě něco jiného,“ rozplýval se totiž před pár dny Kapoor pro rádio BBC.

Pavel BestA