Nejzajímavější stavby roku 2017: Dóm světla a hadovité nádraží

Konec roku a první dny toho nového jsou ještě obvykle vyhrazeny bilancování. V oblasti architektury bylo uplynulých dvanáct měsíců nesmírně bohatých. Nová nejvyšší budova by měla být sice dokončena až příští rok, přesto ale ve světě vznikla celá řada unikátních staveb a těch s přídomkem „nej“. Po řadě odkladů byla kupříkladu dokončena Labská filharmonie nebo pobočka Louvru v Abú Zabí. Níže vám přinášíme přehled těch staveb, které redakce e-kultura.cz považuje za ty architektonicky nejzajímavější…

1) Když pro LEGO, tak jedině z kostek

Hned dvě nesmírně povedené stavby vznikly v uplynulém roce na území nevelkého Dánska. V Blåvandu na západě země spatřilo světlo světa muzeum přibližující dějiny Atlantického valu. Vytvořilo ho světoznámé dánské studio BIG z někdejšího vojenského bunkru Tirpitz. Většina muzea je proto ukrytá pod zemí. Stejná architektonická kancelář je autorem i druhé, ještě výraznější, dánské stavby. Je jí návštěvnická centrála LEGA v Billundu. Architektonické řešení se v tomto případě tak trochu nabízelo. „Když pro LEGO, tak jedině z kostek,“ řekl si zakladatel studia Bjarke Ingels a dům skutečně složil z vyzvětšovaných  kostiček. Výsledek je kupodivu příjemně hravý a nekýčovitý. Možná i díky tomu, že budova je nakonec bílá a jen svrchní části, které nejsou ovšem z ulice vidět, jsou výrazně barevné. Centrála nabízí 130 000 čtverečných výstavních ploch, v nichž lze najít tři restaurace, komerční prostory, obchody a čtyři „Experience Zones.“ Uvnitř budovy je vystaven 45 metrů vysoký Strom kreativity, který byl vytvořen z 6 316 611 kostiček lego.

2) Pobočka Louvre jako „Dóm světla“

Bezesporu neočekávanější budovou roku 2017 byla pobočka muzea Louvre v Abú Zabí. Otevřena měla být už před dlouhými pěti lety, dokončena byla nakonec až letos v listopadu. Mohla za to nejen ekonomická krize, ke zdržení došlo také kvůli problémům při stavbě střechy muzea. Právě ta je jeho největším klenotem. Klenbu budovy totiž tvoří 7850 kovových částeček připomínajících hvězdy. Na návštěvníky díky tomu „prší světlo“. I proto se o stavbě někdy hovoří jako o dómu světla. Pod ornamentální kupolí návštěvníci naleznou výstavní prostory, které jsou částečně zalité mořem. Výstavba dechberoucího muzea, v němž zřejmě brzy bude k viděné také Spasitel světa od Leonarda da Vinciho, vyšla na miliardu dolarů (asi 22 miliard korun). Dóm světla navrhnul pro arabské šejky francouzský architekt Jean Nouvel.

3) Giganticky velká a drahá Labská filharmonie

Se stavbou nových koncertních síní se v poslední době roztrhnul pytel. Před dvěma lety začala ve Francii fungovat Philharmonie de Paris, kterou vytvořil architekt Jean Nouvel. Loni otevřely operní sál pro 1400 posluchačů Athény. Novou koncertní síň by v dohledné době měla dostat Varšava. Dočká se zřejmě i Brno. Také v Praze by měla být postavena budova pro filharmoniky. Jak to ale známe, datum její výstavby se bude posouvat tak dlouho, až se úplně zapomene, že se nápad vůbec měl někdy realizovat. Také v případě Labské filharmonie nešlo vše, jak se říká, po drátkách. Její výstavba trvala třikrát déle, než se plánovala a vyšla na desetkrát tolik, kolik měla stát (namísto plánovaných cca 2 miliard zhruba 21). Po řadě peripetií nicméně nová dominanta Hamburku otevřela letos v lednu konečně své brány. Vznikla z někdejšího skladu, který do současné podoby přeměnila švýcarská kancelář Herzog & de Meuron. V budově lze najít dvojici hudebních sálů a hotel s 244 pokoji a 44 soukromými byty. Podobně jako v případě nové pobočky Louvre poutá budova filharmonie pozornost zejména svou střechou. Ta má připomínat rozbouřenou hladinu nedalekého Severního moře. Odpůrci jí vyčítají nejen předraženost, ale také robustnost, předimenzovanost a nejednotnost (skládá se ze dvou vizuálně naprosto odlišných částí).

4) Kaskádovitá knihovna s koulí uprostřed

V Číně letos dokončili nespočet unikátních staveb. Jednou z nich je i Binhai Library ve městě Tianjin. Zvenku budova nijak neobvykle nevypadá. Jde o poloprosklenou kostku, kterých je ve světě bezpočet a kterou byste možná bez většího zájmu minuli. Výstavní jsou ovšem její vnitřní prostory. Tianjin Binhai Library byla navržena jako svého druhu jeskyně, která umožňuje průchod návštěvníků skrz. Vzhled navrhlo věhlasné nizozemské studio MVRDV. Středobodem knihovny je rozměrná světelná koule, kolem které se kaskádovitě zvedají stupínky. Ty slouží jako schody, sedadla a zároveň i jako police na knihy. Těch tu může být skutečně požehnaně. Novostavba je dimenzovaná tak, aby pojala rozsáhlý archiv čítající přes 1,2 svazků. Interiéry mají přitom rozlohu „jen“ 33 700 metrů čtverečních užitné plochy. Ta je ale díky kaskádovitým stupínkům využita takříkajíc do mrtě…

5) Mrakodrapy kopírující vrcholky hor

Nejvíce supervysokých mrakodrapů vyrostlo loni v Říši středu. Z celkového počtu 144 jich tu bylo dokončeno 78, včetně toho v roce 2018 úplně nejvyššího. Z architektonického hlediska ale větší pozornost zaslouží komplex multifunkčních mrakodrapů Chaoyang Park Plaza v srdci Pekingu. Skládá se z celkem deseti budov. Podle architekta Ma Yansonga, vedoucího ateliéru MAD Architects byl jejich tvar inspirovaný horami. „Vzhled skleněné fasády definovaly hřebeny a údolí a přirozené síly jako eroze,“ prohlásil pekingský rodák. Zatímco nejvyšší budovy slouží jako kanceláře, v těch menších už vznikly obchody, kavárny, restaurace a byty. Přestože Čína bývá kritizována za znečišťování životního prostředí, v posledních letech jde (alespoň v oblasti architektury) příkladem v jeho ochraně. Důkazem může být i Chaoyang Park Plaza. Komplex získal nejvyšší možné hodnocení udržitelné výstavby.

6) Jak se ze sila stalo muzeum

Jednou z největších staveb v Kapském městě bývalo betonové silo na zrní. Budova vznikla v přístavu ve 20. letech minulého století. Už dávno ale ztratila své původní využití. Vedení města se ji proto rozhodlo přeměnit na výstavní síň. Rekonstrukci objektu svěřilo britskému architektonickému ateliéru Heatherwick Studio, které odvedlo brilantní práci. Zvenku není tak patrná. Výsledné muzeum z dálky možná trochu připomíná Labskou filharmonii. Také je totiž vytvořené ze dvou dosti nesourodých částí – betonového základu a nové skleněné nástavby. Poklad skrývá uvnitř. Architekti britského studia se totiž rozhodli tubusy, jež svého času sloužily jako zásobníky, zachovat. Respektive je dole seřízli, čímž vytvořili jedinečnou vstupní halu podobnou včelím plástvím. Vzhledem ke své výšce nabízí muzeum umění Zeitz MOCAA ze své střehy také nádhernou vyhlídku na Kapské město.

7) Disk s největšími zakřivenými skly na světě

Jeden z posledních velkých snů Steva Jobse se stal skutečností. V dubnu letošního roku se alespoň zčásti otevřelo nové sídlo Apple v kalifornském Cupertinu. Nebyl by to snad ani Steve Jobs, pokud by si pro jeho realizaci nevybral jednoho z nejlepších architektů světa. Futuristické sídlo navrhnul sir Norman Foster. Jeho dominantou je kruhová stavba připomínající UFO nebo obří disk. Pochlubit se může největšími zakřivenými skly na světě. Aby byl komplex z valné části energeticky soběstačný, je jeho střecha pokryta fotovoltaickými panely. V kampusu již Norman Foster dokončil i několik dalších zajímavých budov, zejména velmi podobně laděné divadlo pro tisíc diváků. Co si ale většina zaměstnanců i návštěvníků sídla pochvaluje, to je jeho okolí. Foster ho na Jobsovo přání proměnil v obří park. Vysazeno tu bylo 9000 vzrostlých stromů. Vzhledem k tomu, že se tak dělo na poslední chvíli, vykoupila kvůli tomu společnost stromy prakticky ze všech prodejen v Kalifornii.

8) Nádraží jako plazící se had

Itálie se v posledních letech snaží co nejvíce rozšířit síť svých rychlovlaků. Jedna z jeho nových zastávek vznikla letos také v Afragole v bezprostřední blízkosti Neapole. Ještě za života ji navrhla nejslavnější architekta světa Zaha Hadid. Inspiraci při vymýšlení jejího vzhledu opět našla v přírodě. Ponejvíce totiž zastávka připomíná plazícího se hada. Základem „brány na jih“, jak se dopravnímu terminálu začalo přezdívat, je mostní konstrukce, která má čtyři podlaží a která se klene nad kolejištěm. To, že budova vznikla v místě s častými zemětřeseními a nedaleko sopky, se projevilo také na její konstrukci. Zaha Hadid ji rozdělila na několik relativně samostatných částí, které mohou lépe vzdorovat případným otřesům.

Pavel BestA