Neukázněný mystik Josef Váchal čaruje v Litomyšli

Ve východočeské Litomyšli si připomínají osobnost a dílo za života nepříliš pochopeného grafika, malíře a ilustrátora Josefa Váchala. Expozice vznikla ve zdejší Městské galerii u příležitosti 130. výročí od autorova narození. Zahájena byla 7. června a představuje práce, které Váchal vytvořil během svého krátkého pobytu ve městě.

K vidění je v překrásných prostorách renesančního Domu U Rytířů bezmála 150 Váchalových děl. Vystaveny jsou zde jeho dřevoryty, lepty i oleje. „Nahlédneme do světa, kdy se rodí umělec, vyučil se knihařem, má mimosmyslové zážitky. Jeho vize dostávají konkrétní podobu démonů, andělů, sukubů, inkubů, sexuální energie, jejichž vzhled si utváří podle své fantazie,“ nechal se slyšet kurátor výstavy Roman Vosička. Témata jeho prací se točí výhradně kolem křesťanství, magie a spiritismu. Váchal totiž vždy tíhl k objasňování existence lidí a celý život se zabýval mystikou. „Pořád jej zajímala otázka bytí člověka a toho, co je za ním,“ dodal Vosička. Poskládat Váchalovu sbírku dalo organizátorům hodně zabrat. Díla si totiž museli vypůjčit z Památníku národního písemnictví, Galerie moderního umění v Hradci Králové i ze soukromých sbírek.

Jednou z nejzajímavějších součástí právě probíhající expozice, která bude v Městské galerii na Smetanově náměstí k vidění až do konce srpna, je zdigitalizovaná verze knihy In memoriam Marie Váchalové, kterou její manžel vyryl, vysázel a vytiskl na její počest. Vedle svébytného uměleckého ztvárnění je nedlouhá kniha o 152 stranách vzácná i tím, že ji Váchal pořídil jen v nemnoha výtiscích. Pokud se rodák z Milavče u Domažlic do podobných tiskařských záležitostí pouštěl, zpravidla bylo výsledkem jeho snažení dvacet či pětadvacet exemplářů, což platí i pro In memoriam. Vzhledem k tomu, že Váchal často trpěl nočními běsy, jeho grafiky jsou plné mystických věcí. Sám se přitom celkem oprávněně cítil neuznaný. Slávy se totiž dočkal až po své smrti. Na vině byla mimo jiné i jeho komplikovaná osobnost, jež mu během života přinesla spoustu potíží. V Litomyšli kupříkladu vydržet jen pět let, neboť se v roce 1925 pohádal s amatérským tiskařem Josefem Portmanem, který ho do města pozval, aby mu vymaloval stropy a stěny dvou pokojů jeho domu.

Do historie města se Váchal přesto zapsal právě malbami a řezbami, které vytvořil pro Portmona, v jehož domě dnes sídlí muzeum známé jako Portmoneum, kde je vidět, jak svérázný synovec Mikoláše Alše proměnil zdejší nábytek v umělecké dílo. Muzeum je pro návštěvníky současné výstavy, jež nese podtitul neukázněný mystik, volně přístupné. Vedle něj si samozřejmě stojí za to projít celé město, a to zejména Váchalovu ulici, kde jsou grafity znázorňující ilustrace z jeho slavného Krvavého románu, který patří mezi nejznámější autorova literární díla. Tato kulturně, historická studie paroduje žánr brakové literatury. Román respektive jedna z jeho postav později dala název nakladatelství Paseka, jenž po revoluci založil Ladislav Horáček. Knihu si jak už bylo Váchalovým zvykem vytiskl, svázal i ilustroval sám.

Přesvědčit se o kvalitách jeho obrazů a grafik se můžete až do konce srpna. Expozice je součástí programu Smetanovy výtvarné Litomyšle, která doprovází slavnější operní festival. Od 14. června je navíc ve zdejším Zámeckém pivovaru ke zhlédnutí i výstava nazvaná Paříž, Paříž…! představující díla významných českých výtvarníků meziválečné avantgardy, na níž nechybí práce takových umělců jako byli Josef Šíma, Jindřich Štýrský, Toyen, nebo František Kupka.

Alžběta Bublanová