Chystá se otevření nového muzea od Renza Piana

Za pouhé dva dny si zájemci budou moci poprvé prohlédnout newyorské Whitney museum zevnitř. Na prvního máje je totiž naplánované slavnostní zahájení provozu budovy, jíž dal podobu slavný italský architekt Renzo Piano.

Ačkoli museum vyrostlo v horní části Manhattanu na březích řeky Hudson teprve přednedávnem, stihlo si již vysloužit řadu přezdívek. Renomovaný kritik britského deníku The Guardian Oliver Wainwright ho s ohledem na umístění, vzhled a Pianovu zálibu v lodích kupříkladu přirovnal k obřímu tankeru. To Justin Davidson z magazínu New York šel ještě o kousek dál. Podle něj budova ponejvíce připomíná skládačku z Ikey. „Budova snese řadu přívlastků, konvenční krása k nim však určitě nepatří. Dokonce nevím, jestli je v tomto případě možné hovořit o nějakém nevšedním půvabu. Zvenku vypadá jako těžkopádný hydrid; z části jde o skleněnou kostku, z části o velkou kovovou šelmu, která postrádá masivnost starých průmyslových budov i lehkost těch moderních,“ popsal nové museum pro časopis Vanity Fair americký historik architektury Paul Goldberger. Zvenku totiž budova vypadá skutečně nadmíru chladně a hlavně chaoticky. Tvoří ji totiž několik geometricky velmi různorodých dílků, které jsou navíc odlišně natočené, skosené a veliké, takže budí dojem, že k sobě byly přiletovány násilně.

Sedmasedmdesátiletý nestor moderní architektury Renzo Piano, který se proslavil zejména stavbou pařížského Centre Georges Pompidou a jenž se nedávno znovu výrazněji připomněl navržením nejvyšší budovy Evropské unie – londýnského mrakodrapu Střep, však podle vlastních slov podobný dojem vzbudit chtěl. „Sbírka Whitney musea je o volnosti a svobodě amerického umění, což by měla budovat odrážet. Žádný ze zde zastoupených umělců nebyl nikterak usedle kultivovaný, tak proč bych měl být já,“ prohlásil. Za hlavní důvod, proč stavba vypadá, tak jak vypadá, nicméně označil místo, které bylo pro novou budovu Whitney musea vybráno. Budova totiž vyrostla v Upper East Side, tedy části Manhattanu, kde se to dodnes hemží industriálními stavbami, halami, továrnami, sklady a kde kdysi bývala jatka, s nimiž má vést museum vizuální dialog. Dlužno ovšem dodat, že Pianův oplechovaný palác výrazně vyčnívá nad okolní zástavbu a také barevně (svým světlým odstínem) do zdejší jednolité šedi příliš nezapadá a strhává tak na sebe veškerou pozornost.

Italský architekt, který už v roce 1998 za své realizace obdržel nejprestižnější ocenění, jež lze na tomto poli získat, tedy Pritzkerovu cenu, vsadil na neotřelý vzhled mimi jiné i proto, aby plynule navázal na architekturu někdejšího sídla galerie. To před půlstoletím na slavné Madison Avenue navrhnul maďarský architekt Marcel Breuer. Přestože stavba krátce po svém dokončení vzbudila díky své brutalistní podobě, minimu oken a tvaru obráceného zikkuratu nemalé pozdvižení i kritiku z nejrůznějších stran, nakonec se s ní Newyorčané sžili a dnes je považovaná za malý klenot. Ono slůvko malý je zde naprosto na místě. Rychle se rozrůstajícímu se Whitney museu totiž relativně brzy začaly být zdejší výstavní prostory příliš těsné. Zprvu se uvažovalo o rozšíření budovy, před pěti lety však ale vedení instituce rozhodlo o výstavbě zbrusu nového sídla.

Aby se situace záhy neopakovala, pojal Renzo Piano muzeum vskutku monumentálně. Nová budova je totiž dvakrát tak velká jako její předchůdkyně. „Se svými 20 500 metry čtverečnými je nové sídlo Whitney jedním z nejambicióznějších musejních projektů v New Yorku za uplynulých několik dekád,“ myslí si publicistka Anna Winstonová. Tomu odpovídala i cena objektu, jež se vyšplhala na 760 milionů dolarů (tedy zhruba 19 miliard korun). Část peněz přitom muzeum před časem získalo dražbou 25 děl, jež do aukce velmi často darovali sami umělci. Takto se instituci podařilo vybrat okolo 160 milionů korun. Unikátní je budova i řešením výstavního prostoru. Tři patra muzea se totiž nenacházejí pod střechou, ale jsou umístěná venku pod širým nebem. Právě to většina kritiků považuje za největší klad budovy. Tedy její otevřenost. „Stavby určené pro prezentaci kultury by měly být otevřené, přístupné a prosté. Snažili jsme se co nejvíce odstranit veškeré bariéry mezi budovou a městem,“ vysvětlil Piano, jehož snahou bylo vytvořit u vstupu do budovy prostornou italskou piazzetu. Původní sídlo Whitneyho musea na Madison Avenue však nezůstane prázdné. Nově bude sloužit potřebám Metropolitního muzea.

Pavel BestA