Nightwish natočili uprostřed divoké přírody nové album
V diskografii pravděpodobněji nejznámější finské kapely Nightwish přibyl nový, v pořadí již osmý přírůstek. Deska Endless Forms of Beautiful je po vzoru té předchozí opět tematicky sjednocená, tentokrát odkrývá filozofii rozmanitého života a velebí všechny jeho podoby.
Metalová novinka má čerstvě po vydání, které se v Evropě uskutečnilo 27. března a v USA o čtyři dny později. Oslavný hymnus zaznívá z úst zpěvačky Floor Jansen, nové posily, která do kapely přišla po Anette Olzon před třemi lety, ale dosud žádnou nahrávku s Nightwish nenatočila. Klávesista a kapelník Tuomas Holopainen v nedávném interview prozradil, že celý projekt vznikl v odlehlých místech mimo civilizaci, kam se s ostatními členy a kompletním vybavením uchýlil. Obklopeni pouze divokou přírodou věnovali se několik měsíců, jak sám zdůraznil, dosud nejintenzivnější přípravě na nahrávání.
Tvůrčí činnost je nevyzpytatelná. Podněty obvykle nepřicházejí samy, proto ani sebemenší zárodek nelze brát na lehkou váhu. Své o tom ví jistě i Tuomas, který se v zaujetí četbou Charlese Darwina rozhodl, že svoji uměleckou výpověď spojí s ideou přírodovědcovy práce O původu druhů, publikované roku 1859. Studií je inspirováno všech jedenáct skladeb, přičemž singlová nahrávka Élan čerpá z dědictví dalšího významného muže, amerického spisovatele Waltera Whitmana. Jednotné koncepce má kapela zvlášť v oblibě, neboť předešlé album Imaginaerum spojovalo téma fantazie. Není tajemstvím, že prvním velkým monotematickým albem se stal Sergant Pepper (Sergant Pepper’s Lonely Heart Club Band, 1967). Deska nejslavnější britské skupiny Beatles obsahovala skladby, které na sebe navazovaly po hudební i obsahové stránce, a celý koncept sjednotil extrémně barevný, křiklavý obal. Album jako první v historii zároveň akcentovalo význam textů a umístilo je na zadní přebal.
Textový obsah je nedílnou součástí i Endless Forms of Beautiful. Stejně jako deska, která hledá smysl života, měl by i její posluchač nacházet smysl skrze jednotlivé příběhy. V úvodní Shudder Before Beautiful zní údiv nad samotným vznikem byť i těch nejelementárnějších organismů života, jeho krásu oslavuje Élan, téma lidské pospolitosti Our Decades in the Sun. Předposlední instrumentální skladba The Eyes of Sharbat Gula svým začátkem evokuje vzdálenou Indii, zatímco konec připomíná hudbu indiánských kmenů. Poslední místo na desce zaujímá dvaceti čtyř minutová cyklická skladba The Greatest Show On Earth o čtyřech větách. Ve chvíli, kdy se ozve refrén druhé části hlásající “We are one”, “We are a universe”, je shrnuto, podtrženo vše. Troufám si podotknout (což není myšleno jako výtka ale zajímavost, která stojí za poslech), že místy slyším “I see you through your eyes”, ústřední refrénovou melodie z fantasy filmu Avatar, ostatně rovněž se dotýkající smyslu života.
Na otázku, zda k nové desce Nightwish přibude v pořadí druhý celovečerní film, odpovídá pianista otevřeně a přímočaře: kapela chce točit klipy a především koncertovat. Za rok oslaví dvacetileté výročí, ale ještě s předstihem stihne navštívit Českou republiku hned dvakrát, 12. července na festivalu Masters of Rock ve Vizovicích a 7. prosince v pražské Tipsport Aréně.
Obstojné album. Možná trochu hudebně i textově podbízivé, ale dá se to snést.
Kromě poslední skladby, kterou odmítnám poslouchat a desku předtím raději vypnu, celkem obstojná deska.