Nils Petter Molvaer

Hamada

Z letošní podzimní koncertní nabídky jistě stojí za vyzdvihnutí listopadový koncert norského trumpetisty Nils Petter Molvaera (též NPM) a jeho doprovodného bandu, kteří v Praze představí album Hamada, tedy aktuální desku vydanou pod jménem hlavního protagonisty.

Hamada kvalitativně navazuje na předchozí album Er ( předchozí nepočítáme-li soundtrack k francouzskému filmu Edy a výběr z filmové muziky Re-Vision), které bylo nejlepší deskou, pod kterou byl Molvaer podepsán od dob výborného debutu Khmer, ovšem nové album Hamada v mnohém desku Er ještě předčí. Molvaer, který již nahrál velice slušnou porci alb a spolupracoval s velkou řádkou výborných umělců, dost možná ani nemá ve své diskografii lepší desku, než je momentálně aktuální Hamada.

Sám Molvaer na svých stránkách tvrdí, že tato deska byla inspirovaná a věnovaná naší planetě, tedy objektu, o jejíž barvě má jasno jeden nejmenovaný český politik. Co tedy může posluchač čekat od posledního Molvaerova disku? Až na výjimky křehkou a zádumčivou muziku, postavenou na strhující fůzi jazzu, trip-hopu, ambientu, elektronických beatů, samplovaných zvůků a dokonce i rocku. Tento stylový kolotoč je ovšem podán s nadpozemskou lehkostí a rozprostírá před posluchačem mohutnou paletu emocí a nálad, počínající lehkou melancholií a končící u nefalšované deprese. Tato náladotvornost plyne i z toho, že navzdory sofistikovanosti materiálu není z desky cítit jakákoliv akademická odtažitost nebo chlad. Naopak, deska zní velice osobně až intimně.

Celek pak lze charakterizovat jako jednoznačně kompaktní dílo, z kterého výrazně nevybočují ani dvě nejagresivnější skladby, tedy elektronickými beaty notně přizdobená Friction a na území tvrdě rockových kytar se pohybující Cruel Altitude. Ani tyto skladby totiž nejsou prosty charakteristické trubky s dusítkem (nástroj, který proslavila jazzová legenda Miles Davis) páně kapelníka, o jehož instrumentálních kvalitách není, stejně jako u zbytku hráčů účinkujících na Hamadě, třeba pochybovat.

Dobře, to by byla slova chvály, ale vykazuje tato deska i nějaká negativa? S odpovědí by si věděl bez problémů rady jen opravdu systematický a detailistický hnidopich. Možná by někomu mohla zprvu vadit lehká ponurost alba, ale ta se s každým dalším poslechem stírá.

Uf… tak máme za sebou popis této těžko se slovy popisující desky. Hamada je album, které se po přijetí může stát skvělým společníkem při cestách podzimní krajinou nebo pozorném poslechu za okny teplého příbytku. Jinak se jedná o dalšího kandidáta na album roku a velmi důraznou pozvánku na listopadový koncert. Pane Molvaere, smekám.

Pátek 13.11.2009, Palác Akropolis, Praha

Palác Akropolis

Rok vydání:
2009

Vydavatelství:
Sula Records (česká distribuce Universal Music)

Seznam písní:
Exhumation
Sabkah
Icy Altitude
Friction
Monocline
Soft Moon Shine
Monocline Revisited
Cruel Altitude
Lahar
Anticline

90%

-jt-