Nové divadlo v Plzni dnes slavnostně zahájí provoz
Západočeská metropole se může pochlubit zbrusu novým architektonickým skvostem. Minulý týden totiž v Plzni proběhla úspěšná kolaudace právě dostavěné budovy Nového divadla. Na ni by dnes večer mělo navázat slavnostní otevření, které obstará Smetanova Prodaná nevěsta.
Čerstvě vybudovaný divadelní chrám zaujme kolemjdoucí na první pohled. Čelní fasádu má totiž vytvořenou z litého betonu, v němž se nachází čtyřicet větších i menších oválných otvorů připomínajících ementálové dírky. „Bílá dekorativní stěna této pomyslné opony se v mírném úhlu naklání nad příchozího a tímto gestem ho vyzývá ke vstupu do vnitřních prostor divadla,“ nechal se slyšet Vladimír Kružík šéf architekt projekční kanceláře Helika, která za návrhem nevšední budovy stojí. Fasáda, kterou je možné různě nasvítit přímo z režie, byla odlita ze 100 metrů krychlových betonu. Je bezmála 14 metrů vysoká a přes půlmetrů široká. Třemi myšími otvory se pak vstupuje do jejích útrob.
V nich bude sídlit ansámbl Divadla J. K. Tyla, který se sem přestěhuje z nevyhovujících prostor dosluhujícího Komorního divadla. Novostavbu totiž tvoří dvě propojené části – divadelní a provozní. Zatímco ta první je určená pro představení a disponuje dvěma sály, kam se vejde 150, respektive 461 diváků, v té druhé jsou kanceláře, šatny a další prostory sloužící jako zázemí personálu. Přestože v Čechách po roce 1989 panuje čilý architektonický ruch, jde po hříchu o první po revoluci postavené divadlo, jež se může pochlubit i zázemím pro herce a další zaměstnance. V Jízdecké ulici na okraji plzeňského historického jádra se na něm pracovalo dlouhé dva roky. Vznikalo jakou součást projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a jeho náklady se vyšplhaly na 880 milionů korun.
Do letošní sezóny vstupuje Divadlo J. K. Tyla nejen s novou budovou, ale i s novým uměleckým vedením. Ředitelské funkce se totiž včera ujal pedagog Akademie múzických umění v Praze Martin Otava, který tak nahradil dočasně pověřeného šéfa Ilju Racka. I on se samozřejmě zúčastní slavnostního otevření Nového divadla, k němuž dojde dnes večer v 20 hodin. Na programu je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. Komickou operu o třech dějstvích nastudovali šéfdirigent divadla Oliver Dohnányi a režisérka Jana Kališová. Představení mohou zájemci sledovat v přímém přenosu na ČT art. První premiéru pak bude možné v Novém divadle zhlédnout 4. září, kdy zde bude uvedena Tylova hra Flamendr.
Přestože je budova sama o sobě dosti zajímavým uměleckým dílem, další najdete hned před ní. Jde o sochu oblázku, kterou místní obyvatelé už stihli překřtít na vejce. Skulptura je tři metry široká a váží úctyhodných 20 tun. Co je však důležitější, svým tvarem a šedivou barvou působí jako vhodný doplněk k fasádě divadla. Nainstalována sem byla už v červenci. Vzhledem k hmotnosti oblázku museli dělníci na přemístění plastiky použít jeřáb. Za „vejce“ jak se začalo soše říkat, zaplatilo město 6 milionů korun. Potažené je, stejně jako fasáda divadla, speciálním nátěrem proti sprejerům. Rádobyumělců, kteří by mohli budovu či sochu poškodit, je totiž u nás zřejmě stále ještě dost.
Budovu Nového divadla jsem viděl a moc se mi po pravdě nelíbí. Ta dírkovaná fasáda ještě jde, jinak je nezajímavá.
Ani mně se divadlo nelíbí. Oblázek mi přijde jako vyhozené peníze. Obzvlášť, když stál 6 milionů. Za co, prosím? Za kus šišatého betonu? Navíc podle mě stojí divadlo na velmi nevhodném místě, u frekventované silnice a u obchodního centra.
Nebuďte takoví bručouni. Budova je to krásná, na kterou mohou být obyvatelé Plně hrdí. Navíc jde o první porevoluční divadlo u nás, což je prostě super. Plzeň žije, vyhrává ve fotbale, v hokeji a teď dává Praze na frak i v architektuře.
Tu Prahu bych do toho tak netahala. Každopádně je dobře, že konečně v Čechách vyrostlo nové divadlo. Architektonicky sice může jen stěží soupeřit se stavbami, které dnes vznikají v Číně, nebo v bohatých zemích okolo Perského zálivu, ale i tak je to dobré. Jen ta poloha mohla být podle mě lepší. Na druhou stranu, kdyby se architekti pokusili něco podobného postavit blíž centra, asi by u lidí dost narazili, takže možná je dobře, že je divadlo, tam kde je.