Novoroční manuál, jaká si dát letos předsevzetí

Stejně jako v předchozích letech i letos se od nás dočkáte několika nezbytných rad, jak se pomocí hudby vyrovnat s obvyklými novoročními problémy a bolestivými dopady dnů předchozích.

V minulosti jsme se Vám pokusili poradit jak na kocovinu a také jak zachovat klid v lékařské ordinaci během posledního dne kalendářního roku. I tentokrát bude předmětem naší poradny téma, které k tomuto období patří stejně jako například salmonela a psí maso k orientálním bufetům. Tímto tématem jsou novoroční předsevzetí.

Ještě než se dostaneme k primární náplni tohoto článku, je nutno opravit několik polopravd, omylů a mýtů spojených s řízením motorového vozidla. Tedy… pardon, samozřejmě se zmíněnými předchozími texty. Především jde o to, že mé předchozí novoroční články byly mnohými čtenáři dezinterpretovány a mylně pochopeny, když si je spousta z tehdejších čtenářů vyložila jako humorné články pro krátké pobavení. Nic není dále od pravdy! Oba články byly zamýšleny jako vědecko-populární práce zabývající se účinky hudby na konzumenta (hudby a mnohdy i fermentovaných nápojů) a jejího působení v závislosti na odlišných podmínkách indikace. Pokud se tyto texty jevily jako humorné, bylo to pouze díky mé nedostatečné schopnosti správně formulovat své myšlenky a je nutno dodat, že mne tento mylný výklad poměrně ranil. Nicméně, prostřednictvím tohoto článku mám nyní možnost napravit své někdejší chyby a vytvořit článek, ve kterém zkrátka nebude možnost najít ani stopový prvek něčeho tak pokleslého jako je humor.

Samotný akt výběru předsevzetí a vytyčení cílů se většinou odehrává dvěma způsoby. Buď jde o již delší dobu plánované zlepšení vlastního já, nebo o čistě spontánní rozhodnutí, přičemž spontánnost oné druhé varianty je vyvolaná především úpornou bolestí hlavy a opakovaným stoupáním obsahu žaludku trávicím traktem. Ačkoli je úspěšnost plnění cílů jednotlivých předsevzetí nepříliš vysoká (zhruba okolo 20%), tak právě v druhém případě, výhradně spjatým s příjmem návykových látek, je doba jejich plnění velice krátká. Člověk je zkrátka tvor nepoučitelný a přísahy a předsevzetí týkající se tohoto problému se s každou další intoxikací organismu vrací jako nestrávená potrava v dobách, kdy je právě v okolí postiženého větší koncentrace šavlí než během Napoleonova ruského tažení poblíž Moskvy.

Jistě pro nikoho nebude žádným překvapením, že právě výše zmíněná závislost na návykových látkách patří k nejčastějším předmětům novoročních předsevzetí. Jelikož jsme se již dříve hlouběji zabývali alkoholovou tematikou, tak dnes právě jí začneme. Pokud tedy k omezení příjmu nápojů s libovolným obsahem etanolu (v tom lepším případě) nevyužíváte specializovaných All inclusive klinik, které v rámci muzikoterapie používají opravdu chytlavé skladby Zdálo se mi o pivě a Žít jako člověk, chtít lepším být, můžete vzít za vděk několika hudebními tipy. Jestliže preferujete vztyčený varovný prst a odstrašující příklady, pak je ideální volbou tvorba rockových klasiků, konkrétně Led Zepellin s Johnem Bonhamem, AC/DC s Bonem Scottem, či Uriah Heep s Davidem Byronem. Osud této trojice hudebníků totiž usvědčuje génia Járu Cimrmana z lehkého omylu, když zčásti popírá jeho jinak výtečný poslední (osmý) epigram v hostinci U Sirotků, Chlast-Slast. Pro ,,pacienty“ upřednostňující méně fatální příklady pak jistě dobře poslouží soundtrack k filmu Rok Ďábla režiséra Petra Zelenky, jehož součástí je geniální teorie NTAK Jaromíra Nohavici. Naopak zcela vyvarovat se lidé potlačující závislost na alkoholu musí souborům adorujícím jeho účinky na organismus a interpretů, jejichž pozitivní vztah k alkoholu je velice dobře znám. Kromě našinců Alkehol lze do té první skupiny zařadit například i finské trolly Korpiklaani. Vzhledem k jejich nadprodukci a tomu, že téměř na každém albu věnují vybranému alkoholickému nápoji některou z písní, totiž budou do několika let zpívat snad i o pálence z Filipín. Z druhé kategorie, tedy umělců holdujících alkoholu, nelze nezmínit chodící ikonu britských Motörhead Lemmyho Kilmistera, v jehož útrobách již nenávratně (tedy ne z hlediska biologického) zmizely hektolitry jedné whiskey z Tennessee.

Druhou neřestí, s níž se mnozí pokoušejí statečně poprat, je kouření. Každý kuřák jistě při ranním vykašlávání sazí z krku zadehtovanějšího než leckterý průmyslový komín přísahal, že po cigaretě/doutníku/dýmce již nikdy nesáhne. Po chvilce však již opět v prstech třímá pomalého doutnajícího zabijáka a do svých plic, které jsou naplněné až nežádoucím množstvím kyslíku, přijímá další dávku požadovaných jedů. Právě na tabákových výrobcích (a politické moci) si lze ze všech běžně dostupných návykových látek vypěstovat nejsilnější závislost a proto je opravdu důležité zvolit i odpovídající hudbu k odvykací kúře. Ideálním hudebním tělesem k ní je jistě soubor No Smoking Orchestra, dále lze doporučit francouzské duo Air nebo kuřáky ,,varujícího“ Iana Gilliana na albu No Fire Without Smoke (včetně skladby Clear Air Turbulence). Pro vyznavače extrémních hudebních stylů a extrémních varování lze ještě doporučit Brity Cancer, Němce Cancer of the Larynx (rakovina hrtanu) či Mexičany Emphysema (rozedma plic). Vyvarovat by se pak měl čerstvý nekuřák například legendárního alba Wish you were here od Pink Floyd, jelikož to obsahuje ,,závadnou“ skladbu Have a cigar, nebo již zlidovělé skladby Na kolena od Ivana Hlase se závadným odstavcem začínajícím slovy- Cigáro do koutku…. Absolutně demotivující může být i Pochod marodů Jaromíra Nohavici, jelikož jde o kouzelnou ódu na choroby a nepřípustnou je opět i hudba již zmíněných Motörhead, jelikož kromě záliby v alkoholu pěstuje Lemmy také tu v kouření, přičemž za svůj život již stihl vykouřit snad polovinu tabákových plantáží na Kubě.

Další z témat novoročních předsevzetí se točí okolo zdravého životního stylu a váhy. Je to jistě spojeno i s tím, že po absolvování vánočního festivalu obžerství, který v těch horších případech může odkazovat na filmy Velká žranice a Taxidermia (šílený slogan ,,Po mně nazvali techniku vyprazdňování!“), není dotyčný spokojen se svým tělem. Klasik sice říká, že: ,,Nadlidské a pompézní jsou bikiny pro obézní“, ale pro věčné nespokojence zde máme několik tipů. K pohybu a hubnutí jistě všechny dokáže motivovat skladba Body Movin´ od Beastie Boys a doporučit musím protentokrát nezávadné Pink Floyd a jejich skladbu Run like hell. Vyhnout by se pak bojovník s hmotností měl skladbám našinců Fast Food Orchestra či Maxim Turbulenc. Také nedoporučuji jinak výbornou druhou desku Vladimíra Mišíka a ETC, jelikož obsahuje i skladbu Variace na renesanční téma s již zlidovělým a moudrým sloganem- Láska je jako jitrnice.

Posledním z častých témat předsevzetí je snaha o to, být svému protějšku lepším partnerem. Pokud se takový člověk pokouší najít hudební podklad k zlepšování vlastního já, je nutné, aby se vyhnul nahrávkám souborů Vulvectomy, Anal Penetration, Gorgasm nebo desce She Lay Gutted Američanu Disgorge. Dále je třeba se vyvarovat britským The Prodigy, jelikož ve své skladbě Smack my bitch up neukázali příliš velký respekt vůči něžnějšímu pohlaví a i zdánlivě neškodní Chinaski se v písni Vinárna u Valdštejna představili jako parta šovinistů, jelikož tuto skladbu zakončují souslovím, které je ve slušných médiích nepublikovatelné. Nechci aby to vypadalo, že v redakci máme averzi vůči Motörhead, ale Lemmy, živoucí ztělesnění filosofie Sex, drogy, rock´n´roll, vzhledem ke své proslulé promiskuitě není ani v tomto případě vhodnou volbou. Tou je naopak například raná tvorba The Beatles, Elton John (využitelný i v případě čtyřprocentních partnerství) či alba Greatest Lovesongs Vol.666, Razorblade romance (emo láska) a Love metal Finů HIM.

Jestliže chcete, můžete se řídit tímto post-silvestrovským manuálem, ale mějte na paměti, že jde o dosud nevyzkoušené a experimentální metody, takže k nim s tímto vědomím přistupujte.

-jt-