Leonardův obraz za 3 miliardy?

S nálezy dávno ztracených světově proslulých obrazů jako by se v poslední době roztrhnul pytel. Je tomu jen pár týdnů, co se nejmenované Američance podařilo na bleším trhu ve Virginii zakoupit malbu, jež se následně ukázala být obrazem Pierre-Auguste Renoira.

Plátno nazvané Paysage Bords de Seine, které Renoire vytvořil zřejmě okolo roku 1879, bylo po desítky let nezvěstné a nikdo nevěděl, kde by se mohlo nacházet. Jeho poslední majitelkou byla marylandská rodačka Sadie A. Mayová, jejíž manžel obraz ve 20. letech odkoupil od pařížské galerie Bernheim-Jeune. Co se dělo s Renoirovým dílem poté, není zatím jasné. Na veřejnosti se zelenomodrá krajinka zachycující zarostlé břehy řeky Seiny znovuobjevila až v září letošního roku, kdy si ji jistá žena z Virginie přinesla z blešího trhu domů na dně krabice. Ta ji přitom stála něco málo přes 50 dolarů (asi 1000 korun). Podle renomovaných odborníků by však měl mít obraz hodnotu 100 000 dolarů (zhruba 2 miliony korun).

Zdaleka však nejde o jediný známý obraz, který se letos podařilo nalézt. Polské ministerstvo zahraničních věcí jen o měsíc dříve avizovalo, že je na stopě dlouho ztraceného Raffaelova plátna s názvem Portrét mladého muže, které zmizelo na konci 2. světové války. Dílo, jež slavný italský malíř vytvořil mezi léty 1513 a 1514 bylo dlouhou dobu součástí sbírek rodiny Czartoryski v Krakově. V roce 1798 ho totiž společně s Leonardovou Dámou s hranostajem zakoupil princ Adam Jerzy Czartoryski. V roce 1939 byl však portrét zkonfiskován nacisty a odvezen do rakouského Lince, kde Hitler plánoval vybudovat obří Führermuseum. Obraz, na němž Raffael podle některých kunsthistoriků vyobrazil sám sebe, leží v současnosti zřejmě zavřený kdesi v bankovním sejfu. Vzhledem k tomu, že se polské ministerstvo zahraničních věcí snaží plátno získat diplomatickou cestou, odmítlo k celé kauze zatím poskytovat další informace.

Itálie zase v létě žila kauzou stovky nově nalezených Caravaggiových skic. Ty se údajně podařilo objevit dvojici historiků Mauriziovi Bernardellimu a Adrianě Conconiové, kteří se při svém pátrání zaměřili na dílnu Caravaggiova mistra Simoneho Peterzana, v níž se dochovalo na 1000 prací jeho žáků. Stovku z nich možná vytvořil sám Caravaggio. Odborníci to však zpochybňují. „Když si uvědomíte, že Peterzano měl tak velké množství žáků, tak bylo těch skic asi 50 000 a nikdo neví, co který žák namaloval,“ vyjádřil se k objevu expert na umění 16. století Claudio Strinati. „V nejlepším případě některé namaloval Michelangelo Merisi (občanské jméno Caravaggia), ale žádný Caravaggio (umělecké jméno podle názvu rodného města),“ prohlásil Stronati, čímž dal najevo, že jde o obrazy z doby, kdy se Caravaggio malířství teprve učil.

Ještě větší senzaci pak vzbudila zpráva o objevení několika děl připisovaných Leonardu da Vincimu. Na prvním místě to byl obraz Madona s dítětem, který roky visel na jedné farmě ve Skotsku. Jeho majitelé McLarenovi se totiž domnívali, že jde o práci některého jeho žáka, jež nemá valnou hodnotu. Až když jejich dcera Fiona zanesla obraz k ocenění odborníkům, vyplynulo, že by se mohlo jednat o dílo samotného Leonarda. Pokud by se to potvrdilo, měl by obraz hodnotu okolo 100 milionů liber (cca 3 miliardy korun.) Řada expertů však o Leonardově autorství silně pochybuje.

Podobný příběh avšak s úplně jiným vyústěným je pak spjatý s plátnem Spasitel světa. Tento obraz byl také po dlouhá léta připisován jednomu z Leonardových žáků, a sice Giovanni Boltraffiovi. Podle nedávných expertíz by však mělo jít o dílo rodáka z italského Vinci. Oproti očekávání se na tom jednomyslně shodla i čtyřčlenná skupina renomovaných odborníků. „Dostali jsem na prostudování obrazu den, víc času nebylo ani zapotřebí, abychom jednohlasně a nade vší pochybnost, vzhledem k dokumentaci a provedené analýze, došli k závěru, že jde o dílo Leonarda da Vinciho,“ nechal se loni v létě slyšet milánský kunsthistorik Pietro Marani.

Aby toho nebylo málo, přišli italští vědci na jaře letošního roku s tvrzením, že se jim podařilo nalézt stopy po ztracené Leonardově fresce znázorňující bitvu u Anghiari. Tu Leonardo vytvořil na začátku 16. století ve florentském Pallazzo Vecchio. Vzhledem k tomu, že ji nikdy nedokončil, později při přestavbě Sálu pěti set, zmizela. Díky nejmodernějším zařízením se však podařilo najít její obrysy pod freskou Giorgia Vasariho. Práce na jejím odkrývání však značně komplikuje nutnost zachovat i svrchní malbu.

Pavel BestA