Oprava části Velké čínské zdi skončila blamáží

Je údajně jedinou lidskou stavbou dobře patrnou z oběžné dráhy. Řeč je o slavné Velké čínské zdi, která se všemi odbočkami dosahuje takřka neuvěřitelné délky 8858 kilometrů. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z klenotů říše středu a památku zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO, dalo by se očekávat, že opravě zdi bude věnována náležitá pozornost a bude se při rekonstrukci postupovat s velkou obezřetností. Ne vždy se tak ale děje, jak ukázaly nedávné snímky jedné nově zrenovované části…

Se stavbou Velké čínské zdi se začalo již ve starověku. Konkrétně ve 3. století před naším letopočtem a to za vlády prvního čínského císaře. Úplné prapočátky jejího budování však můžeme hledat ještě hlouběji v minulosti. Císař Čchin Š‘-chuang-ti totiž nařídil svému generálovi Meng Tchienovi začlenit do nově budovaného obranného valu i zdi, které v Číně vznikly před érou Válčících států, tedy v období okolo 7. století před naším letopočtem. Podle odhadů použije Meng Tchien při stavbě první části Velké čínské zdi 180 milionů m³ hlíny, kolem 60 milionů m³ kamene a velké množství kvalitní vápenné malty. Také lidské ztráty jsou při realizaci tohoto megalomanské projektu obrovské. Do stavby obranného valu se postupně zapojí zřejmě přes milion dělníků. Podle jednoho starověkého pramene přitom při budování zdi zemře okolo 400 000 lidí. Číslo je podle všeho ale výrazně nadsazené. Desetitisíce lidských obětí si nicméně stavba podle všeho skutečně vyžádá. Ze starověkého opevnění se bohužel do dnešních dní zachovaly jen zlomky. Většinu toho, co z ní lidé dnes obdivují, bylo vybudováno výrazně později, konkrétně ve 14. až 17. století za vlády dynastie Ming, která se za valem snažila zastavit nájezdy kočovných Mongolů.

V posledních letech prochází kolosální dílo postupnou a dlužno dodat, že i velmi nákladnou opravou. Při ní si čínští restaurátoři vedou po většinou víc než dobře a úřady tak rok co rok mohou zpřístupňovat veřejnosti další a další části tohoto fascinujícího opevnění, za jehož dlouhověkostí stojí mimo jiné i speciální cihly, které jsou čtyřikrát větší než ty současné a které byly vypalovány při teplotě 1150 °C po dobu sedmi dnů. I při rekonstrukčních pracích se však najdou výjimky a některé části jsou opraveny velmi lajdácky či špatně. Týká se to kupříkladu osm kilometru dlouhého úseku u města Xiaohekou v severovýchodní části provincie Liao-ning. Tato část zdi byla postavena v roce 1381 během vlády dynastie Ming a je považována za jednu z nejkrásnějších částí takzvané „divoké“ zdi. Opravena proto měla být citlivě, tak aby si zachovala svůj jedinečný ráz. Bohužel se tak ale nestalo. Z nedávno uveřejněných snímků totiž vyplývá, jako kdyby se někdo inspiroval slovy malíře ze snímku Vesničko má, středisková. „Střechu dají novou, asi umělý došky z NSR, zápraží vybetonujeme.“ Na renovaci jedinečné středověké zdi totiž restaurátoři v tomto případě použili naprosto nevhodný beton.

Třebaže úsek u Xiaohekou byl opraven již v roce 2014, snímky zachycující jeho nový vzhled se dostaly na veřejnost až v těchto dnech. A způsobily nemalé pozdvižení. Minulý týden doslova zaplavily Weibo, tedy čínskou obdobu Twitteru, kritické poznámky na adresu restaurátorů. „Vypadá to, jako práce lidí, kteří nedostudovali ani základní školu,“ napsal kupříkladu jeden z čínských uživatelů sociální sítě. „Takové brutální zacházení s památkami, které nám zanechali předkové! Jak to, že lidé s tak nízkým kulturním povědomím, mohou být na vedoucích pozicích?“ ptal se zase jiný. Lidem samozřejmě nejvíce vadí použití betonu ve svrchní části zdi, díky níž je kdysi zvlněná a nerovná cesta naprosto rovná. Vzhledem k tomu, že se do kritiky oprav pustila také státní CCTV, dá se očekávat, že brzy dojde alespoň k částečné nápravě a zeď dostane důstojnější a historicky přesnější vzhled, než dosud má.

Markéta Bestová