Orhan Pamuk

Sníh

O dnešním Turecku se v současnosti mluví zejména pokud jde o jeho potenciální přistoupení do Evropské unie či v souvislosti s možnou výstavbou plynovodu Nabucco…

Držitel Nobelovy ceny a rodák z Istanbulu Orhan Pamuk ve svém nejnovějším románu s názvem Sníh vykresluje svoji vlast jinak než činí tamní oficiální zdroje. Jaké tedy Turecko na počátku 21. století vlastně je?

Již samotné uvedení knihy v roce 2002 na turecký knižní trh vyvolalo v Pamukově domovině rozporuplné reakce. Není se ani čemu příliš divit, neboť román Sníh se dotknul mnoha palčivých problémů, s nimiž se turecká společnost dodnes marně snaží vyrovnat. Jde zejména o otázky točící se kolem údajné arménské genocidy z let 1915 – 1916, kurdského separatismu, či politického islamismu. Určitým paradoxem bezesporu je, že záhy po vydání románu bylo Pamukovo dílo odsouzeno jak islamisty s poukazem na to, že autor ve své knize bagatelizuje těžký úděl muslimských dívek, tak sekularisty a nacionalisty s odůvodněním, že dílo naopak podporuje islamisty respektive kurdskou menšinu.

Turecké veřejné mínění však mnohem více než samotný román pobouřilo Pamukovo interview z února 2005 poskytnuté švýcarskému Das Magazinu, v němž celosvětově uznávaný spisovatel mimo jiné přiznal, že v Turecku bylo zavražděno na jeden milion Arménů a na třicet tisíc Kurdů. Tím si Pamuk vysloužil nejen odmítavou reakci části turecké společnosti, ale zejména trestní stíhání pro urážku turectví a republiky. Podle některých spekulací to byl právě tento román, který okouzlil Švédskou akademii natolik, že Pamukovi v roce 2006 udělila Nobelovu cenu.

Název nového románu, který v originále nese jméno Kar, neboli Sníh, využívá autor k drobné slovní hříčce. V Pamukově mateřštině se totiž podobně vyslovuje jak jméno hlavního hrdiny příběhu, tureckého spisovatele vracejícího se z německého exilu zpět do vlasti, Kaa, tak název města, v němž se celý děj odehrává. Oním zmíněným městečkem na východní hranici Turecka je Kars.

Román Sníh se svým tématickým a formálním zpracováním řadí mezi nejvýznamnější postmoderní romány současnosti. Svojí výstavbou a dějovou linií, na jejímž pozadí se odvíjejí moderní dějiny Turecka, připomíná jinou proslulou knihu a sice román Sto roků samoty Gabriela Garcíi Márqueze. Město Kars stejně jako slavné Márquezovo Macondo může být interpretováno jako divadelní jeviště, na němž jsou přehrávány novodobé dějiny toho kterého státu.

Základním stavebním kamenem románu je příběh novináře a básníka Ka, který se vrací z německého exilu, aby napsal článek o sebevraždách mladých muslimských dívek a o obecních volbách v městě Kars. Zejména však proto, aby nalezl nový smysl svého života. Záhy poté co přijíždí na východ Turecka, aby sepsal novinovou zprávu pro list Republika, je městečko Kars odříznuto vrstvou sněhu od zbytku světa a v několika málo dnech se v něm rozpoutávají obdobné události, které utvářely současné Turecko. Nejprve je to vražda ředitele pedagogického institutu, který odmítne do školy vpouštět zahalené dívky, následně vojenský puč. Prostřednictvím postavy básníka Ka se čtenář postupně seznamuje se všemi významnými osobnostmi Karsu reprezentujícími různé ideologické či náboženské směry, které utvářejí dnešní Turecko. Román tak odkrývá problémy, které zemi na pomezí dvou světů v současnosti trápí. Ať již to jsou neutuchající konflikty mezi islamisty a sekularizovanou vládou, velké sociální rozdíly mezi obyvateli měst a venkova, opakující se výpady Arménů a Kurdů či rozpor mezi tradiční společností a bujícím kapitalismem. Obyvatelstvo Karsu se tak nachází mezi několika mlýnskými kameny, které se stále točí a utvářejí dějiny…

Na první pohled zřejmou odlišností románu Sníh od dosavadní Pamukovy tvorby, je nesporná politická angažovanost díla. Přestože kniha zajímavým způsobem líčí život v dnešním Turecku, je otázkou, zda-li si najde své čtenáře i za několik desetiletí, kdy aktuální problémy, které zemi kulatého půlměsíce zmítají, budou definitivně zapomenuty.

Vydavatelství:
Argo

Rok:
2009

Překlad:
Petr Kučera

82%

Pavel BestA