Paulo Coelho
Alef
Pochybnosti nad vlastní vírou, další cesta plná hledání, touhy poznat svět, ale především pochopit sebe sama. To vše nabízí nejnovější kniha oblíbeného brazilského spisovatele Paula Coelha.
Romány z Coelhova pera patří mezi vyhledávané literární zboží, přeloženy byly již do více jak 70 jazyků a postupně vyšly v 168 zemích světa. Předtím, než se rodák z Rio de Janeira vydal na spisovatelskou dráhu, pracoval jako novinář, dramatik a ředitel divadla. Navíc v té době složil řadu písní pro populární brazilské zpěváky a zpěvačky. Na literární scénu vtrhnul Paulo Coelho již takřka před čtvrtstoletím autobiografickým dílem Mágův deník, v němž popisuje svoji pouť do Santiaga de Compostela. Největší úspěch mu však o rok později přinesla kniha Alchymista, jež motiv putování dále rozpracovává.
Také v nejnovějším románu s názvem Alef, se brazilský spisovatel rozhodne vydat na dobrodružnou cestu. Zda se jedná o dobrý nápad, nebo jen o další snůšku podivných rituálů, nechť posoudí sám čtenář. Tentokrát však nevyráží do světa pěšky, ani nemusí čelit nástrahám přírody, ale pěkně se veze. Děj knihy se totiž odehrává v kupé, přesněji řečeno v luxusním vlaku jedoucím po best online casino transsibiřské magistrále táhnoucí se jako had napříč celým Ruskem.
Přestože hlavní hrdina sedí v přepychovém voze, cesta to rozhodně není zcela bezpečná a Coelho se tak několikrát ocitá v nebezpečí. Na jeho výletě ho doprovází dva průvodci. Jedním z nich je tlumočník Yao, postava, která by si svojí mnohovrstevnatostí zřejmě zasloužila vlastní román. Jde totiž o Číňana, který nějakou dobu žil v Brazílii, aby se následně přesunul do Japonska a následně do Ruska. Druhou je půvabná a talentovaná houslistka Hilal, o níž se Paulo dozvídá, že se s ní setkal v minulém životě. Kniha dokonce nabízí jednu lehce erotickou scénu, kdy dívka hraje nahá na housle v umývárně vlaku.
Název knihy si Coelho vypůjčil od svého literárního idolu, jímž byl argentinský spisovatel Jorge Louis Borges, který v roce 1945 vydal krátkou novelu pojmenovanou Alef. Co se pod tímto termínem skrývá, odkrýváme postupně. Mohli bychom to ale shrnout následovně. Alef je bod, kdy je všechno na témže místě současně a v němž lze vstupovat do již uplynulého času, nebo spíš kdy pojem jako minulý a budoucí postrádá jakýkoliv smysl. Alef provází knihu od začátku až do konce. V jejím závěru se dokonce sám autor rozhoduje, zda se ještě jednou setká s Hilal, nebo zda příjme pozvání na oběd od Putina.
Hodnocení:
Coelhova literární novinka rozhodně nepatří k nejlepším románům, které tento jihoamerický autor prozatím napsal, jako všechny jeho předchozí knihy, i tato nás však nutí k zamyšlení. Řada úvah tak bude čtenáře tížit ještě několik dní po jejím dočtení.
Vydavatelství:
Argo
Rok:
2011
Překlad:
Pavla Lidmilová
64%
Lenka Nádějová
Zajímavá kniha.
Nechápu, jak někdo může podobné věci vůbec napsat. Já osobně jsem knížku odložil už po pár stránkách. Tak přihlouplé rádoby mystické kecy jsem snad ještě v žádné jiné knize neviděl a nečetl. Děs běs…
Souhlasím s panem Houskou. Coelho je autorem jedné jediné celkem kvalitní knihy a sice Alchymisty. Všechno ostatní jsou podivné mystikou zavánějící nesmysly.
Primitivní mysticismus.
Mě se naopak knížka moc líbila. Nutí nás totiž zastavit se a trochu se zamyslet, což je v dnešní uspěchané době, podle mě docela dobře.