Guernica oslaví osmdesátku. Výročí připomene obří výstava

Počínaje pátým dubnem letošního roku bude k vidění v Muzeu královny Sofie ve španělském hlavním městě Madridu na 150 obrazů, maleb a grafik kubistického malíře Pabla Picassa. Výstava nesoucí název Soucit a teror v Picassovi: Cesta ke Guernice se koná u příležitosti osmdesátého výročí vzniku malířova slavného obrazu Guernica, který bude také hlavním tahákem celé expozice.

Součástí přehlídky, která potrvá do 4. září budou nejen Picassovy obrazy, jenž jsou stálou součástí sbírky madridského muzea Reina Sofia, ale i plátna vypůjčená ze soukromých sbírek a z dalších téměř třiceti světových institucí. Díla Pabla Picassa, který je mimo jiné společně s Georgesem Braquem považován za otce kubismu, na výstavu zapůjčí kupříkladu pařížské Centrum Georgese Pompidua, Muzeum moderního umění v New Yorku, či londýnská galerie Tate Modern.

Hlavním lákadlem připravované expozice bude 349 centimetrů vysoký a téměř 800 metrů široký, černobílý obraz Guernica, který je často označován za nejslavnější umělecké zobrazení války v novodobé historii. Kubistický obraz, znázorňující v apokalyptických symbolech, bombardování baskické obce během občanské války, zhotovil Pablo Picasso za necelý měsíc v roce 1937 na zakázku španělské republikánské vlády. Poprvé byl veřejnosti představen téhož roku na Mezinárodní výstavě moderního umění v Paříži. Dokončení již rozpracovaného díla, které mělo být pouze obrazem zachycujícím býčí zápas, Picasso opakovaně odkládal. Impulsem pro dokončení černobílého plátna se stalo vybombardování španělského města Guernica v dubnu roku 1937. Při vzniku malby vycházel španělský malíř z dobových fotografií, a místo, aby na plátně zachytil reálné válečné scény, rozhodl se pro nadčasové znázornění symbolů válečných hrůz. Na obraze, který si získal světovou slávu, figuruje žena, nosič pochodně a kůň.

Do Španělské metropole se Guernica dostala až v roce 1981, osm let po Picassově smrti a šest let po pádu tamní diktatury. Do té doby spravovalo obraz Muzeum moderního umění v New Yorku. Sám Picasso si přál, aby se právě toto dílo nedostalo do Španělska dříve, než se stane svobodnou zemí. Muzeum Královny Sofie, které se nachází na „bulváru umění“ a tvoří společně s muzei Thyssen a Prado takzvaný „trojúhelník umění“ získalo do správy Guernicu v roce 1992. V Čechách dílo dosud nebylo nikdy vystaveno. V roce 2012 si zájemci v Obecním domě mohli alespoň v rámci výstavy Tauromaquia prohlédnout obří přípravnou kresbu pro pozdější tapisérii. Dílo o rozměrech sedm a půl krát tři a půl metru tehdy dominovalo výstavní síni. Sestaveno bylo ze šesti plátů tak, aby mohlo být vloženo do tkacího stroje. Originál k nám bohužel zřejmě jen tak nezavítá.

Jak odhalil průzkum plátna zpřed osmi let, není Guernica zrovna v nejlepším stavu. Podle odborníků doplácí obraz na svoji slávu. Často je totiž převážen do zahraničí, což se výrazně podepsalo na jeho současné podobě. Ze zprávy vypracované týmem odborníků vyplynulo, že na Guernice je možné nalézt 129 nejrůznějších poškození. Sice jde spíše o drobnosti, i tak ale výsledky analýzy šokovaly svět. Před pár měsíci se kunsthistorikům podařil zajímavý nález související se slavným dílem. V depozitáři Muzea moderního umění v New Yorku totiž kurátoři nalezli dřevěný rám, který sloužil na přenášení rozměrného plátna. O Guernicu dlouhodobě jeví mimořádný zájem Baskicko, podle jehož vedení by měl být obraz trvale umístěn právě zde, neboť přibližuje hrůzy války, které se odehrály v tomto regionu. Zajistit důstojné vystavení díla by pro Baskicko neměl být problém. V Bilbau totiž před lety vyrostla obdivovaná pobočka Guggenheimova muzea od slavného architekta Franka Gehryho. Vzhledem ke stavu Guernicy však není moc pravděpodobné, že by v dohledné době opustilo prostory Muzea královny Sofie.

Markéta Bestová