Polský dokument přináší nový pohled na Karla Kryla

Karla Kryla můžeme bez nadsázky označit za legendu československých revolucí v letech 1968 a 1989, během nichž svých chováním ovlivnil řadu dalších osobností. Nyní o něm vzniknul nový dokument, který do kin vstoupí symbolicky 17. listopadu.

Někdo považoval Karla Kryla za pošetilého, jiní za rebela a v řadách příznivců byl označován jako „malý zpěvák s velkým hlasem“. Texty svých písní reflektoval momentální politickou situaci a zároveň v nich dokázal předvídat budoucí vývoj. Osudy významné české postavy na pozadí tehdejších let líčí nový film polské režisérky. Premiéra celovečerního dokumentárního snímku Bratříček Karel se uskuteční 17. listopadu. Původně měl být ovšem dokument uveden do kin výrazně dříve. S promítáním se mělo začít 25. srpna. Snímek však po technické stránce nebyl tehdy ještě hotový. Produkce se jeho premiéru proto rozhodla odložit až na Den boje za svobodu a demokracii.

Nový film česko-polské provenience režírovaný Krystynou Kauzovou, odhalí několik dosud nezveřejněných archivních záběrů nepříliš známých událostí ze života Karla Kryla a záznam nahrávky z vysílání rádia Svobodná Evropa. Režisérka se s Karlem Krylem znala osobně a natočení tohoto dokumentu označila za určitou forma jejího poděkování za vše, co pro ni a její vlast český písničkář učinil. Sama se rovněž u nás zúčastnila demonstrace 17. listopadu 1989, kvůli čemuž byla ze země o dva dny později deportována zpět do Polska. Ve snímku proto zazní Krylova jak česká, tak i polská tvorba a nechybí v něm ani připomenutí desky Solidarita, kterou se hudebník rozhodl věnovat polským exulantům v době, kdy měl zakázaný vstup do Československé republiky.

Snímek začíná poněkud netradičně 3. března roku 1994 tedy dnem smrti Karla Kryla a posléze líčí jeho přínos tehdejší i současné době. Pro tyto účely poskytli rozhovor jeho přátelé, příbuzní a další, které svým jednáním písničkář zásadním způsobem ovlivnil. V dokumentu jsou zaznamenané výpovědi například Jana Kryla, Miroslava Kovaříka, Jaroslava Hutky, či Jiřího Černého, z polských zástupců Agnieszky Holland, Alfreda Znamierowského a dalších. Z použitých záznamů jsou patrné odlišnosti mezi tehdejší a současnou dobou, které jsou umocněny texty písní Karla Kryla. Režisérka se ve snímku pokouší nalézt odpovědi na otázky, jak je možné, že více než 20 let po zpěvákově smrti jsou jeho písně i básně stále žádané. Je možné, aby jedinec sám dokázal změnit režim, nebo se nakonec stává pouze obětí národa? Sám byl národem milován, pevně si stál za svojí ideou a pravděpodobně proto, že nebyl schopen kompromisů, zemřel sám a zatrpklý.

Alena Teclová