Praha má lavičku Václava Havla, Litomyšl jeho srdce

Od uplynulého čtvrtka je možné si v Praze sednout na lavičku zasvěcenou našemu prvnímu porevolučnímu prezidentovi. Na Maltézském náměstí ji slavnostně odhalil její autor Bořek Šípek. Havlovo voskové srdce naopak natrvalo zakotvilo v Litomyšli.

K oficiálnímu představení dvou židlí a stolku, který obepíná drobnou lípu, došlo v centru Prahy na Malé Straně 1. května za přítomnosti Havlových přátel a blízkých. „Odhalení jsme naplánovali na tento den jako upomínku na vstup České republiky do Evropské unie, což Václav Havel dlouhá léta prosazoval, aby se ČR dostala do většího evropského celku. Takže jsme to tím chtěli připomenout,“ nechala se slyšet Marta Smolíková z Knihovny Václava Havla. Akci odstartovalo vypouštění balónků ve tvaru srdce, symbolu, který Havel za života rád a hojně používal. Jako první si sezení na lavičce stojící na Maltézském náměstí nedaleko Ministerstva kultury vyzkoušeli vdova po prezidentovi Dagmar Havlová a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Lavička by podle slov jejího autora měla sloužit k setkávání lidí a jejich vzájemnému dialogu. S nápadem postavit Havlovi neotřelý památník přišel český velvyslanec ve Spojených státech Petr Gandalovič. Jeho zadání, jehož realizace se chopil designér a v letech 1992 až 2002 také hlavní architekt správy Pražského hradu Bořek Šípek, znělo vytvořit umělecké dílo inspirované osobou a demokratickými principy zesnulého prezidenta. První Havlova lavička spatřila světlo světa v americkém Washingtonu v říjnu loňského roku, kde se jejího odhalení účastnila i Madeleine Albrightová. O dva měsíce později byla dvojice židlí s drobnými srdci na konci opěradla nainstalována také do zahrady sv. Patrika v Dublinu. V lednu letošního roku pak přibylo sezení do parku de la Ciutadella v Barceloně. Na vzniku laviček se spolupodílí Knihovna Václava Havla, která by ráda vytvořila celosvětovou síť takovýchto míst. Zajímavé na sezení je mimo jiné i to, že se židlemi není možné hýbat. Jednu nohu mají totiž, zřejmě aby je někdo neodnesl, společnou se stolem.

Voskové Srdce pro Václava Havla, které vzniklo ze zhruba 5000 kilogramů svíček zapálených krátce po smrti bývalého českého prezidenta, krášlí od poloviny uplynulého měsíce podzemní prostory litomyšlského zámku. Dva metry vysoké dílo složené ze 115 částí vytvořila autorská dvojice Lukáš Gavlovský a Roman Švejda. Poprvé byl objekt ve tvaru otevřeného srdce, do něhož je možné vstoupit, vystaveno na piazzetě Národního divadla, odkud se následně přesunulo do Litomyšle a na hrad Grabštejn, poté zavítalo do brněnského Divadla Husa na provázku, do Zlína a svou cestu zakončilo na zámku Uherský Ostroh. Časté stěhování se však neblaze podepsalo na stavu samotného díla, které tak bylo třeba nejprve zrestaurovat, než mohlo být opětovně vystaveno.

V podzemních prostorách litomyšlského zámku není opravené Srdce pro Václava Havla vystaveno samostatně, ale doplňuje ho sousoší prezidentova oblíbeného sochaře Olbrama Zoubka nazvané Strážci ztvárňující Jana Palacha a Jana Zajíce. Autorem architektonického řešení expozice, jež vznikla u příležitosti 20. výročí setkání sedmi středoevropských prezidentů v Litomyšli, k němuž došlo z iniciativy Václava Havla v roce 1994, je jeden z nejvěhlasnějších tuzemských architektů Josef Pleskot. Ten mimo jiné umístil po obvodové zdi výstavní místnosti svítící verš z prologu knihy Kazatel. Srdce by v Litomyšli mělo zůstat natrvalo.

Jan Perniš