Pražský funkcionalismus si podmaňuje New York
Po sérii tří evropských zastávek zamířila expozice zaměřená na pražský funkcionalismus za oceán a na několik měsíců se usídlila v newyorském Centru architektury nacházejícím se na slavném Manhattanu. V renomované výstavní síni přitom sklízí pochvalné kritiky a hrnou se na ni jen samá slova chvály.
Jednou z prvních zemí, kde se výrazněji a na delší dobu prosadil architektonický sloh dnes známý jako funkcionalismus, bylo Československo. Stalo se tak ve 20. a 30. letech, kdy zde postupně vyrostlo několik mimořádných staveb řazených k tomuto inovativnímu stavitelskému stylu. Koneckonců jeden z jeho spoluzakladatelů, rakouský architekt Adolf Loos, se narodil na našem území – konkrétně v Brně; tehdy ovšem ještě spadajícím pod Rakousko-Uhersko. Právě tady, v odvěké moravské metropoli, navíc dodnes stojí zřejmě nejvýznamnější tuzemská funkcionalistická památka, obdivovaná a před nedávnem naštěstí i nákladně zrekonstruovaná vila Tugendhat německého vizionáře Miese van der Roheho. Dalším důležitým centrem nově se zrodivšího slohu se u nás vedle Brna a Zlína stala Praha. A právě na funkcionalistické památky našeho hlavního města cílí expozice, kterou nyní mohou obdivovat obyvatelé New Yorku.
Výstavu, jež nese podtitul Tradice a současné ozvěny, před časem připravila Galerie Jaroslava Fragnera. Kurátorsky ji zaštítila a dala jí tvář dvojice předních českých teoretiků architektury Zdeněk Lukeš a Dan Merta, kterým s přípravou náročné a pro zahraniční diváky i mimořádně objevné expozice pomáhal Petr Kratochvíl. Vizuální realizace je pak v New Yorku dílem zkušeného designéra Jiřího Příhody. Putovní přehlídka vyrazila na cestu kolem světa již před několika lety. Za tu dobu stačila navštívit řadu významných metropolí. V minulosti si ji bylo možné prohlédnout v Madridu, Tel Avivu, Mnichovu, Amsterodamu, nebo Eindhovenu. Před několika málo dny, 12. února, zakotvila v newyorském Centru architektury nedaleko manhattanského Washingtonova náměstí v samotném srdci města.
„Základní ideou výstavy je představit zlatý fond z dějin české a pražské architektury i současnou produkci ovlivněnou funkcionalistickým archetypem,“ nechali se slyšet autoři expozice. Ta je proto rozdělena na dvě samostatné ale navazující části. První tvoří nákresy, fotografie a modely slavných architektonických projektů, jenž byly v našem hlavním městě realizované v období 20. a 30. let minulého století. Návštěvníci newyorského Centra si tak budou moci prohlédnout snímky a plány takových staveb, jakou jsou Müllerova vila od Adolfa Loose, která stojí na Ořechovce, katolický chrám sv. Václava od Josefa Gočára, nebo budova spolku výtvarných umělců Mánes od Otakara Novotného. Nemalý prostor je na přehlídce věnovaný také prvorepublikové vilové kolonii Baba. Ta vznikla v pražských Dejvicích roku 1932. „Urbanistické řešení je dílem známého pražského architekta Pavla Janáka. Jednotlivé domy pak navrhovali architekti tří generací,“ vysvětlil Zdeněk Lukeš.
Neméně zajímavá je i druhá sekce výstavy. Ta se zaměřuje na současné projekty, které evidentně čerpaly z odkazu tuzemského funkcionalismu. Mezi prezentovanými stavbami nechybí Palác Euro uzavírající spodní část Václavského náměstí, který dodnes budí rozporuplné reakce a to nejen mezi laiky, ale i odborníky. Další na výstavě připomínanou stavbou je Muzo centrum, sedmipatrová kancelářská budova s prosklenou fasádou, jež od roku 2000 stojí ve Strašnicích. Kurátoři expozice se rozhodli mezi vystavované projekty zařadit také nadzemní vestibul stanice metra Kolbenova. „Asi nejpozoruhodnější prvek celého návrhu představuje stěna ze svislých pruhů lehce zprohýbaného leštěného nerezu, která vymezuje prostor přístupný veřejnosti a prostory zázemí stanice,“ vypíchnul před časem největší přednost vestibulu Adam Gebrian. Výstava bude v New Yorku k vidění až do poslední květnové neděle, tedy ještě celé tři měsíce. Pak se přesune do texaského Austinu.
Škoda, že se o těchto skvostech víc nepíše a nemluví u nás v tuzemsku. Tedy s výjimkou vily Tugendhat, o níž toho teď vzniklo hodně. Vzhledem k tomu, že jde o světové rarity, tak by si to tyto stavby zasloužily.
Je sice pravda, že by se o funkcionalistických skvostech ČR mohlo psát více, že by se ale o nich takřka nikdy nezmiňoval, to se podle mě říct nedá. Třeba v Lidových novinách se těmto památkám pravidelně každý víkend věnuje v článku zmiňovaný historik architektury Zdeněk Lukeš.
Kromě toho u nás funguje na internetu několik specializovaných webů na architekturu, kde je čas od času možné si o tuzemském funkcionalismu něco přečíst.