Nobelovku za architekturu získal Aravena za půldomy
Nadace udělující prestižní Pritzkerovu cenu letos lehce překvapila. Za vítěze nynějšího ročníku totiž zvolila chilského rodáka Alejandra Aravenu, který zejména v Evropě není příliš známý. Nejvýznamnější ocenění v oblasti architektury získal především za byty pro sociálně slabší, takzvané půldomy.
Jméno nového laureáta ceny přirovnávané svým významem k těm Nobelovým vyhlásil minulou středu prezident nadace Tom Pritzker. Porota podle jeho slov na Aravenově dosavadní práci zaujalo to, že „ztělesňuje oživení společensky angažované architektury.“ Osmačtyřicetiletý rodák ze Santiaga se totiž v uplynulých letech proslavil projekty veřejných budov a sociálního bydlení. Při navrhování budov samozřejmě klade důraz i na jejich ekologickou stránku a na provázání s okolím. Do Latinské Ameriky míří Pritzkerova cena již počtvrté. Aravena je ale prvním Chilanem, který se jí může pochlubit. Společně s ní si architekt navíc odnese 100 000 dolarů, v přepočtu tedy bezmála 2,5 milionu korun. „Porota vybrala architekta, který prohlubuje naše chápání toho, co je skutečně výjimečný návrh. Alejandro Aravena je průkopníkem spolupracujícího přístupu, jehož výsledkem je silná architektura, která zrcadlí i výzvy 21. století,“ dodali porotci. Aravena se stal již 41. vítězem Pritzkerovy ceny a zařadil se tak po bok světově proslulých architektů jakou jsou, či byli Renzo Piano, Normam Foster, Oscar Niemeyer, Frank Gehry či Tadao Ando.
Loni cenu získal německý architekt Frei Otto, který ovšem pár dní před oficiálním zveřejněním jména vítěze zemřel. O svém zvolení se naštěstí od porotců dozvěděl několik týdnů předtím, takže nevydechl naposledy, aniž by o udělení ceny nevěděl. To Alejandro Aravena patří do úplně jiné sorty oceněných. Mladšího vítěze sice soutěž už párkrát měla, i tak ho ale lze zařadit k těm, kteří si odnášejí cenu jako jedni z nejmladších. Zřejmě i proto je jeho vítězství tak trochu překvapením. Před jeho zveřejněním se spekulovalo o jiných potenciálních kandidátech. Hodně se kupříkladu ve veřejném prostoru skloňovalo jméno Daniela Libeskinda. Jisté šance se připisovaly i Santiagu Calatravovi. Nakonec ale zvítězil jejich výrazně mladší jihoamerický kolega, který toho zatím ale tolik nepostavil, respektive se nemůže pochlubit žádnou výraznější emblematickou budovou. Snad s výjimkou jediné trochu známější. Tou jsou Siamské věže, které nedávno vyrostly v areálu Katolické univerzity v Chile. Spíše než za konkrétní budovu tak Aravena získal cenu za svůj přístup a nazíraní na architekturu. To potvrzují i porotci. „Jeho inovativní a inspirativní architektonické dílo je důkazem, že stavba dokáže zlepšovat lidské životy,“ stojí v jejich prohlášení.
Nejvíce budov zatím Aravena navrhl v rodném Chile. V roce 2014 zde dokončil i velkou zakázku na výstavbu kampusu jeho almy mater. Tou je Katolická univerzita, pro kterou osmačtyřicetiletý autor vytvořil celkem pět budov, včetně sídla lékařské a matematické fakulty. Mimo Jižní Ameriku je možné se s jeho budovami setkat také v USA nebo v Číně. Ve Spojených státech přitom podobně jako v rodném Santiagu dal vzniknout univerzitní budově, v tomto případě kolejím sv. Eduarda v texaském Austinu. V říši Středu na sebe Aravena upozornil nedávno dokončenou budovou, v níž sídlí farmaceutická společnost Novartis, a kterou je možné najít v centru Šanghaje. Jádro jeho tvorby je ale do značné míry spojené s tvůrčí iniciativou Elemental, která vznikla před šestnácti roky a z níž se postupně vyvinulo uznávané studio. V rámci něj dal Aravena vzniknout více jak 2500 bytovým jednotkám, mimo jiné i projektu v chilském Iqueque, kde v roce 2003 vytvořil pro chudší vrstvu obyvatel takzvané půldomy. Jde o budovy, které si noví vlastníci mohli libovolně rozšířit o další prostory.
„V roce 2000, kdy jsme začali se sociální výstavbou, jsem ani neměl tušení, co je to dotace. Bylo to pro mě neprozkoumané území,“ nechal se přednedávnem slyšet Aravena. Ten není ve světě architektury úplně neznámou osobou. Už v roce 2000 se kupříkladu ucházel o prestižní cenu Miese van der Roheho. Neuspěl ovšem. O šest let později ho ale hlavní medailí ověnčili porotci Ceny Ericha Schellinga. Není jistě bez zajímavosti, že v uplynulých šesti letech byl Alejadro Aravena jedním z porotců Pritzkerovy ceny a jen ji opustil, už ji sám získal. Kromě této pocty se chilský architekt letos dočkal ještě jedné velké pocty. Byl vybrán za prezidenta nadcházejícího benátského architektonického bienále, které se rozběhne zhruba za čtvrt roku.
Na můj vkus jsou jeho domy dost chladné, nebo tak alespoň vypadají. Nechtěl bych v nich žít, ani pracovat. Myslím, nebo v to alespoň doufám, že podobným betonovým kvádrům a kostkám odzvonila.
Nevíte, jestli pan architekt Aravena nepostavil také něco v Evropě?
V Evropě zatím Aravena příliš realizací nemá. Světlou výjimkou je umělecký pavilon pro švýcarskou společnost Vitra, který je možné nalézt v německém Weil am Rhein.
Moc děkuji za odpověď. Stejně je to ale náhodička, že rok poté, co odejde z poroty Pritzkerovy ceny ji ihned získá…