Řím žádá o 13,5 miliardy korun na opravu památek
V úterý odpoledne představil superintendant pro římskou kulturu Claudio Parisi Presicce ambiciózní plán na postupnou rekonstrukci historického jádra města. Jeho součástí je kampaň, která má Římu pomoci získat 13,5 miliardy korun. Právě tolik peněz totiž bude podle Presicce zapotřebí k opravě těch nejslavnějších římských památek.
Samotný Řím se do rekonstrukce svých nejslavnějších památek pustit nemůže. Již dlouhé roky se potýká s obřím veřejným dluhem, který loni vystoupal do obludné výše 12 miliard eur, tedy 324 miliard korun. Nakládání s veřejnými prostředky je navíc pod nebývalým drobnohledem veřejnosti. V roce 2014 totiž ve městě propukl korupční skandál, do něhož bylo zapleteno i vedení Říma. O rok později kvůli aféře odstoupil z postu starosty města Ignazio Marino, jenž proslul mimo jiné tím, že část slavné cesty Via dei Fori Imperiali uzavřel před automobily a umožnil ji používat jen pěším turistům a cyklistům. Vzhledem k napjaté finanční situaci zbývá v městské kase jen velmi málo prostředků nutných k záchraně zdejších skvostů. Nový starosta Říma, jímž se stal Francesco Paolo Tronca, se proto chce vydat novou, nicméně již několikrát vyzkoušenou cestou. „Musíme zajistit, aby Řím zůstal referenčním bodem, pokud jde o krásu pro celý svět,“ nechal se slyšet. Finanční prostředky potřebné na opravu památek by rád získal od veřejnosti, tedy od bohatých mezinárodních společností, zámožných filantropů, obyvatel města, i lidí z celého světa.
Plán zveřejněný na tiskové konferenci Claudiem Parisi Presiccem nese název 100 návrhů pro patrony. Ten počítá s postupnou renovací stovky nejvýznamnějších míst a děl, které město nabízí. Náklady na jejich opravu přitom Presicce vyčíslil na bezmála 500 milionů eur, tedy asi 13,5 miliardy korun. Se zapojením soukromého sektoru do rekonstrukčních prací má Řím relativně bohaté zkušenosti. V roce 2014 kupříkladu vedení města svěřilo opravu slavné fontány di Trevi do rukou oděvního gigantu Fendi, v čele s Karlem Lagerfeltem. „Tato fontána je známá po celém světě… jsem šťastný, že můžeme pomoci,“ prohlásil tehdy známý návrhář. Zdaleka přitom nešlo o první podobný projekt, do něhož se módní dům pustil. Ten totiž již před několika málo lety financoval opravu Čtyř fontán od Muzia Matteie. Renovace fontány di Trevi nakonec trvala 17 měsíců a Fendi přišla na 2,2 miliony eur, tedy zhruba na 59 milionů korun. Jako první tehdy do kašny symbolicky vhodil minci právě Claudio Parisi Presicce. Příkladu se v posledních letech chytily další firmy. Zlatnický kolos Bulgari začal s postupnou opravou Španělských schodů a luxusní butik Tod’s nyní provádí rekonstrukční práce na Koloseu.
Vedení města v tomto trendu chce pokračovat, respektive podíl soukromníků podílejících se na opravách památek ještě výrazně prohloubit. Nově zveřejněný plán počítá s tím, že by se patroni mohli zapojit do rekonstrukce fontán před Pantheonem a na slavném náměstí Piazza Navona. Proměnou by podle Presicce měl projít také park Borghese a stejnojmenná vila v něm. Ze soukromých zdrojů by se měla provést renovace Trajánových lázní i Trajánova fóra. Návrh počítá také se započetím nových vykopávek nedaleko Kolosea, kde kdysi stávala gladiátorská škola. Velkou transformací má projít okolí Pompeiova divadla, kde se momentálně prohánějí desítky zatoulaných koček. „Turisti zde spatří díru, ne místo, u něhož byl v minulosti zavražděn Julius Caesar,“ prohlásila viceprezidentka pro kulturu Vanna Mannucciová. Podle té je třeba místo nejen rekultivovat, ale také učinit bezpečnějším.
Jedním z nejambicióznějších ze stovky představených projektů je oprava 19 kilometrů dlouhé Aureliánské hradby. Náklady na rekonstrukci opevnění byly vyčísleny na 9 milionů eur, tedy bezmála 250 milionů korun. Po dokončení sanačních prací by se po hradbách opět mohli začít procházet turisté. Ještě dražší by podle Presicce měla ovšem být oprava 80 městských kašen. Ta by měla vyjít na 10 milionů eur, tedy 270 milionů korun. Nemalou proměnou by v nadcházejících letech měl projít také Circus Maximus. Na jeho úpravu bude zapotřebí asi 1 milion eur. Některé ze zveřejněných projektů již našly svého patrona. Rekonstrukce turisty málo vyhledávané, ale Římany milované fontány Babuino se chopil obchod s pánským oblečením Brioni. Ázerbájdžán se zřejmě i nadále bude spolupodílet na postupné renovaci Kapitolského muzea. Superintendant pro římskou kulturu Claudio Parisi Presicce chce opravovat některé památky také za pomoci oblíbeného formátu takzvaných adopcí. Takto třeba by nový vzhled měly získat schody Cordonata navržené Michelangelem a vedoucí na vrchol Kapitolu. Město bohužel nemá peníze nejen na rekonstrukci památek, ale ani na jejich běžnou údržbu. Od soukromníků by v této oblasti potřeboval Řím získat 15 milionů eur, tedy 400 milionů korun. Na Presicceho listině je možné najít kupříkladu i projekt na sekání přerostlé trávy u Trajánova fóra. „Město nemá na sekání trávy prostředky,“ prohlásil superintendant.
Tohle už trochu připomíná žebrání. Řím navíc určitě dostává na záchranu památek nemalé peníze z EU. Nejdříve bych se ptal, kde končí tyto prostředky, a pak hledal další vnější zdroje.
Jižanské národy by nejraději jen braly a nic nedělaly. Pokud si chtějí opravit památky, tak do toho budou muset investovat hlavně vlastní peníze. Určitá spoluúčast firem a lidí je fajn, ale předpokládat, že celou finanční zátěž oprav ponese na bedrech jen soukromý sektor, je mylné.
Posekat trávník by snad římská radnice měla být schopná. Ať mi nikdo neříká, že na to radní nemají…