Rio de Janeiro zve do Calatravova Muzea Zítřka

Krátce před letošními Vánocemi bylo v druhém největším brazilském městě otevřeno nové muzeum. Navrhl ho věhlasný španělský architekt Santiago Calatrava, který mu zcela záměrně vtiskl výrazný futuristický vzhled. V budově totiž bude sídlit Muzeum Zítřka, jež se bude zabývat změnami klimatu, populačním růstem, biodiverzitou a dalšími problémy, s nimiž se lidstvo bude muset v budoucnu vyrovnat.

Rio de Janeiro se před Letními olympijskými hrami, které zde proběhnou již za několik měsíců, mění k nepoznání. Už několik let ve městě proslavené sochou Krista Spasitele, vyrůstají nová sportoviště, luxusní hotely (na jednom z nich pracuje i slavná Zaha Hadid), kancelářské budovy a obchodní centra. Stranou naštěstí nezůstaly ani stavby veřejné jako jsou školy, muzea, galerie a operní domy. Před dvěma lety byla na okraji Ria dokončena budova Města umění, v níž od té doby sídlí brazilští filharmonici. Téhož roku otevřelo své brány i Muzeum Umění v Riu od studia Bernardes a Jacobsen, jehož součástí je i nová škola umění. Těsně před dokončením je sídlo Muzea obrazu a hudby s neotřele sešikmenou vnější terasou. Nyní k těmto architektonicky povedeným projektům přibyl další. Je jím budova Muzea Zítřka ležící přímo na pobřeží, respektive zabíhající až do zálivu od čtyřiašedesátiletého španělského architekta Santiaga Calatravy.

 
Stavba vznikla v rámci projektu revitalizace území známého jako Porto Maravilha a okolní zátoky. „Jde o jedinečný příklad hodný následování, jak lze obnovit doposud přehlíženou a poničenou oblast skrze výstavbu kulturního zařízení,“ nechal se slyšet Calatrava. Muzeum i proto architekt obklopil parkem, vodní hladinou, promenádou a místem na volnočasové aktivity. „Naším cílem bylo k muzeu přidružit i jakési náměstíčko, které bude vytvářet soudržný městský prostor a povede k další transformaci města,“ dodal rodák z předměstí Valencie, který se v minulosti proslavil stavbou telekomunikační věže Montjuïc v Barceloně, žebrovaným nádražím v Lyonu, nebo realizací Města umění a věd ve Valencii. Kromě toho je také autorem velkého množství netradičně řešených mostů. Řada jeho realizací ne náhodou připomíná sochy. Calatrava totiž chtěl být původně právě sochařem. Dokonce se tak nějakou dobu živil. Jeho práce ale nenašli příliš pochopení. Také Muzeum Zítřka z výšky připomíná skulpturu, v tomto případě ponejvíce hřbet krokodýla. Jeho výstavba vyšla na 250 milionů brazilských realů, v přepočtu tedy asi 1,5 miliardy korun.

Budova se rozkládá na úctyhodné ploše 5000 metrů čtverečných. K jejímu oficiálnímu otevření došlo v podvečer 17. prosince brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou. Stavba nese všechny charakteristické prvky spojované s Calatravovou neofuturistickou architekturou. Stejně jako předešlé autorovy budovy, i Muzeum Zítřka je sněžně bílé a jeho strop tvoří nepřehlédnutelné žebrování. Střecha budovy je výrazně, o celých 75 metrů, prodloužena směrem dopředu i dozadu a tvoří tak jakousi vzdušnou pergolu poskytující stín v době, kdy svítí slunce a ochranu před deštěm, když je zataženo a z nebe se snášejí vodní kapky. Muzeum vyrostlo na umělém poloostrůvku, který výrazně zabíhá do zdejší zátoky. „Naší ideou bylo postavit budovu, která bude na první pohled působit éterickým dojmem, téměř jako kdyby plula po moři, jako loď, pták, nebo rostlina,“ vysvětlil Calatrava.

 
Vstupu do muzea dominuje výrazné půlkruhové okno s žebrovým, díky němuž se sem dostává množství přirozeného světla. Objekt je složen z pěti částí, v nichž jsou umístěné různé expozice. Těmi jsou Vesmír, Země, Antropocén, Zítra a Nyní. „Vzhledem k různorodé povaze exponátů, má muzeum uvnitř archetypální strukturu. Právě díky této jednoduchosti může budova plnit několik funkcí zároveň a být i hostem konferencí,“ dodal Calatrava. Kromě výstavních sálů je v muzeu možné najít rozsáhlé auditorium, vzdělávací centrum, obchod s upomínkovými předměty a kavárnu. Nejvyšší patro budovy nadto ještě nabízí překrásnou vyhlídku do zátoky Guanabara. Zajímavá je budovy i z ekologického hlediska. Podle jejích autorů spotřebuje o 40% méně energie než většina srovnatelně velkých objektů. Na střeše muzea je totiž možné najít pohyblivé solární panely, které kopírují pohyb slunce. Voda ze zátoky je navíc přiváděna pod budovu, díky čemuž ji ochlazuje a zároveň napájí dva bazény v jejím okolí. U příležitosti otevření budovy zveřejnil Santiago Calatrava také své nejnovější návrhy tří mostů pro čínský Huashan.

Jan Perniš