Sklenář vystavuje nově objevený soubor Boštíkových kreseb
Galerie Zdeněk Sklenář se prezentaci díla Václava Boštíka věnuje dlouhodobě. Výstava, kterou nyní pořádá, je ovšem i na její poměry naprosto mimořádná. Představuje totiž autorovy práce českému publiku dosud neznámé.
Bezmála šest desítek fixových, tužkových a pastelových kreseb, které Václav Boštík v 70. letech uplynulého století vytvořil v Itálii pro divadelní skupinu Altro, je k vidění v nových výstavních prostorách galerie. O ty se výstavní síň rozšířila už na konci minulého roku. Nacházejí se v prvním patře barokního Schönkirchovského paláce, jehož interiérům vtiskl novou podobu Josef Pleskot, nejvýznamnější český architekt současnosti. Své působení v nich Galerie Zdeněk Sklenář zahájila prezentací toho nejlepšího z vlastních sbírek. Nynější Boštíkovu výstavu tak lze de facto považovat za první „klasickou“ expozici, jež v síni probíhá. A čím lepším prostory otevřít, než dílem, které se zabývá členěním prostoru? Třináct let od smrti zakladatele skupiny UB 12 se navíc mohlo zdát, že o Boštíkovi jakožto o umělci víme všechno. Galerista Zdeněk Sklenář dokazuje, že tomu tak není. Na základě tipu svého spolupracovníka se mu od dvou italských sběratelů podařilo získat kolekci malířových prací, o jejichž existenci neměl prakticky nikdo tušení a která nebyla nikdy v Čechách k vidění. „Objevit po desítkách let tak celistvý soubor prací je něco ojedinělého,“ svěřil se před časem Zdeněk Sklenář.
Do Itálie se Václav Boštík vypravil v roce 1977 na základě pozvání italského umělce Achila Perilliho. Člen divadelní skupiny Gruppo Altro se snažil dát v Římě příležitost autorům zpoza Železné opony. Jeho hostem byl nejprve Stanislav Kolíbal, následně došlo na Boštíka, který ve Věčném městě strávil umělecky nesmírně plodný měsíc. Během něj pro divadelníky stihl vytvořit cyklus 59 kreseb, v němž zevrubně zkoumal zákonitosti a možnosti dělení prostoru. „Soubor byl krajně odosobněný, strohý a přitom esteticky vysoce účinný. Boštík se dostal na hranu vlastního malířského přístupu, kdy téměř jako vědec zkoumal výrazové možnosti, které dováděl k mezím jejich vlastního sdělení,“ vysvětluje kurátor výstavy Karel Srp. Díla byla vystavena v prostorách divadla, které v Římě fungovalo až do roku 1982. Na základě autorova přání tu zůstala i po jeho odjezdu zpět do vlasti. V době vrcholící normalizace měl totiž Boštík ve své rodné zemi jen minimální možnosti vystavovat a živil se tu především jako restaurátor. Než aby se na práce prášilo v jeho pražském ateliéru, rozhodl se je proto raději ponechat ve Věčném městě.
Kurátorem přehlídky je renomovaný kunsthistorik Karel Srp, jenž při práci zúročil své bohaté zkušenosti s pořádáním „boštíkovských“ výstav. Je mimo jiné autorem první malířovy velké samostatné výstavy, která se roku 1989 uskutečnila v Galerii hlavního města Prahy i nedávno vydané monografie. Srp na výstavě umně propojuje nově objevenou kolekci s Boštíkovými proslulými mlhovina a s malbami z počátku tvorby. „Boštíka jsme si v 60. letech zafixovali jako tvůrce světelných vizí, proto tu na ukázku visí i několik věcí z té doby,“ vysvětluje Zdeněk Sklenář. Jádro expozice však tvoří kolekce vytvořená pro Gruppo Altro. Tu lze chápat jako sumář toho, na čem malíř v předchozích letech usilovně dělal a co dovedl k dokonalosti. V sevřené sérii Boštík znovu probádal možnosti dělení prostoru a plochy. „Kdybych měl krátce charakterizovat své úsilí, pak bych řekl, že hledám ztracený ráj,“ vysvětlil slavný rodák z Horního Újezdu u Litomyšle ještě za života.
Za začátek sbírky je možné považovat prázdnou čtvrtku, na ni pak navazují práce, v nichž Boštík dělil prostor na půlky a následně na čtvrtiny. Kolekce pak vrcholí kresbami, ve kterých malíř za pomoci svého pravítka a oranžových, růžových a zelených čar „rozkrájel“ papír na desítky tisíc malých čtverců. „Rozvinul tak velmi radikální, důmyslný přístup k lineárnímu členění plochy,“ vysvětluje Srp. Dobře funguje i nápad okořenit výstavu o díla, jimiž Boštík svou uměleckou dráhu odstartoval. Nechybí ani Ráj z roku 1936, který se ještě nese v duchu expresionismu. Společně pak ilustrují, jak dlouhou a radikální cestu během života Boštík urazil.
Hodnocení:
Na nově objeveném souboru Boštíkových kreseb je velmi názorně vidět, jak známý malíř přemýšlel a jak postupně, krůček po krůčku, rozvíjel své postupy. Komorní výstava i díky citlivému doplnění o další díla mimo cyklus působí mimořádně celistvým a působivým dojmem.
Výstava potrvá od 21. 3. do 27. 5. 2018
Kde:
Galerie Zdeněk Sklenář
Schönkirchovský palác
Mikulandská 135/7
110 00 Praha 1
Vstupné:
Zdarma
Nádherná galerie a stejně nádherná výstava. Nevíte náhodou, jak to bude s výstavními prostory v Salvátorské ulici? Bude tu Galerie Zdeněk Sklenář i nadále působit, nebo si ponechá jen nové prostory?
Boštíkovo dílo je velmi minimalistické a sofistikované, což se expozici daří podtrhnout. Za mě palec nahoru.
Zdařilá výstava. Už se těším na další.