Soundgarden

King Animal

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Marka Arma, to slovo bylo Grunge. To bylo na počátku mohutné adorace alternativního rocku.

Letos je tomu již více jak 20 let, co byl tento subžánr alternativního rocku na vrcholu popularity a přestože již v dnešní době není tak masově oblíben jako v první polovině devadesátých let, tak si nejslavnější seattleské formace stále zachovávají dostatečný počet věrných příznivců. Nirvana coby nejpopulárnější formace tohoto hudebního stylu je pochopitelně již neaktivní, ale zbývající trojice nejpopulárnějších interpretů grunge je v současnosti opět nezanedbatelnou součástí rockové scény. V případě Pearl Jam to jistě není nic překvapivého, ale že se na scénu vrátí Alice In Chains nebo Soundgarden jistě nikdo nečekal. Byť v případě druhé jmenované kapely naštěstí nedošlo k předčasnému úmrtí některého z klíčových členů sestavy jako v případě Alice In Chains, tak dříve proklamovaná nechuť znovu spojit své síly pod hlavičkou této formace také příliš nadějí na možný reunion neposkytovala. O to překvapivější bylo, když se před třemi lety rozletěla světem zpráva o vzkříšení této dnes již legendární čtveřice ze Seattlu.

Stejně jako v případě poslední desky Alice In Chains se ani v případě comebacku jejich souputníků Soundgarden nedočkáme žádného velkého překvapení, jelikož jde především o sázku na jistotu. Kámen ze srdce tak jistě spadl všem příznivcům kapely, které vyděsilo poslední sólové album zpěváka Chrise Cornella, na němž tento charismatický zpěvák koketoval s popem a R&B. King Animal naopak zní jako průnik syrovějších Soundgarden z přelomu osmé a deváté dekády s polohou prezentovanou například na desce Down on the Upside, přičemž album jako celek drží dobře pohromadě a kromě vyloženě pop rockové skladby Halfway There žádná ze skladeb novinkového alba z konceptu nijak nevyčnívá. Tato sevřenost a fakt, že na albu není snad ani jedna skladba, která by se do šedé kůry mozkové zaryla hned na první poslech, bude jistě znamenat redukci nových potencionálních fanoušků kapely. King Animal totiž své přednosti vyjevuje až s postupem času a to pro novou generaci posluchačů, která je přímo zahlcena obrovským množstvím snadno dostupné hudby, znamená téměř neřešitelnou překážku v cestě k docenění tohoto alba.

Aktuální kolekce skladeb opět dokumentuje, kde jsou inspirační prameny souboru a které formace měly na výslednou podobu hudby Soundgarden největší vliv. Jestliže Nirvana odkazovala nejzřetelněji ze všech čtyř grungeových ikon k punku, Alice In Chains se s oblibou brodili v temnotě a metalu a Pearl Jam vycházeli z klasického kytarového rocku přelomu šesté a sedmé dekády, tak právě Soundgarden byli tou kapelou, která nejvíce evokovala tvorbu hardrockových klasiků Led Zeppelin a Black Sabbath. Stejně jako v případě této legendární dvojice kapel se i v hudbě jejich seattleských následovníků odráží syrové blues, což lze dobře dokumentovat například na poslední skladbě Rowing. Nejenom díky prosakujícímu vlivu blues, ale i díky variabilitě temp je King Animal poměrně pestré album, ovšem ani ona pestrost ve výsledku neznamená, že by posluchač dokázal bez problémů udržet pozornost po celou dobu poslechu nového alba. Ne všechny kompozice jsou totiž stejně kvalitní a ořezání desky o zhruba dvě až tři méně výrazné skladby by albu jedině prospělo. Kromě ostatních signifikantních znaků byla pro Soundgarden charakteristickou vždy také naléhavost a ani kompozice z King Animal nejsou vyjímkou, přičemž s různými náladami a emocemi dokáže tato čtveřice zacházet funkčně a vkusně, což se naopak nedá prohlásit o větší části interpretů hrající post-grunge (příkladem budiž kanadští Nickelback).

Comeback Soundgarden je rozhodně opodstatněný a lze jej zařadit mezi ty povedené. King Animal působí totožným dojmem jako Black Gives Way To Blue od Alice In Chains. Tedy jako nadprůměrná nahrávka a důstojný následovník přelomových počinů, na které však kvalitativně nestačí. Předloňský fenomenální návrat alternativních rockerů Jane’s Addiction prostřednictvím desky The Great Escape Artist tak zůstává i nadále tím nejzdařilejším rockovým comebackem posledních let.

Rok vydání:
2012

Vydavatelství:
Universal Republic Records

Seznam skladeb:
Been Away Too Long
Non-State Actor
By Crooked Steps
A Thousand Days Before
Blood on the Valley Floor
Bones of Bird
Taree
Attrition
Black Saturday
Halfway There
Worse Dreams
Eyelid’s Mouth
Rowing

71%

-jt-