Summoning se opět vydávájí do Středozemě

Po delším čase se opět otevírá pomyslná brána do Tolkienovy bájné Středozemě, jejímiž říšemi nás provedou průvodci na slovo vzatí, rakouští blackmetalisti Summoning.

Hudbu metalového projektu Summoning je možné z části vnímat jako dílo kultovního (ano, zde je toto adjektivum namístě) spisovatele J.R.R. Tolkiena, které již více jak půl století dotváří fantazii čtenářů a provádí je po klikatých stezkách fiktivního světa. Dopad literární pozůstalosti tohoto autora je skutečně obrovský a mimo jiné se mocně se promítl také do lyrického a ideového konceptu mnohých hudebníků, přičemž právě v případě Summoning je fascinace dílem tohoto autora patrná již při zběžném pohledu do diskografie projektu. Zmíněné analogické vnímání hudby dvojice Silenius-Protector a knih J.R.R. Tolkiena je spojeno s až magickou přitažlivostí děl rakouského hudebního projektu i uznávaného univerzitního profesora z jisté podzemní nory, respektive z Oxfordu.

Právě díky oné přitažlivosti je snadné odpustit jak Tolkienovi tak i Summoning zdánlivé nedostatky jejich výtvorů. Při vstupu do Tolkienovy Ardy či Středozemě čtenář jistě nebádá nad tím, která část díla tohoto autora zřetelně čerpá z Beowulfa, která z Kalevaly, Eddy, Ságy o Vølsunzích a která z Bible, či klidně přehlíží černobílý boj jasně definovaného dobra a zla. Pochopitelně celé kouzlo Tolkienova světa nespočívá pouze v atmosféře a dílo tohoto autora je nutno ocenit i za mravní přesah, hledání odpovědí na etické otázky, či za dechberoucí komplexnost, ale právě nálada prolínající se tvorbou tohoto autora je skutečně hypnotická a i díky ní je Tolkienova fantazie přijímána různorodým publikem, sestávající z nerdů, účastníků larpů, literární kritiky i čtenářů nevykazující žádnou výstřednost. Podobně lze uchopit i hudbu Summoning, která může na první a zběžný poslech působit jednoduše a vyjevovat formální nedostatky, ale při bližším seznámení se návrat do hudební Středozemě stává skutečně návykový.

Summoning debutovali roku 1995 prostřednictvím alba Lugburz, které se však z dosavadní diskografie těchto rakouských skřetů vymyká, jelikož se nese v intencích pouze mírně nadprůměrného melodického black metalu a do typického zvuku tohoto projektu mu opravdu hodně chybí. Ještě v témže roce však Summoning definovali svůj výraz na přelomovém a pro mnohé příznivce nejlepším albu Minas Morgul, jehož následoval o dva roky později další epochální milník v diskografii této pozoruhodné formace a zároveň jejich doposud nejprodávanější nahrávka, Dol Guldur. Následující kolekce Stronghold, která byla první dlouhohrající nahrávkou kapely neodkazující svým názvem na geografii Středozemě, přinesla první lehké odlišnosti od hudebního směřování souboru a v těchto mírných pokrocích v mezích zákona pokračovala dvojice Silenius-Protector i na doposud posledních dvou nahrávkách Let Mortal Heroes Sing Your Fame a Oath Bound. Od vydání druhé jmenované tento rok uběhlo již dlouhých sedm let, a proto byli jistě všichni příznivci epiky v podání Summoning netrpěliví, s čím přijde tato dvojice tentokrát. Dočkali se nakonec až letos v červnu, kdy vyšla novinka Old Mornings Dawn, jejíž vydání však doprovodila pro netrpělivé fanoušky souboru také nemilá zpráva oznamující, že nová deska bude dle prohlášení samotné kapely opět na dlouhou dobu poslední.

Již s prvním poslechem Old Mornings Dawn je jasné, že se filozofie projektu nikterak nezměnila a u Summoning zůstává vše při starém. Nutno dodat: ,,Díky Bohu!“ Vlastně, spíše: ,,Díky Eru Ilúvatarovi!“ S intrem Evernight se posluchačům otevírá brána do prostor vyplněných epickým a téměř meditativním atmosférickým metalem, který se nese ve středních či pomalých tempech a skrývá v sobě silný otisk ambientu. V nových kompozicích, jejichž stopáž se opět výrazně přibližuje hranici deseti minut, se posluchači znovu dočkají rozostřených kytar, bohatých a výrazných kláves, netradičních programovaných bicích a black metalového skřehotu, který je občas vhodně doplňován mohutnými chóry či krátkými vsuvkami ženského zpěvu nebo recitace.

Zatímco se zástupy hudebních interpretů snaží vytvořit epickou a majestátní hudbu například na základě spolupráce se symfonickým orchestrem, tak Summoning stačí pouze zmíněné elementy, aby z nich vytvořili díla majestátnější, než se většině těchto formací kdy povede. Nová kolekce skladeb, kterým tentokrát dominují až nečekaně chytlavé melodie, je dalším důkazem jedinečnosti souboru a byť se za dobu působení Summoning na hudební scéně vynořilo hned několik projektů zřetelně inspirovaných dvojicí Silenius-Protector (jmenujme například Italy Emyn Muil, Australany Kinstrife & Blood či Američany Caladan Brood), tak deska Old Mornings Dawn díla těchto následovníků znovu odsouvá na druhou kvalitativní kolej.

Hudba Summoning vždy vyžadovala pořádnou dávku trpělivosti a ne každému se do ní podařilo proniknout a tento fakt je třeba zopakovat i v souvislosti s aktuální nahrávkou Old Mornings Dawn. Byť ani tentokrát nedošlo v hudebním směřování souboru k nějakým revolučním změnám, je poslech nového alba znovu strhující záležitostí.

Rok vydání:
2013

Vydavatelství:
Napalm records

Seznam skladeb:
Evernight
Flammifer
Old Mornings Dawn
The White Tower
Caradhras
Of Pale White Morns and Darkened Eves
The Wandering Fire
Earthshine

84%

-jt-