U Tádž Mahalu vyroste obří muzeum ze skla a oceli

Před několika málo týdny začala nedaleko slavného Tádž Mahalu vyrůstat nová moderní budova. Jde o museum navržené významným britským architektem Davidem Chipperfieldem. Ačkoli jsou zatím ze stavby hotové pouze základy, měla by galerie už příští rok otevřít své brány a lákat do nich návštěvníky.

Hned dvakrát se v posledních dnech psalo v novinách po celém světě o Davidu Chipperfieldovi. Před čtrnácti dny nejprve média informovala o jeho projektu na výstavbu nového studia pro kontroverzní britskou umělkyni Tracey Emin, jíž proslavila kompozice v podobě postele s kondomy, těhotenskými testy a lahvemi alkoholu, kterou v červenci roku 2014 vydražila aukční síň Christie’s za úctyhodných 2,5 milionu liber, tedy v přepočtu asi 86 milionů korun. Londýnský architekt pro ni navrhnul jednoduchý pětipatrový dům z béžových cihel, který měl podle plánu vyrůst na rohu ulice Bell Lane ve východní části britského hlavního města. Výbor pro rozvoj této čtvrti však projekt zamítl. Ten totiž počítal se zbouráním domu z 20. let uplynulého století, který sice není památkově chráněný, ale nachází se na konci městské části, jež už chráněná je. „Členové došli k závěru, že návrh by díky demolici budovy mající historickou a estetickou hodnotu, měl negativní dopad na celkový vzhled čtvrti,“ bylo možné se dočíst v rozhodnutí výboru. Něco podobného se Chipperfieldovi nestalo poprvé. V roce 2013 musel architekt upustit od svého návrhu na rozšíření Geffreyho musea, který také počítal se stržením jednoho domu, proti čemuž se však postavila veřejnost. Tracey Emin si tak, zdá se, bude muset zatím vystačit se svým studiem ve východní části Londýna nedaleko  Old Spitalfields Market.

Druhá zpráva vztahující se k dvaašedesátiletému architektovi spatřila světlo světa nedlouho předtím. Na konci ledna totiž Chipperfield veřejnosti představil svůj návrh Mughalského muzea. To krátce na to začalo vyrůstat v blízkosti Tádž Mahalu, který nechal nedaleko Ágry roku 1632 stavět mogul Šáhdžahán pro svoji zesnulou manželky Mumtáz Mahal. Ta sice byla jednou z jeho 6000 žen, jež mu dělaly společnost v harému, mughalský vládce si ji však nesmírně zamiloval, říkal jí perlo mého života, a s její smrtí po porodu čtrnáctého dítěte se jen těžko smiřoval. Nechal jí proto následně vybudovat dechberoucí hrobku, kterou lidé obdivují dodnes. Sněžně bílé mauzoleum vyrůstalo u Ágry dlouhých 22 let, a to i přesto, že na něm tehdy pracovalo 22 000 dělníků a víc jak tisíc slonů. Náklady na stavbu Tádž Mahalu se vyšplhaly na 5 milionu rupií, což odpovídá dnešním několika bilionům amerických dolarů. Hrobka byla mimo jiné tak drahá, neboť Šáhdžahán nechal její zdi obložit 28 druhy drahokamů a polodrahokamů. Nyní by v blízkosti budovy zařazené mezi nových sedm divů světa měla vyrůst čtveřice dalších výrazných staveb. Rozhodl o tom předseda státu Uttarpradéš, v němž se Ágra nachází, Akileš Jadav.

Komplex se bude nacházet na východ od Tádž Mahalu, zhruba 1,3 kilometru daleko od jeho zdí, za nimiž již začíná chráněná oblast. Kromě Mughalského muzea se zde již začalo s výstavbou Centra pro dědictví Ágry, Městské kavárny a Orientálního centra Tádž. Nejvíce pozornosti ovšem poutá právě první zmíněná budova od Davida Chipperfielda. Ta by se měla rozkládat na celkové ploše okolo 2,5 hektaru. Pro stálou expozici a dočasné výstavy bude budova nabízet 5200 metrů čtverečných. Nacházet by se v ní mělo muzeum zaměřené na tři staletí trvající vládu mughalské dynastie. Návštěvníci si v rámci expozice budou moci prohlédnout artefakty, zbraně, oblečení, zbroje a mince z oné doby. Komplex by měl podle Akileše Jadava prohloubit poznatky lidí o zdejší kultuře a nalákat je, aby se do Ágry ještě někdy vrátili. Pokud jde o architektonické ztvárnění, vsadil Chipperfield na jednoduchou ladnou konstrukci tvořenou několika objemnými prosklenými kvádry s výraznými, zároveň ovšem i štíhlými, nosnými sloupy. Pokud vše půjde podle plánu, mělo by muzeum přivítat prvního návštěvníka již na konci příštího roku.

Jan Perniš