Památník lásky Tádž Mahal půjde pod lešení
Už počtvrté v historii budou moci návštěvníci průmyslového města Agry vidět zeď, stěny a věže nejvýznamnější indické památky Tádž Mahalu obalené bahnem. Šedou hmotu se indická vláda rozhodla začít nanášet na všechny zažloutlé stěny mauzolea, aby z nich odstranila nahromaděné nečistoty. Bílý mramor by tak měl po kompletní očistě získat původní barvu.
Bahenní lázní projde příští rok hlavní část hrobky – centrální kupole. Ta dosahuje výšky sedmdesáti metrů. Aby se k ní restauratéři dostali, obestavějí ústřední část mauzolea železným lešením. To může Tádž Mahal zakrýt na šest měsíců, ale i na rok. Momentálně bahenní terapii podstupuje východní věž a hlavní mauzoleum. „Restauratérské práce se po skončení přesunou na další tři věže a vrcholem úprav fasády bude čištění hlavní kupole Tádž Mahalu,“ sdělil francouzské tiskové agentuře AFP Bhuvan Vikram z instituce Archaelogical Survey of India (ASI). Jak dlouho rekonstrukční práce potrvají, není nikdo schopen přesně odhadnout. Podle M. K. Bhatnagara z ASI to závisí na aktuálním stavu budovy.
„Terapie nějaký čas potrvá. Uděláme ale vše proto, abychom tento čas minimalizovali,“ řekl Bhatnagar agentuře AFP. Bahenní procedura spočívá v nánosu dvoumilimetrové vrstvy minerálního jílu. Hmota během noci zaschne a vtáhne do sebe nečistoty. Pomocí měkkých nylonových kartáčů a destilované vody pak druhý den restauratéři hlínu odstraní. Indičtí archeologové se inspirovali u indických žen, jež tuto metodu používaly při zkrášlování pleti. Definitivní není ani termín, kdy bude lešení postaveno. Podle Bhatnagara by se mělo začít stavět v průběhu příštího roku. Lešení se obávají především místní lidé, jejichž příjem je závislý na cestovním ruchu. Podle Vishala Sharmy z komory Tourist Welfare v Agře jich jsou tisíce. Tádž Mahal ročně navštíví kolem sedmi milionů turistů, ale jejich počet by mohl v příštím roce kvůli zakryté kupoli klesnout. Zvláště zasáhnou-li práce na ústřední části Tádž Mahalu do hlavní sezony, sdělil Sharma deníku India Today. Archeologové musejí ale v první řadě zjistit, zdali bude vůbec možné lešení kolem stavby z první poloviny sedmnáctého století postavit, aniž by došlo k jejímu poškození.
Lešení nebude kolem hlavního dómu Tádž Mahalu postaveno poprvé. Obepínalo hrobku už při údržbě v sedmdesátých letech dvacátého století. O bahenní lázni hlavní části Tádž Mahalu včetně kupole rozhodly letos v květnu úřady poté, co se na zadní stěně mauzolea objevily nazelenalé skvrny. Hlavní příčinou je znečištěné ovzduší. Indie je jedna ze zemí, jež se s nadměrným výskytem smogu potýká nejvíce. V Agře jej způsobuje především průmyslové okolí a blízká ropná rafinerie. Na vině je působení kyselých dešťů, ale i přiléhající kontaminovaná řeka Jamuna, jejíž vliv se odráží především na zadní stěně hrobky. V neposlední řadě to jsou i komáři, kteří povrch paláce špiní exkrementy. Indická vláda za záchranu legendární památky bojuje. Zakázala výstavbu dalších továren v blízkosti města a omezila dopravu v okolí jednoho a půl kilometru. Tamní vláda se také pokouší omezit tradiční pálení mrtvých u řeky Jamudy.
Monstrózní pomník lásky nechal postavit mughalský císař Šáhdžahán jako poctu své ženě Mumtáz Mahal, jež zemřela při porodu jejich čtrnáctého dítěte v roce 1631. Stavba trvala dvacet dva let a pracovalo na ní dvacet tisíc dělníků. Předražená výstavba tehdy málem vedla ke krachu země. Tádž Mahal byl v roce 1983 zapsán na seznam památek kulturního dědictví UNESCO. V roce 2007 byl vybrán mezi sedm nových divů světa.
Zajímavá zpráva. Četla jsem o tom už předtím v novinách. Tento článek je ale podrobnější. Na fotkách vypadá Tádž Mahal stále hezky. SKutečnost bude ale asi jiná.
Krásná stavba. Určitě si zaslouží, aby byla zrestaurována a lidé si ji mohli prohlédnout v té nejkrásnější podobě.