Tate Modern získala moderní zprohýbanou přístavbu

Nejnavštěvovanější britská galerie, jejímiž branami každoročně projde okolo 5 milionů lidí, londýnská Tate Modern před pár dny dokončila stavbu druhé výstavní budovy. Tu před šesti lety navrhlo věhlasné švýcarské studio Herzog & de Meuron. Desetipatrová přístavba má tvar zprohýbaného trojúhelníku, který přirozeně navazuje na původní prostory.

Ačkoli Tate Modern od nového milénia sídlí v gigantickém objektu někdejší elektrárny Bankside, už v roce 2004 její vedení začalo řešit akutní nedostatek výstavních ploch. A to přitom budova postavená v roce 1947 sirem Gilesem Scottem nabízí k těmto účelům bezmála 13 000 m². Ani to však nestačí na prezentaci stále se zvětšujícího uměleckého fondu muzea. V roce 2006 se proto začalo jednat o výstavbě druhé budovy, kde by mohla být prezentována další část sbírek. Tate Modern tehdy oslovilo švýcarskou kancelář Herzog & de Meuron. Ta se totiž předtím podílela na přeměně někdejší elektrárny na galerii. Ještě téhož roku pak spatřil světlo světa první nástin možné podoby budovy. „Architekti navrhli první variantu jako jedenáct pater na sebe naskládané skleněné kvádry do výsledného ostrého trojúhelníkovitého tvaru a napojili novou budovu na stávající,“ přibližuje nám její vzhled Ondřej Krynek. Původní návrh ovšem prošel v následujících letech řadou změn. Výslednou podobu dostal v roce 2008, kdy bylo schváleno, že bude mít tvar zprohýbaného trojúhelníku vzdáleně připomínajícího pyramidu. O rok později se pak začalo s výstavbou nové haly.

 
Přístavba měla být po boku elektrárenské budovy otevřena již v roce 2012, kdy Londýn hostil olympijské hry. Nestalo se tak. Do jejího zprovoznění přitom ještě nemalý čas zbývá. Stavba je sice jako taková již dokončená, nyní si ji ovšem budou muset vzít do parády zdejší kurátoři a umístit sem jednotlivá umělecká díla. Své brány by podle nejnovější prognózy měla budova otevřít 17. června nadcházejícího roku. O den dříve si ji jako první bude moci prohlédnout skupinka pěti tisíc britských školáků. „Bude se zde možné setkat se starými známými, i s těmi novými. Výstavní prostory zaplní práce od Pabla Picassa, Josepha Beuyse, či Marka Rothka, které doplní díla umělců, které jsme v Tate Modern představili veřejnosti v posledních letech, tedy věci od Saloua Raouda Choucaira, Meschac Gaba, Daido Moriyamy a Cildo Meirelese,“ prohlásil ředitel muzea Nicholas Serota pro britský deník The Guardian.

Nová budova bude s původním sídlem propojená skrz vstupní halu Turbine Hall, v níž se v minulosti nacházel elektrický generátor původní elektrárny a která je nyní v období mezi říjnem a březnem využívaná pro speciální výstavy současných umělců. Otevřením přístavby by se výstavní prostory muzea měly rozšířit o 60 procent a přehoupnout se lehce přes 20 000 metrů². „Nová část Tate Modern nám umožní ukázat měnící se pohled na svět, nabídne návštěvníkům novou paletu zážitků a umělcům dá příležitost jinak vytvářet a prezentovat svá díla,“ dodal Serota. Budova by měla díky pásovým oknům sloužit ve vyšších patrech i jako rozhledna. Na střeše pak bude fungovat restaurace a bar otevřený až do pozdních nočních hodin. Původní odhad sice hovořil o tom, že by náklady na stavbu neměly přesáhnout 215 milionů liber, jak to ale u podobných projektů bývá, nakonec budou výrazně vyšší. Ředitel Tate Modern nyní hovoří o 260 milionech liber, tedy necelých 10 miliardách korun. I přesto by vstup do galerie měl být i nadále zadarmo.

Pavel BestA