Theodor Pištěk

26. 9. 2012 – 20. 1. 2013

Ecce homo

Český výtvarník Theodor Pištěk si světovou proslulost vydobyl především jako autor divadelních a filmových kostýmů. Národní galerie se v těchto dnech snaží představit ho širší veřejnosti také jako malíře.

Jméno Theodora Pištěka zná snad každý, kdo se alespoň trochu zajímá o umění a film pak především. Syn slavného prvorepublikového herce totiž v roce 1984 získal za kostýmy k filmu Amadeus prestižního Oskara. Už předtím však spolupracoval s jiným předním českým režisérem Františkem Vláčilem na neméně zdařilých snímcích Údolí včel, či Markéta Lazarová, které také patří do zlatého fondu české kinematografie. Sám sebe však Pištěk považuje především za malíře. „Celý život je pro mne nejdůležitější malba. To ostatní je součást mého života, za co se nehanbím, a dokonce jsem šťasten, že jsem se dopracoval nějakých výsledků, ale hlavní náplní je stále pro mne volná tvorba,“ upozornil Pištěk.

Rozsáhlá retrospektiva, jež je k vidění ve Veletržním paláci, vznikla u příležitosti autorových osmdesátých narozenin, které pražský rodák oslavil letos 25. října. To, že se tvorba pro film s tvorbou výtvarnou u Pištěka vzájemně prolíná a ovlivňuje, je zřejmé a pochopitelné. „Rád se vždy ptám, co je za tím, co vidíme. A v případě filmových kulis se člověk vždy setkává s nějakým překvapením,“ vysvětluje Pištěk. To je patrné i na některých plátnech, které nahlížejí pod povrch věcí, nebo propojují dvě zcela různé mnohdy dichotomické reality. Dobře vidět je to kupříkladu na obraze s názvem Midget z roku 1977, kde pozadí obrazu tvoří tmavá krajina, na níž jsou připíchnuté plakáty se smyslnou dívkou, motorkou a autem.

A tím se dostáváme k Pištěkově největší vášni, kterou představují rychlé stroje. Sám koneckonců několik takových, včetně Porsche 911, vlastní. Navíc se v minulosti s oblibou účastnil i automobilových závodů. Láska k nadupaným vozům je samozřejmě přítomná i v autorově díle, kde se to lesklými kapotami jen hemží. Návštěvníci galerie si krom obrazů mohou prohlédnout i nepříliš nápaditou avšak jistě velmi vyhledávanou instalaci s formulí, která je zapletená, či chcete-li chycená do rozměrné sítě. „Automobil, to je symbol doby, převzal na sebe úlohu koně. Celými dějinami umění prochází kůň jako součást tvorby. Tuto roli tedy nyní hraje automobil, který považuji za jeden z nejkrásnějších artefaktů moderní techniky,“ vysvětluje Theodor Pištěk důvody, proč se na jeho obrazech tak často objevuje.

Vzhledem k tomu, že jde o výstavu retrospektivní, jsou na ní zastoupeny obrazy ze všech stěžejních Pištěkových období. Prim hraje hyperrealistická malba, která se točí nejen okolo aut, ale i dalších témat běžného současného života. První taková plátna začala vznikat na konci 60. let, kdy v Čechách převládala expresivní malba. Druhou část pak tvoří abstraktní práce vzdáleně připomínající obrazy Vasilije Kandinského, avšak zdaleka nedosahující jejich kvalit. Jak po stránce obsahové, tak formální obrazům cosi chybí. Tím něčím je vlastní nezaměnitelný styl i prostá snaha divákovi něco důležitého sdělit. Fádní náměty totiž neodkrývají nic nového, nenutí nás zamyslet se, vlastně nás nenutí vůbec k ničemu.

Jádrem Pištěkovy tvorby je a mělo by zůstat kostýmní výtvarnictví, na jehož poli dosáhl pražský rodák největších úspěchů. Pokud jde o volné dílo, to už takové kvality bohužel nemá a působí poněkud nepřesvědčivě a částečně i nepůvodně.

Výstava potrvá od 26. 9. 2012 do 20. 1. 2013

Kde:
Národní galerie v Praze
Veletržní palác
Praha 7, Dukelských hrdinů 47

Otevřeno:
úterý až neděle 10:00 – 18:00

Vstupné:
Plné: 120,-Kč
Zlevněné: 80,-Kč

56%

Jan Perniš