Ukradená díla van Gogha se vrací zpátky domů

Po více než desetiletí se do Amsterdamu vrátí dva ukradené obrazy Vincenta van Gogha. Policisté je před rokem objevili v domě italského drogového barona Raffaele Imperiale při vyšetřování vlivné organizované skupiny obchodující s kokainem.

„Po tolika letech jsem ani nedoufal, že by se mohly vrátit,“ svěřil se novinářům Alex Rueger, ředitel Van Gogh Muzea. „Čekali jsme na tento moment 15 let a samozřejmě bychom byli nejraději, pokud bychom si obrazy mohly rovnou odvést k nám. Musíme však trénovat trpělivost,“ dodal s vysvětlením, že ještě musí počkat na rozhodnutí italských úřadů o formálním převzetí obrazů. Nemělo by to ale trvat dlouho. Konkrétně se jedná se o díla Mořská scenérie v Schevening a Shromáždění opouštějící kostel reformované církve v Nuenen, které umělec vytvořil mezi léty 1882 až 1885. Obrazy tak patří do prvního období, které umělečtí teoretici označují za realistické a silně ovlivněné Jeanem-Franҫoisem Milletem a Julesem Bretonem. Van Gogh jejich práce považoval za „něco vyššího“ a za „hlasy pšenice.“ Ovlivněn zážitky z misionářství, které vykonával před výtvarnou kariérou, se snažil zachytit skutečný život prostých farmářů obklopených drsnou holandskou přírodou. Jeho první díla, stejně jako ony dva odcizené obrazy, se vyznačují chladnými olejovými barvami s temnými tóny; k nejslavnějším náleží Jedlíci brambor (1885) inspirovaní výjevem večeře dělnické rodiny v Nuenen.

U široké veřejnosti se však zapsaly do paměti až výrazněji barevné neoimpresionistické práce, které van Gogh začal vytvářet později v Paříži, kde ho zaujala kontrastní japonská malba a činnost současníků jako Henri de Toulouse-Lautreca či George Seurata. Nalezená plátna nejeví známky poškození až na ztracené původní rámy a menší skvrnu ve spodním levém okraji na mořské scenérii. Našly se díky tipu Maria Cerrone – podezřelého drogového překupníka zadrženého v lednu minulého roku, který údajně spolupracoval s neapolským podsvětím vedeným Amato-Paganovým klanem. Vyšetřovatelé se tak pozdního září dostali až do vily, jež patří nechvalně proslulému drogovému mafiánovi, kterého zadrželi před 10 lety na stejném místě jižně od Neapole. FBI na svém webu zařadila čin mezi TOP 10 krádeží uměleckých děl. Kriminálníci se do amsterdamského muzea vloupali 7. prosince roku 2002. Pomocí žebříku vystoupali na střechu, poté rozbili okno a po lanu se snesli dovnitř.

Přestože loupeže obrazů patří mezi časté náměty romantických detektivních příběhů, realita je komplikovanější. „Pachatelé, kteří kradou vysoce ceněné umělecké práce si myslí, že musí být lepšími zloději než byznysmeny,“ říká Robert Wittman, tajný agent FBI v týmu uměleckých zločinů. „Neuvědomují si, že daleko složitější než kradení je jejich prodání.“ Je totiž zcela nemožné udat obrazy na legálním trhu podobně jako na černém. Jelikož má o toto zboží zájem jenom úzký okruh kupců a ceny dosahují enormních částek, tak jsou zloději nuceni prodávat díla pod cenou nebo vyčkávat několik let. Z toho důvodu končí podobné činy pro kriminálníky neúspěchem. Připomeňme například případ z roku 1961, kdy řidič autobusu odcizil z britské Národní galerie Goyův obraz vévody Wellingtona. Po neúspěšném pokusu prodat ho, nakonec vrátil dílo zadarmo zpět. Podobný osud stihl také několik van Goghových obrazů uloupených v Amsterdamu, které nedlouho poté policie objevila v opuštěném autě před muzeem.

A jaký že osud nyní ukradená plátna čeká? Obě jsou již od tohoto úterý k vidění na výstavě v Neapolském muzeu, kde si je veřejnost bude moci prohlédnout až do 26. února. Pak Mořská scenérie v Schevening a Shromáždění opouštějící kostel reformované církve v Nuenen zamíří zpět do Amsterodamu. V domovském Van Goghově muzeu budou opět vystavené od března. Ještě tento rok by oba obrazy měly projít menšími restaurátorskými pracemi.

Magdaléna Rosůlková