Ukradené první vydání Sto roků samoty bylo nalezeno
Přesně týden trvalo kolumbijské policii vypátrat první vydání slavného románu Sto roků samoty nobelisty Gabriela Garcíi Márqueze, k jehož krádeži došlo minulou sobotu během Bogotského mezinárodního knižního festivalu, kde byl vzácný svazek navíc opatřený vlastnoručním spisovatelovým věnováním a podpisem vystaven.
Zhruba třísetstránkový Márquezův román je možné bez jakékoli nadsázky řadit mezi přelomová díla světové literatury a mezi nejznámější knihy uplynulého století. I proto jeho první vydání patřilo mezi hlavní taháky před týdnem skončeného knižního festivalu v Bogotě. Letošní ročník byl navíc shodou okolností věnován právě literárnímu odkazu Gaba, jak si nechával spisovatel říkat od svých přátel. Zdejší významný spisovatel, který za své romány obdržel v roce 1982 prestižní Nobelovu cenu za literaturu, totiž loni na jaře zemřel na zápal plic. V posledních letech bohužel sváděl s nemocemi dlouhý a urputný boj. Nejprve mu byla na konci minulého tisíciletí diagnostikována rakovina lymfatického systému a pak i Alzheimerova nemoc. Ještě než nejpřekládanějšího jihoamerického literáta připravila tato zákeřná choroba o zbytky sil, stačil autor, který posledních třicet let strávil v Mexiku, vydat ještě dvojici knih s příznačnými názvy Žít, abych mohl vyprávět a Na paměť mým smutným courám. Pak se navždy odmlčel.
Kniha byla vystavena v pavilonu Macondo, pojmenovaném podle fiktivního karibského městečka, v němž se děj Sto roků samoty odehrával. Uschovaná byla ve speciální skleněné vitríně. Ačkoli výstavní prostory hlídalo několik kamer, komusi se ji ale 2. května v podvečerních hodinách podařilo odcizit. Že jeden z nejdražších exponátů na přehlídce chybí, si organizátoři veletrhu všimli až po relativně delší době. Nic totiž dlouho nenasvědčovalo tomu, že by měla být kniha pryč. „Je to pro mě bolestná ztráta,“ nechal se krátce po činu slyšet Alvaro Castillo, jemuž vzácný tisk patřil. Odborníci jeho cenu odhadli na 60 000 dolarů, tedy zhruba na 1,8 milionu korun. Pro Castilla, který se věnuje sbírání unikátních knižních kousků dlouhodobě a vlastní i větší množství Márquezových rarit, mělo ale vydání podle vlastních slov nevyčíslitelnou citovou hodnotu. Knihu totiž sháněl několik let, než na ni konečně narazil kdesi v Uruguay. Neméně náročné pak bylo do ní získat podpis a věnování od samotného Márqueze. Ten do knihy napsal následující: „Pro Alvara Castilla, prodejce starých knih, od včerejška až navěky, tvůj přítel, Gabo.“ Ihned po činu samozřejmě Alvaro Castillo z veletrhu všechny své vystavované knihy stáhnul.
V pondělí pak vydal šéf kolumbijských žalobců oficiálním prohlášení, v němž prohlásil, že čin považuje za „vážný útok na kulturní dědictví země,“ a že zlodějům za něj hrozí odnětí svobody v délce trvání od 6 do 20 let. Ačkoli to zprvu vypadalo, že vypátrat unikátní tisk bude velmi náročné, ba takřka nemožné, už o pět dní později mohla bogotská policii hlásit úspěch. „Vydání bylo nalezeno v obchodě se starožitnostmi a uměleckými předměty ve čtvrti La Perseverencia nedaleko centra Bogoty,“ prohlásil včera během tiskové konference policejní šéf, generál Rodolfo Palomino. Podle jeho slov nebyla kniha nijak poškozena. Prodána měla být do zahraničí za 120 milionů pesos, tedy 51 000 dolarů. Přestože se policii podařilo vydání zavčas objevit, zloději ji zatím unikají. Palomino nicméně vyjádřil přesvědčení, že nakonec určitě skončí ve vězení. Zda se tak opravdu stane, ukáže ale až budoucnost.
Co už je dnes takřka jisté, je další osud knihy. „Vydání nepatří odteď mně samotnému, ale celé Kolumbii,“ nechal se na tiskové konferenci po Palominovi slyšet šťastný knihkupec a sběratel Alvaro Castillo, který ocenil, že do pátraní po knize se zapojila i široká veřejnost. Proto první vydání Sto roků samoty i s Márquezovým podpisem a věnováním daruje kolumbijské Národní knihovně, neboť podle něj jde „o dědictví patřící celé zemi a všem jejím obyvatelů.“
To nejzajímavější se asi bohužel nikdy nedozvíme, tedy kde mělo vydání nakonec skončit, kdo si objednal jeho krádež.
Každopádně je dobře, že se výtisk podařilo vypátrat a získat zpět.
Moje nejoblíbenější kniha. Pěkný článek
Co všechno lidé nesbírají. Kniha bezesporu úžasná, ale že bych potřebovala její první vydání, navíc ještě s podpisem, to tedy ne.