Čeští čtenáři se letos dočkají nového románu Umberta Eca
Přestože nejnovější literární počin Umberta Eca spatřil v italštině světlo světa teprve před měsícem, už nyní je více méně jisté, že se kniha ještě letos dočká českého překladu. S ním by v druhé polovině roku chtělo na trh přijít nakladatelství Argo, které za sebou má mimořádně úspěšný rok, během něhož vydalo rekordních 169 titulů.
Slavný italský autor, jenž se do povědomí širší veřejnosti dostal hned svým literárním debutem, historicko-filozofickým opusem Jméno růže, vydává knihu po pěti letech. Jeho zatím posledním románem byl Pražský hřbitov, který u nás vyšel v roce 2011 a zvítězil v anketě Lidových noviny o Knihu roku. Nový literární počin se jmenuje Numero Zero, česky tedy Číslo nula a oproti předchozím autorovým dílům se neodehrává ve více či méně vzdálené minulosti, jako tomu bylo v případě Jména růže, Foucaultova kyvadla, Baudolina i Ostrova včerejšího dne, ale v podstatě v současnosti. Děj je totiž situován do Milána roku 1992. Hlavním hrdinou je nepříliš úspěšný spisovatel Collona, který začíná pracovat v novinách po boku pětice stejně nevýrazných redaktorů.
Román vydalo Ecovo domovské nakladatelství Bompiano, které zatím stálo za vznikem všech autorových předešlých svazků. Na pulty italských knihkupectví se kniha dostala 9. ledna letošního roku. Má 218 stránek, stojí 17 eur (bezmála 500 Kč) a svým obsahem navazuje na myšlenky rozpracované ve Foucaultově kyvadle. Točí se tedy zejména okolo spikleneckých teorií. Ty nyní obohacuje o další témata spojená s naší moderní civilizací. „Zachycuje moc masových médií v současné době, výmysly, manipulace, falzifikace veřejného mínění,“ vysvětluje překladatelka Anežka Charvátová pracující na českém znění knihy. Recenze na román jsou zatím relativně příznivé. Pokud je něco dílu vyčítáno, pak recyklace již několikrát zpracovaných témat.
U příležitosti vydání svého nového románu poskytl Umberto Eco několik rozhovorů, v nichž se vyjádřil i k nedávnému teroristickému útoku na redakci satirického časopis Charlie Hebdo. „Je zřejmé, že se změnil způsob války,“ prohlásil kupříkladu třiaosmdesátiletý literát pro italský deník Corriere della Sera. Následně pak dodal, že mu nedávné teroristické útoky připomněly život za druhé světové války. „U tohoto typu terorismu je situace stejná, jakou jsme zakoušeli během války… Tehdy jsme totiž také žili pod neustálou hrozbou bombových útoků, které mohly přijít naprosto kdykoli,“ řekl doslova. Ve svém rozhovoru se zmínil i o nejnovější knize Michela Houellebecqa nazvané Submission, která se odehrává ve Francii blízké budoucnosti ovládané arabskými radikály.
Právě s nedávno vydaným Houllebecqovým románem je přitom Ecův nový literární počin nejvíce srovnáván. „Numero Zero je stejně jako Submission románem o kapitulaci. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco Houllebecqova kniha je dystopii zavádějící nás do islamizované Francie roku 2022, Eco nás vrací v čase zpět do roku 1992, krátce před okamžik, kdy se rozjela protikorupční policejní akce zvaná Čisté ruce reagující na mafií eskalované násilí. Obě díla tak vyvolávají pocit zásadního selhání, které by mělo vést k morální rekonstrukci,“ napsal ve svém zamyšlení pro web Italy24 významný filozof Armando Massarenti. Čeští čtenáři by se měli Ecova románu ve svém rodném jazyce dočkat ve druhé polovině letošního roku. Před pár dny ale nakladatelství Argo uvedlo na tuzemský trh autorův literárně-kulturní esej Otevřené dílo. Na konci měsíce března by pak světlo světa mělo spatřit i nové, doplněné vydání Foucaultova kyvadla. Milovníci knih Umberta Eca se tak mají letos bezesporu na co těšit.
Zní to zajímavě, tak uvidíme, jaká knížka doopravdy bude. Že od Eca vyšlo Otevřené dílo jsem nezaregistrovala. Určitě si ho ale koupím.
Jméno růže jsem četl a ještě se mi jakžtakž líbilo, ale další knihy už ne. Podle mě vlastně pořádně nejde ani o literaturu, ale filozofii, louskání hádanek, intertextuální narážky a podobné věci. Myslím, že v případě Numero Zero to bude podobné.
To filozofično, které Ecovi vyčítáte, je podle mě právě autorův největší vklad do současné postmoderní literatury, tedy snaha vidět svět jinak.
Komentovat názory pana Krupičky podle mě nemá cenu. Pokud jde o Otevřené dílo, jde o podobně podnětný literární počin, jakými jsou kupříkladu Kunderovy eseje.