V dějišti olympiády vyrostla nejčernější stavba světa
Jihokorejský Pchjongčchang, v němž momentálně probíhají 23. zimní olympijské hry, se může pochlubit nejen řadou půvabných sportovišť, ale také jedním světovým unikátem. Je jím nejtemnější budova světa.
Autorem monumentální instalace je britský architekt Asif Khan, který na sebe výrazněji upozornil už během předcházejících olympiád. Pro hry v Londýně navrhnul obří pavilon připomínající hnízdo. V Soči o dva roky později uhranul ještě víc. Na fasádu návštěvnické budovy nazvané Mount Rushmore digitálního věku totiž nechal projektovat 3D modely tváří přicházejících návštěvníků. Také v jihokorejském Pchjongčchangu lze jeho pavilon jen stěží minout. Deset metrů vysoký objekt je totiž natřen několika vrstvami speciální barvy nazvané Vantablack. Pigment před pár lety vytvořila britská společnost NanoSystems. Původně mě sloužit pro astronomické a vojenské účely. Záhy ale našel využití i v umění. Jako první její jedinečné vlastnosti vyzkoušel světově proslulý sochař indického původu Anish Kapoor. Nyní byla barva použita také na fasádě budovy. Unikátní je tím, že pohlcuje 99,96 procent světla. Díky systému mikroskopických trubiček neodráží prakticky žádné světlo. „Je tak černá, že ji skoro nemůžete vidět,“ prohlásil před časem Kapoor.
Budova má zdánlivě tvar kvádru. Jde ale o optický klam, který vzniká právě použitím Vantablack. Stěny pavilonu sice vypadají rovné, ve skutečnosti jsou ale prolamovanou. Že tomu tak skutečně je, zjistí lidé teprve až úplně u objektu. Fasáda pavilonu není jen nudně černá. To by na Asifa Khana bylo málo. Vytrčené jsou z ní svítící diody. V přicházejících návštěvnících to má vyvolat dojem, jako kdyby se dívali na noční oblohu. Podle slov samotného Khana bylo cílem vytvořit jakési okno do vesmíru. „Snažím se, abychom lépe porozuměli tomu, kde se jako lidé nacházíme,“ řekl britský architekt a designer. „Je to jiný způsob, jak zažít architektury,“ dodal. Asif Khan v rozhovoru s redaktorem architektonického webu Dezeen přiznal, že stavba pavilonu byla těžší, než si původně představoval. Na vině byly zejména velmi nízké teploty, které momentálně v Pchjongčchangu panují. V noci klesají až k pětadvaceti pod nulou. „Když pracujete v olympijském parku, není čas na nějaké výraznější úpravy, natož opravy,“ řekl britský architekt.
Působivý je pavilon nejen zvenčí, velmi efektní jsou také jeho interiéry. Do útrob budovy se vstupuje krátkou černou chodbou. Ta ústí do sněžně bílého prostoru, který vytváří jasný optický kontrast k fasádě z Vantablack. Vytvořený je z umělého kamene zvaného Corian. Pavilon ukrývá dechberoucí instalaci pohrávající si s kapkami vody, které se spojují, rozpojují, míjejí, až se všechny sejdou v nevelkém „jezírku“. Každou minutu se po speciálních drážkách rozběhne 25 000 kapek. Kromě toho, že má instalace myšlenkově navazovat na venkovní vzhled budovy, jde o reklamu na sponzora díla, jímž je Huyndai. Automobilka se totiž vydává trochu jinou cestou než většina soudobých výrobců vozů. Na začátku roku představila v záplavě připravovaných elektromobilů auto na vodíkové palivové články. Podle jihokorejské firmy totiž leží budoucnost automobilového průmyslu ve vodě…
Neotřelý nápad. Zejména večer a v noci to musí být zážitek stoupnout si před tu stavbu.
Jak budova tak i instalace vevnitř vypadají zajímavě. Musel to být zážitek prohlédnout si ji zvenčí i zevnitř.