V Litomyšli si připomínají Boštíka a Švabinského

Hned dvě velké a mimořádně zdařilé expozice probíhají v těchto dnech ve východočeské Litomyšli. Ve znovuotevřené zámecké jízdárně je to přehlídka abstraktních pláten Václava Boštíka a v Městské galerii pak výstava prací Maxe Švabinského.

Desetitisícovou Litomyšl mají lidé spojenou především s Mezinárodním operním festivalem, který se zde koná již od roku 1949, a který nese název po zdejším nejslavnějším rodákovi, jímž se v roce 1824 stal Bedřich Smetana. Zdaleka však nejde o jediného slovutného umělce, jež se výrazněji zapsal do análů tohoto městečka. V rámci letošního ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle, doplňující operní festival, je možné seznámit se s pracemi dalších dvou. Jmenovitě jde o Václava Boštíka, jenž se narodil v nedalekém Horním Újezdu a po dlouhé roky restauroval krásnou renesanční fasádu litomyšlského zámku. Tím druhým je pak Max Švabinský, jehož svatba s Elou Vejrychovou proběhla v roce 1900 právě zde v kostele Povýšení sv. Kříže. Společně navíc začali záhy hojně navštěvovat chalupu Eliiných rodičů v přilehlém Kozlově.

Výstava Václava Boštíka s názvem Hledání ztraceného ráje, jež potrvá až do 6. srpna se tak trochu symbolicky koná přímo na zámku, respektive v nově zrekonstruované jízdárně, jíž dalo trio architektů Petr Hájek, Tomáš Hradečný a Jan Šépka ojedinělý moderní háv. Expozice pořádaná při příležitosti stého výročí od Boštíkova narození se zaměřuje na pozdější díla, v nichž mezinárodně uznávaný autor opustil figurativní malířství a vrhnul se na abstraktní malbu. „Hlavní Boštíkův přínos je v tom, že se jako první český umělec po druhé světové válce přiklonil k umění ve světě označovanému jako informel,“ nechal se slyšet ředitel Smetanovy výtvarné Litomyšle Pavel Chalupa.

To s pracemi Maxe Švabinského, od jehož narození uplynulo letos pro změnu 140 let, je možné se setkat v Městské galerii, kde jsou představena jeho nejslavnější díla ze zdejších sbírek i ze sbírek Národní galerie, jež nechala speciálně pro tuto výstavu některé obrazy zrestaurovat. Návštěvníci se mimoto mohou těšit na autorův klobouk, který na výstavu zapůjčil soukromý sběratel. Stranou zájmu nezůstává ani Švabinského spletitý osobní život. Od pětky z matematiky, díky níž se nepřímo dostal na Akademii výtvarných umění, přes manželský vztah s Elou Vejrychovou, až po intimní poměr se švagrovou Annou Procházkovou, s níž se začal stýkat zřejmě roku 1914 a jíž si v roce 1930 nakonec vzal i za manželku.

Na expozice v Městské galerii, kterou si zájemci budou moci prohlédnout až do 1. září, navazuje obdobná akce probíhající v těchto dnech v Městském muzeu v České Třebové a výstava v Švabinského chaloupce, jejíž štít zdobí autorova malba Svatý Václav přijímá dary, v již několikrát zmíněném Kozlově.

Pavel BestA