Po více než třech letech od chvíle, kdy se Museu Kampa podařilo od americké sběratelky a kunsthistoričky Lilly Lonngren Andersové získat kolekci drobných Kupkových prací, si sbírku obsahující autorova raná abstraktní díla může prohlédnout i široká veřejnost. Od soboty se totiž v Sovových mlýnech, kde museum sídlí, koná přehlídka zaměřená právě na ně.

Soubor čtyřiačtyřiceti Kupkových prací zamířil do Prahy na začátku roku 2012, kdy ho pro své museum zakoupila mecenáška Meda Mládková. Ta ho získala od někdejší zaměstnankyně slavného newyorského Muzea moderního umění, Lilly Lonngren Andersové, která Kupku v závěru života několikrát navštívila v jeho domě na okraji Paříže, v městečku Puteaux, kde od něho postupně nakoupila větší množství drobnějších prací. Do Francie ji za tehdy ještě nepříliš známým malířem vyslal ředitel Muzea moderního umění Alfred Barr. Zatímco mladá dívka se sem vypravila zejména proto, aby o Kupkovi napsala vědeckou práci do školy, šéf newyorské galerie ji za umělcem poslal „aby prozkoumala, jakým způsobem Kupka dospěl k abstrakci,“ jak připomíná kunsthistorik Jiří Machalický.

Dostat se ke Kupkovi ale nebylo tehdy jen tak. Malíř, který byl svobodným zednářem a hodně se zajímal o okultismus a mystiku, totiž nerad přijímal cizí osoby. Andersová mu proto raději poslala psaní, než se do Francie rozjela. „Když obdržel její dopis s žádostí o přijetí, běžel s ním za Jacquesem Bonem, malířem a spiritistou, který měl dům vedle Kupkova a sdílel s ním zahradu. Bon nad dopisem nechal několik minut viset krystal a řekl, že z něj cítí pozitivní energii, a tak Kupka návštěvu Lonngren přijal,“ dodává zajímavé podrobnosti předcházející samotné návštěvě kurátorka výstavy Klára Burianová. Podobně jako se to povedlo Medě Mládkové i Lilly Lonngren Andersová nakonec s Kupkou navázala přátelství. A nejen s ním, ale i s jeho druhou ženou Eugenií, jež se o malíře starala až do jeho smrti v roce 1957, a se kterou Meda Mládková nikdy příliš dobře nevycházela.

I díky relativně skrovným finančním prostředkům, jež měla Andersová svého času k dispozici, tvoří jádro její sbírky zejména Kupkovy práce na papíře a lepence. Před třemi lety se pak americká kunsthistorička rozhodla kolekci prodat. „Jednoho dne mi zavolala paní Lonngren, jestli bychom chtěli koupit její sbírku. Já jsem věděla, že je to pravé, tak jsem o to měla zájem. Ale říkala jsem, že to záleží na tom, kolik to bude stát. A ona říkala, že milion dolarů. Pro nás to ale bylo moc, takže jsme to usmlouvali na pět set tisíc,“ nechala se krátce po nákupu děl slyšet paní Mládková pro Český rozhlas. Na bezmála polovinu této částky si Nadace Jana a Medy Mládkových, provozující Museum Kampa, musela vzít půjčku. Do Prahy se obrazy ze Spojených států dostaly 25. ledna roku 2011. Na palubě vládního speciálu je do naší metropole přivezl někdejší ministr obrany Alexandr Vondra, který se tehdy právě vracel z návštěvy USA.

 
Vzhledem k tomu, že soubor obsahuje řadu přípravných kreseb ke Kupkovým stěžejním obrazům, rozhodla se ho kurátorka výstavy Klára Burianová prezentovat společně s díly, které má Museum Kampa v držení a na něž skici odkazují. Výsledná expozice je tak nejen nesmírně působivá, ale i mimořádně podnětná. Prohlubuje totiž naše poznání o genezi vzniku Kupkových pláten, blížeji nás seznamuje s tím, jak slavný rodák z Opočna pracoval, jakým způsobem o obrazech uvažoval, i jak původní náměty měnil a postupně cizeloval. Tou zřejmě nejzásadnější studií, která díky akvizici přibyla do sbírek Musea Kampa, je přípravná kresba k Amorfě, Teplé chromatice, z níž je možné vyčíst, jakou důležitost Kupka přičítal jednotlivým barvám. Získání nových přírůstků se zpětně jeví jako nadmíru šťastné. Práce totiž vhodně doplňují dosavadní sbírku, kterou výrazným způsobem rozšiřují a činí ještě plastičtější, než byla doposud.

Kromě autorových abstraktních studií, si návštěvníci výstavy mohou prohlédnout také několik Kupkových starších realistických děl, mimo jiné podobiznu jeho druhé ženy Eugenie, s níž se malíř oženil roku 1910, když mu bylo devětatřicet let, a které říkal Nini a pak také jeho vlastní autoportrét. Že umělec postupem let s francouzským prostředím relativně dobře srostl, dokládají i poznámky na okrajích některých jeho kreseb. Ty totiž nejsou psané česky, jak by asi leckdo očekával, ale francouzsky. Spíše raritu zařazenou na výstavu, která zde však má jisté opodstatnění, představuje index a vysvědčení z vídeňské umělecké akademie. Za pomyslný vrchol přehlídky i někdejší sbírky Lilly Lonngren Andersové lze pak považovat obraz Kupkovy nevlastní dcery Andrée z roku 1906, předznamenávající, jakými závratnými změnami Kupkovo dílo následně projde. „Obraz, v němž Kupka experimentuje s potlačením perspektivy a prolíná objekt popředí s plochou pozadí, se stane základem pro slavné obrazy Amorfa, Dvoubarevná fuga a Vertikální plány III,“ připomíná kurátorka Klára Burianová. Museum Kampa tak získalo další cenný exponát, jímž se bude do budoucna moci chlubit.

Hodnocení:

Pojmout výstavu jako prolnutí nových akvizic s díly z dosavadní sbírky Musea Kampa se ukázalo jako krok správným směrem. Přehlídka, kterou si zájemci budou moci prohlédnout až do 20. dubna, díky tomu působí maximálně uceleným dojmem a umožňuje uvědomit si hlubší souvislosti Kupkova geniálního díla.

Výstava trvá od 28. 2. 2015 do 12. 4. 2015

Kde:
Museum Kampa
U Sovových mlýnů 2
118 00 Praha 1 – Malá Strana

Otevřeno:
denně od 10:00 – 18:00

90%

Pavel BestA