V Opavě probíhá velká výstava děl Salvadora Dalího

Zatímco loni se opavský Dům umění snažil návštěvníky do svých prostor přilákat na spektakulární přehlídku věnovanou Andy Warholovi, letos na jaře vsadilo jeho vedení na neméně známé jméno. Až do 19. června bude totiž v galerii probíhat expozice prací španělského surrealisty Salvadora Dalího.

V posledních několika málo letech se opavský Dům umění snaží na jaře přijít vždy s jednou větší a zásadnější výstavou. Začalo to v roce 2013, kdy hostil přehlídku věnovanou osobnosti a dílu malíře a ilustrátora dětských knih Zdeňka Buriana. O rok později na ni vedení galerie navázalo neméně podařenou výstavou Psychedelia kunsthistorika Zdeňka Primuse, která se zaměřila na fenomén světové alternativní scény šedesátých a sedmdesátých let. Loni dokonce do hlavního města Českého Slezska dorazily grafiky nekorunovaného krále amerického pop-artu Andyho Warhola. Kromě nich byly na výstavě nazvané 15 minut slávy inspirované jedním z nejslavnějších autorových výroků k vidění obrazy a obaly od gramofonových desek. Kurátoři se tehdy v Domě umění pokusili vytvořit zmenšenou kopii Warholova slavného ateliéru Factory, v němž si návštěvníci mohli vyzkoušet umělcovy oblíbené techniky tisku. V letošním roce padla volba na Salvadora Dalího. Jeho dílo je přitom do určité míry s tím Warholovým spojené. Americký výtvarník se totiž mnohokrát nechal slyšet, že svého času patřil mezi velké obdivovatele španělského malíře. Ve Spojených státech se dokonce několikrát setkali. Dalí navštívil Warholovu dílnu i se stačil potkat se členy skupiny Velvet Underground, kterým pop-artový umělec dělal manažera. Warhol samozřejmě nezapomněl tuto událost zvěčnit svou kamerou.

Z neobyčejně rozsáhlé tvorby Salvadora Dalího je na opavské výstavě samozřejmě k vidění jen malý výsek. Ten se sestává z cyklu litografií, které katalánský malíř vytvořil na motivy Danteho Božské komedie. Na několika z nich mohou diváci spatřit i známý motiv slona kráčejícího na vychrtlých čapích nohách, který se v Dalího díle opakovaně objevuje. Stejně často pak španělský umělec používal také další symboly, jako například roztékající se hodiny připomínající relativitu času, či rozlézající se mravence symbolizující strach a smrt. Oba tyto náměty si je možné prohlédnout na několika vystavených obrazech. Těch Dalí během života vytvořil bezpočet. S malování začal již v osmi letech a první výstavou se mohl pochlubit o čtyři roky později. V roce 1916 mu ji uspořádalo divadlo v rodném Figueres. Kromě malování se Dalí proslavil také svými excentrickými kousky. Během studií na madridské Akademii mlátil své spolužáky, močil jim do postele a kálel po chodbách. Školu nakonec nedokončil, neboť se odmítl podrobit závěrečným zkouškám. Své profesory totiž považoval za naprosto neschopné. Pobyt v Madridu přesto nebyl vůbec zbytečný. Dalí se zde totiž seznámil s režisérem Luisem Buñuelem, s nímž později natočil krátký snímek Andaluský pes. Jedno ze zakládajících děl surrealismu je možné na opavské výstavě zhlédnout. A nejen to. Kurátoři výstavy zde totiž připomínají a také promítají méně známý snímek Destino, který Dalí o řadu let později natočil pro Walta Disneyeho.

Další část výstavy je v opavském Domě umění věnovaná sérii obrazů, kterou Dalí věnoval své celoživotní lásce a múze Gale. „Tady za námi je osm grafik, které se jmenují Večeře pro Galu. To jsou grafiky, které se v ČR moc nevystavovaly,“ dodává jeden z kurátorů výstavy Miroslav Houška. S Galou, vlastním jménem Helenou Devulinou Diakonoffovou se malíř seznámil v roce 1929. Moskevská rodačka byla ovšem tehdy vdaná za věhlasného francouzského básníka Paula Éluarda. Dalímu to ale zjevně moc nevadilo. Literátovi jeho ženu přebral a nakonec si ji díky výjimce od papeže v roce 1958 vzal za manželku. Malířovu výstřední osobnost na výstavě dále připomínají malované talíře a keramické desky, hedvábné šátky potištěné sítotiskem, soubor bronzových plastik a užitého umění. Během života totiž Dalí stihnul kromě obrazů vytvořit také řadu neortodoxních děl. V roce 1958 se kupříkladu prošel centrem Paříže s patnáctimetrovou bagetou. Později pak dal vzniknout Atmosférické židli s kulatou klikou pod jednou z noh, Dešťovému cadillacu, uvnitř nějž prší, nebo afrodiziakální kuchařce, v níž lze nají návod na přípravu avokádového toastu s jehněčím mozečkem.

Výstavu doplňují snímky českého fotografa Václava Chocholy, který v roce 1969 navštívil Salvadora Dalího v hotelu Le Meurice, kde se mu podařilo pořídit s ním kolekci portrétů. „Jsou to ty nejreprodukovanější fotky Salvadora Dalího na světě. Jsou opravdu hodně zdařilé a dodnes je všude používají,“ vysvětluje druhý z kurátorů výstavy Jan Kunze. Byl to právě hotel Le Meurice, v němž se svého času odehrála další velká série Dalího neuvěřitelných eskapád. Malíř si do svého apartmá kupříkladu jednou nechal nahnat ovce, do nichž pro zahnání splínu začal střílet slepými náboji. Jindy zase nařídil personálu vybít v pokoji všechny mouchy a za každou zabitou masařku odměňoval pikolíky ohromnými sumami peněz. Spatřit ho zde bylo možné nejen s Galou, ale také s ocelotem Babou, o němž při procházkách po ulicích Dalí tvrdil, že jde o normální kočku, kterou jen pomaloval tak, aby vypadala jako ocelot. Jednou však španělský exhibicionista na své výstřednosti málem doplatit. V Londýně totiž svého času na jednu ze svých přednášek dorazil v potápěčském obleku. Ten se ovšem porouchal a on se málem udusil. Z méně známé části Dalího tvorby si návštěvníci opavského Domu umění mohou v jedné části vedle flakónků od parfémů prohlédnout i známé logo lízátek Chupa Chups. To katalánský rodák pro španělskou cukrárenskou společnost navrhnul v roce 1969 a firma ho s oblibou používá dodnes.

Jan Perniš