V Paříži vyroste obří mrakodrap ve tvaru pyramidy

Pro jedny budoucí architektonický skvost, pro druhé zrůdnost hyzdící francouzskou metropoli. Řeč je o mrakodrapu zvaném Tour triangle. Trojúhelníková stavba byla Pařížanům poprvé představena před 7 lety, pro svou výšku a podobu se ale okamžitě stala předmětem ostrých sporů. Budoucnost mrakodrapu sápajícího se do výšky 180 metrů tak byla až donedávna nejasná. Začátkem letních prázdnin však projekt schválila pařížská radnice. Vedle Eiffelovy a Montparnasské věže tak Paříž v dohledné době doplní třetí velikán – mrakodrap Tour triangle.

Dominanta francouzské metropole vyroste v jihozápadní části Paříže u dálniční výpadovky Porte de Versailles a to v rozmezí let 2018 až 2020. Valná část obyvatel zdejší čtvrti však považuje trojúhelníkovou budovu za velmi nevkusnou. Namísto architektonického zkvalitnění oblasti podle nich naopak své okolí ještě více zohyzdí. Ekologům a některým politikům pak vadí vysoká energetická náročnost budovy. Když se na podzim loňského roku po dlouhých sporech opětovně projednával další osud gigantické stavby, tak na jednání pařížské rady hlasovali zastupitelé města v její neprospěch a to v poměru 83 ku 78 hlasům. Nynější starostka Anne Hidalgová výsledek ovšem neuznala za platný kvůli údajnému porušení pravidel tajného hlasování. Po částečném přepracování projektu a několika úpravách dostal 30. června 2015 pařížský Triangl zelenou a výstavba další – v pořadí již třetí výrazné dominanty Paříže – tak brzy bude moci začít.

 
Mrakodrap, jehož výstavba vyjde podle odhadů na cca půl miliardy eur (tedy více než 13,5 miliard korun) má podle slov starostky Anne Hidalgové zajistit mimo jiné i více než 3 000 nových volných pracovních míst. „Projekt oživí pracovní trh, ekonomiku i turistický ruch. Práci tu najdou až tři tisíce lidí,“ nechala se slyšet v době, kdy kontroverzní projekt podporovala a kdy ještě nestála v čele pařížské radnice. Prosklená pyramida by podle neoficiálních zpráv měla ve svých 50 patrech pojmout mimo jiné až 120 hotelových pokojů, 70 000 metrů čtverečních kanceláří, konferenční místnosti, jesle, či zdravotní služby pro veřejnost. Základnu pyramidy budou tvořit restaurace, módní obchody a odpočinkové zóny. Turisty by do rozporuplného kolosu měla přilákat hvězdárna s panoramatickou restaurací umístěnou v nejvyšším patře budovy, tedy až na samém vrcholu pyramidy.

Návrh monumentální budovy pochází z dílny prestižní švýcarské architektonické kanceláře Herzog & de Meuron, jež byla založena Jacquesem Herzogem a Pierrem de Meuronem v roce 1978 v Basileji. Projekty této dvojice jsou považovány za vysoce originální především pro inovativní využití exteriérových materiálů a neotřelou kreativní představivost. Jejich stavby často využívají zrcadel či lesklých povrchů, které jim dodávají nevšední a neobyčejný rozměr. Mezi nejznámější projekty basilejských architektů patří především Pekingský národní stadion (známý pod přezdívkou Ptačí hnízdo) vystavěný u příležitosti Letních olympijských her v roce 2008, přestavba muzea Tate Modern v Londýně, muzeum Forum ve španělské Barceloně, či muzeum výtvarného umění The Young v San Franciscu. V roce 2001 získala kancelář Herzog & de Meuron prestižní Pritzkerovu cenu, která je nejvyšším oceněním v oblasti architektury.

 
Švýcarské duo si bylo zřejmě již od počátku vědomo toho, že jejich budova způsobí nemalé kontroverze a proto ji navrhli jako maximálně transparentní. Pyramida tak bude relativně velmi úzká a bude vrhat na okolí málo stínu. Podle jedné z mnoha městských vyhlášek totiž nesmějí veškeré novostavby stínit původní zástavbu. Další vyhláška, které museli zprvu švýcarští architekti čelit, byla ta, že v centru města není možné postavit budovu vyšší než 37 metrů. Tento předpis však současné vedení města zrušilo. Tour triangel je dle slov jeho tvůrců koncipována „jako kousek města, jenž bude stát svisle ve vzduchu.“ Padesátipatrová budova by totiž měla být podle představ architektů plná různých zákoutí, která mají připomínat rušné pařížské bulváry. „Pyramida bude svým trojúhelníkovitým průčelím symbolizovat minulost, unikátními vlastnostmi budoucnost a svou inspirací velkoměstem současnost,“ nechal se slyšet jeden z umělecké dvojice, Pierre de Meuron. Jak architekti, tak investoři počítají s tím, že se multifunkční budova stane jednou z hlavních atrakcí Paříže, podobně jako Eiffelova věž.

Zatím posledním mrakodrapem, který v centru Paříže vyrostl, byl v roce 1973 Tour Montparnasse, který se svými 59 patry dosahuje do úctyhodné výšky 210 metrů. Také ten byl už od dob své výstavby kritizován za to, že pokazil výhled na slavnou metropoli na Seině. Nejnovější návrh výškové budovy vzbudil vlnu nevole mezi Pařížany a také vyústil v ostré spory a hádky při hlasování o její výstavbě. „Bez konfliktů se nám Paříž přeměnit nepodaří,“ nechala se slyšet Anne Hidalgová, která je přesvědčena, že je nutné Paříž po vzoru Londýna modernizovat a podpořit tak ekonomiku a turistický ruch. Výstavba nejnovější dominanty francouzské metropole tak rozděluje veřejnost do dvou táborů – na ty, kteří budovu nadšeně vítají a vidí v ní originální architektonický skvost, jenž pozvedne ekonomickou úroveň města a na ty, kteří považují pyramidový gigant za budoucí jizvu na jinak překrásné tváři Paříže.

Markéta Bestová