Předchozí článek
Bustu Václava Havla pokryvá v Kapitolu patina ze zlata
Publikováno 20 Lis 2014
Někdejšímu československému a českému prezidentovi Václavu Havlovi se dostalo další významné posmrtné pocty. Včera odpoledne byla totiž ve washingtonském Kapitolu odhalena jeho bronzová busta. Havel se tak stal teprve čtvrtým Evropanem, jemuž se na půdě amerického Kongresu dostalo takového uznání.
Slavnostní ceremoniál uspořádaný k 25. výročí od pádu železné opony, trval necelou tři čtvrtě hodinu. V jeho úvodu zazněly Kapitolem státní hymny obou zemí, po jejichž skončení sňala Dagmar Havlová společně s přizvanými hosty zlatavý háv z připravené busty. Aktu se na české straně kromě vdovy po někdejším prezidentovi zúčastnili také premiér Bohuslav Sobotka a šéf české Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. „Touto bustou chceme ocenit to, že i obyčejní lidé mohou dosáhnout velkých věcí,“ nechal se při té příležitosti slyšet předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner. Ceremoniálu byla přítomná také šéfka amerických demokratů Nancy Pelosiová, která ve své řeči přirovnala Havla k „rytíři demokracie“ a exministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová.
Jako poslední včera odpoledne v Kongresu promluvil kaplan amerického senátu Berry Black, jenž se za bývalou hlavu naší republiky pomodlil. Pomyslnou tečku za vystoupením udělal lídr známé rockové kapely ZZ Top Billy Gibbons, který zde zazpíval písničku I Thank You, ovšem s poněkud upraveným textem. Na místo původní verše: „Nemusela jsi mě milovat, ale udělala’s to a za to ti děkuji“ se Kapitolem rozeznělo: „Nemusel jsi to změnit, ale udělal jsi to a za to ti děkujeme“. Havlova busta bude od dnešního dne k vidění v Síni svobody, kde bude hledět do naproti stojící tváře Winstona Churchilla. Svou sochu zde zatím kromě svérázného britského premiéra měli jen dva významní evropští politici a diplomaté Raoul Wallenberg, který za 2. světové války zachránil na 100 000 židů před holocaustem a Lajos Kossuth, jenž se v Maďarsku proslavil bojem za svobodu a nezávislost.
Autorem busty je šestašedesátiletý Čechoameričan Lubomír Janečka, který v roce 1984 emigroval nejprve do Rakouska a poté do Pensylvánie, kde dodnes žije se svojí rodinou. Kvůli práci na soše se ale na delší dobu musel opět přesunout do své staré domoviny, konkrétně do Uherského brodu a do Horní Kalné na Trutnovsku, kde se nachází slévárna, jež bustu dokončila. Janečka podle vlastních slov potkal Havla v Americe dvakrát. Jeho podobiznu nicméně nevytvářel z paměti, ale na základě studia stovek jeho portrétů, včetně těch z vězení. Pak někdejší absolvent pražské Akademie výtvarných umění vytvořil sádrový model, jenž posloužil pro odlití bronzové podobizny. „Tím portrétem jsem chtěl vyjádřit jeho vnitřní sílu, energii, optimismus… To všechno v něm bylo. Pro mě je to Havel vítěz,“ nechal se umělec slyšet.
Busta je 70 centimetrů vysoká a váží 30 kilogramů. Poté co byla ve slévárně odlita, opatřil ji její autor ještě svébytnou patinou. Podobizna je tak nakonec potažená i vrstvou zlata. Teprve pak ji Janečka vyčistil a zaleštil. „Víte, jak se říkalo Přemyslu Otakarovi II.? Král železný a zlatý. Mám pocit, že něco podobného měl v sobě i Václav Havel. Byl to zlatý člověk a zároveň železný svou pevnou vůlí a názorem,“ dodal zlínský rodák. Ten je autorem už jedné Havlovy busty, která byla před dvěma lety odhalena v sídle Rady Evropy ve Štrasburku. Češi si ji mohli prohlédnout na sklonku roku 2012 na výstavě ve slavnostním foyer Armádního muzea Žižkov.
Nynější socha, která je od včerejšího dne k vidění v Síni svobody amerického Kongresu, je zajímavá také svým piedestalem. Vyroben byl totiž ze žuly, do níž Janečka začlenil tři další nevelké kameny. Na prvním místě je to achát z Českého ráje, který byl svého času použit na dekoraci stěn kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Dále se v podstavci ukrývá úlomek vltavínu a také obyčejný kus skály ze zahrady Václava Havla z jeho domu v obci Hrádeček. Podle autora má jít o „drobné připomenutí země a obyvatel, kteří ho milovali a respektovali a kterým nyní chybí nejen jako politik, ale také jako odvážný a dobrý muž“. Piedestal navíc kromě Havlova jména zdobí ještě český erb a dvouocasý lev. Vznik busty iniciovala a financovala Nadace knihovny Václava Havla společně se spolkem Američtí přátelé České republiky. Havlovu odkazu se po skončení ceremoniálu věnovala také dopolední konference v knihovně Kongresu, jíž se zúčastnila Madeleine Albrightová a senátor John McCain.
Pavel BestA
Pěkný článek, kde jsem se skutečně dozvěděl víc informací, než nabízejí klasické zpravodajské portály. Díky.
Mohla by být třeba z platiny, ale moc se podle mě panu Janečkovi nepovedla. V Kapitolu mají ale evidentně výrazně horší.
Jsem opačného názoru. Vzhledem k tomu, že muselo jít o realistickou bustu, zhostil se jí pan Janečka velmi dobře. Hned na první pohled je jasné, o koho jde, není nijak podbízivá, nesnaží se divákovi zavděčit, je lehce rozevlátá, snad až expresivní. Rozhodně je lepší, než ta Havlova vysmátá socha se sakem přes rameno.
Jsem rád, že jste dodrželi slib a o bustě skutečně napsali. O tom piedestalo jsem nikde neslyšel ani slovo. Přitom je to dost zajímavé.
Myslím, že to o Havlovi něco vypovídá, že má nyní bustu v Kongresu. Třeba to že vždy lezl Západu a zejména pak USA do zadku.
Zase nějaký rusofil a zřejmě asi i někdejší komunista, kterému je líto, že po revoluci přišel o moc a pozici.