Valdštejnská jízdárna připomíná zakladatele prvního muzea

Přes tři sta exponátů – od cenných listin až po osobní předměty – ze sbírek arcivévody Ferdinanda II. Habsburského je v těchto dnech k vidění ve Valdštejnské jízdárně. Více než polovina předmětů byla zapůjčena ze zahraničních sbírek, především z rakouského Innsbrucku. Mezi ty nejzajímavější patří portréty obrů, trpaslíků a dívky se zarostlou tváří.

V letošním roce uplynulo již 470 let od chvíle, kdy arcivévoda Ferdinand II. Habsburský zavítal do Čech, aby zde zastupoval svého otce a pod jeho dohledem obnovil Pražský hrad. V oblasti architektury se do širokého povědomí nejvíce zapsal stavbou loveckého zámečku – kvůli svému půdorysu známého jako letohrádek Hvězda v pražské Liboci. „Ferdinand II. Habsburský zanechal, byť nebyl českým králem, v českých zemích nesmazatelnou stopu“, myslí si ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Jubileum si je možné od prvního listopadového víkendu připomenout v historických prostorách Valdštejnské jízdárny, v nichž byla zahájena rozsáhlá expozice pořádaná Národní galerií.

Mimo Ferdinandův kulturní přínos Praze si letos připomínáme i výročí 450. let od chvíle, kdy se ujal vlády nad Tyrolskem. Toto jubileum se stalo podnětem pro uspořádání rozsáhlé přehlídky s názvem Ferdinand II. 450 Jahre Tiroler Landesfürst na zámku Ambras v Innsbrucku. Sídlo nechal rakouský arcivévoda zásadním způsobem přestavět a strávil v něm poslední roky života. Mnozí kunsthistorici považují zámek za nejstarší dochované muzeum. Ferdinand v něm měl totiž rozsáhlou sbírku obrazů a kuriozit. Hosty Ambrasu uchvacovala zahrada s umělými bludišti, otočný stůl poháněný vodou nebo umělá jeskyně. „Obzvláště pěkné jsou besídky a jídelničky obklopené ve volné přírodě zelení, především pak rotunda, v jejímž středu stojí kulatý stůl z javorového dřeva. Pod ním nalézají se kola, jejichž pomocí se dá otáčet stůl i s hosty docela pomaloučku a hned zase tak rychle, že se lidem točí hlava,“ referovali o Ambrasu návštěvníci. Mezi zdejší časté hosty patřili také čeští šlechticové, zejména Vilém z Rožmberka nebo Jiří Popel z Lobkovic. Obě výstavy vznikly ve spolupráci Kunsthistorisches Museum ve Vídni, Národní galerie v Praze a Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.

Obě expozice, jak na zámku Ambras, tak ve Valdštejnské jízdárně mají společný koncepční základ. Rozdíl je pouze v tom, že rakouská expozice je přirozeně rozšířena o oblast Ferdinandovy vlády v Tyrolsku a pobyt na dechberoucím zámku. Pražská expozice se naopak více soustředí na arcivévodovo působení v českém prostředí. Výstava ve Valdštejnské jízdárně ukazuje příchozím kupříkladu poklady z drahých kovů, kamenů, nebo přírodnin jako korály nebo lastury. Dále pak i umělecká díla jako renesanční obrazy, knihy a v neposlední řadě rukopisy, cenné listiny a předměty osobní potřeby samotného arcivévody a jeho rodiny.  „Je to kulturně-historická výstava, která představuje celou řadu uměleckých, uměleckořemeslných exponátů i historických dokumentů. Řadí se k výstavě o Karlu IV., již jsme tu měli zhruba před rokem. Snažíme se tímto způsobem připomínat významné osobnosti evropských dějin s velkým důrazem na české prostředí, na prostředí středovýchodní Evropy,“ vysvětlil ředitel Národní galerie. Jak již bylo zmíněno, více než polovina exponátů byla zapůjčena ze zahraničních sbírek, většinou tak půjde o zcela unikátní a jedinečnou příležitost spatřit je v České republice.

Výstava potrvá od 3. 11. 2017 – 25. 5. 2018

Kde:
Valdštejnská jízdárna
Valdštejnská 3
Praha 1

Otevřeno:
Denně krom pondělí 10:00 – 18:00

Vstupné:
plné: 220,-
snížené: 150,-

Markéta Bestová